Proč vypadli Predators: Zraněný Saros, bídná oslabení

S tím, jak budou končit jednotlivé série a týmy budou postupně vypadávat ze soukolí play off, přináší NHL.com/cs ke každému vyřazenému klubu rozbor příčin, které k tomu vedly, i jeho výhled do budoucnosti. Jako první z elitní šestnáctky ztratil šanci na Stanley Cup celek Nashville Predators.

Hokejisté Colorado Avalanche si v letošním vyřazovacím menu plánují užít vydatné hody a na snídani si s gustem dali 'predslíky'. Pochutnali si na nich velmi rychle, Predators vyřadili ve čtyřech zápasech po výsledcích 7:2, 2:1 po prodloužení, 7:3 a 5:3.
Nashville šel do play off jako outsider, který však přece jen má šanci překvapit. To se ovšem nestalo a celek z Tennessee, jenž hrál v roce 2017 finále Stanley Cupu a do vyřazovacích bojů postoupil osmkrát za sebou, končí počtvrté za sebou v úvodním kole.
Další soutěžní zápasy tak Predators čekají až na startu nové sezony 7. a 8. října proti San Jose Sharks v rámci Global Series v Praze.

Co se pokazilo
Hlavní důvod, proč Predators nejenže neprošili dál, ale proč také favorita výrazněji nepozlobili, tkvěl v brankovišti. Necelý týden před startem Stanley Cupu totiž vypadl ze sestavy Juuse Saros, velká opora týmu, která v základní části odtáhla přes 80 procent zápasů (se 67 starty byl nashvillský Fin nejvytíženějším brankářem NHL) s průměrem 2,64 a úspěšností 91,8 procenta.
První gólman kvůli zranění do série vůbec nezasáhl a ukázalo se, že bez něj tým na úspěch proti ofenzivní mašině z Denveru nemá. Avalanche v úvodním utkání vyprášili z branky dvojku Davida Ritticha během 15 minut první třetiny, když mu v nich nasázeli pět gólů ze 13 střel (úspěšnost 61,5 procenta).
Odpovědnost převzal nezkušený Connor Ingram, jenž první zápas dochytal s úspěšností 93,8 a ve druhém dokonce dosáhl na 96,1 procenta, i on však nakonec padl pod náporem soupeřova drtivého tlaku: ve třetím utkání inkasoval šestkrát ze 41 střel, ve čtvrtém čtyřikrát ze 37 pokusů. Byť týmová trojka nakonec odchází z play off se vztyčenou hlavou, průměr 3,71 a úspěšnost 87,9 procenta nedosahuje výsledků, jaké by v Nashvillu čekali od Sarose.
Problémem Predators byla také disciplína a špatná oslabení. Tým jich ve čtyřech zápasech hrál celkem 16, což se proti parádní přesilovce Colorada ukázalo jako příliš - výsledkem bylo sedm inkasovaných branek (jasně nejvíc ze všech účastníků play off po čtyřech duelech) a suverénně nejhorší úspěšnost oslabení 56,3 procenta.
Predators však nedokázali soupeři čelit ani při hře pět na pět. Svědčí o tom jak druhé nejhorší procento SAT (40,3), tak vůbec nejhorší poměr střel pro a proti ze všech týmů (v průměru 28 proti 44 na zápas).

Důvody k optimismu
Predators rozhodně nejsou tak špatní, jak by se podle výsledků 1. kola mohlo zdát. Zaprvé čelili jednomu z nejlepších týmů NHL, zadruhé hráli bez svého prvního gólmana, který má všechny předpoklady být jejich oporou po mnoho dalších let. Ve svém středu mají nejproduktivnějšího obránce současné NHL Romana Josiho a všechny klíčové hráče (Saros, Josi, Matt Duchene, Ryan Johansen, Mattias Ekholm, Mikael Granlund) až na Filipa Forsberga má vedení pod dlouhodobými smlouvami.
V Nashvillu navíc úspěšně probíhá okysličování kádru mladými hráči. Tanner Jeannot byl s 24 góly nejlepším nováčkem celé NHL, k tomu přidal 17 asistencí a se 318 hity byl druhý mezi všemi hráči celé ligy. Další zelenáč Philip Tomasino nasbíral v 76 startech 32 bodů (11+21), třetí z řady úspěšných nováčků Alexandre Carrier se zařadil do prvních dvou obran a v 77 startech si připsal 30 bodů (3+27), bilanci +26 v plus/minus hodnocení a třetí nejvyšší průměrný čas na ledě (20:59) v týmu. Své si odehráli i další mladíci Luke Kunin a Eeli Tolvanen, na farmě v Milwaukee dorůstá další talent Cody Glass...
V létě bude důležité, zda Predators udrží Forsberga, kterého kdysi získali jako velký talent z Washington Capitals v trejdu za Martina Erata a jenž v posledních letech dorostl v hlavního tahouna útoku: přestože vynechal 13 zápasů, končil základní část s kariérními maximy 42 gólů i 84 bodů. Určitý prostor pod platovým stropem klub má, avšak kolem případných jednání o prodloužení Švédova angažmá zatím panuje podezřelé ticho.

Český výhled
Nashville má tradici v působení českých brankářů, kterou nastavil Tomáš Vokoun, pokračoval v ní Marek Mazanec a v poslední sezoně také Rittich. Ten se však má v létě stát nechráněným volným hráčem a vzhledem k tomu, že za Predators odchytal 17 zápasů (12 startů) s průměrem 3,57 a úspěšností 88,6 procenta a nepovedla se mu krátká epizoda v play off, nedá se příliš očekávat, že mu klub kontrakt prodlouží.
Dalším krajanem mezi gólmany by se teoreticky mohl stát Tomáš Vomáčka. Třiadvacetiletý rodák z Podkrkonoší draftovaný v 5. kole v roce 2017 (č. 154) má s Predators smlouvu do léta 2023, avšak letos působil většinou jen na 'podfarmě' na Floridě v ECHL a vzhledem k tomu, že Panthers mají v systému velký talent Jaroslava Askarova a vedle něj několik dalších mladých brankářů, není Vomáčkova šance na průnik do prvního mužstva příliš velká.
Pravděpodobnější se zdá, že by se v příštích letech mohl prosadit Jáchym Kondelík. Dvaadvacetiletý centr draftovaný ve 4. kole v roce 2018 (č. 111) letos dokončil čtvrtou sezonu na Connecticutské univerzitě jako kapitán týmu se ziskem 33 bodů ve 36 zápasech, 21. března podepsal v Nashvillu dvouletou nováčkovskou smlouvu a 3. dubna debutoval za Milwaukee v American Hockey League.
Tam si v příští sezoně nejspíš bude zvykat na profesionální hokej a věřit v posun, který by ho dostal až do prvního mužstva. Pravděpodobnější varianta však je, že hned po přípravném kempu Predators se v kádru neudrží a Nashville tak v Praze nepředstaví ani jednoho Čecha.