Skip to main content

Proč Chayka neřeší, co si o něm myslí ostatní

Napsal Dan Rosen / NHL.com

Následující text je zkrácenou verzí pravidelného seriálu NHL.com "Pět otázek pro…", který zveřejňujeme každé úterý. Posledním respondentem byl generální manažer Arizona Coyotes John Chayka, který je v 27 letech v této funkci nejmladším mužem v historii ligy.

O čem tedy Chayka s NHL.com hovořil?

O defenzivní filozofii:

"Ta je poměrně jednoduchá: jakmile nemáte puk, snažte se jej co nejrychleji získat. Existují různé způsoby, jak se dostat do držení kotouče – některé z nich jsou zaměřeny vyloženě na fyzickou stránku, jiné tolik ne; proto si myslím, že je potřeba zkombinovat obojí. A jakmile puk získáte, je čas na rychlý přechod. U obrany nejde o bránění: podstatné je dostat puk k útočníkům a do soupeřova pásma. Přechod je klíčová věc. Taková je naše filozofie a právě ona stojí za tahy, které jsme udělali. Řekli jsme si, že přivedeme hokejisty, kteří to umí s pukem a dokáží jej efektivně dostat k útočníkům. Věříme, že jsme v tomhle směru udělali pokrok – a že se dostavilo zlepšení. A že se budeme zlepšovat i nadále. Teď jde o to, abychom v daném trendu pokračovali, pak se můžeme dívat na kosmetické úpravy. A taky máme v obraně Anthonyho DeAngela. Vytrejdovali jsme jej proto, že by pro naše útočníky mohl být opravdovým přínosem, neboť jim dokáže posílat puk do výhodných pozic a sám se do ofenzivy umí zapojit také. Věříme, že bude platný už v této sezoně. Hlavním cílem ale je, abychom se zlepšovali všichni. Jako tým."

O útočném stylu:

"Když se dívám na minulou sezonu, řekl bych, že jsme měli v defenzivě poměrně dobrý tým. Jenže problémem bylo, že jsme zkrátka bránili až moc. Máme v kádru řadu solidních útočníků a jejich statistiky podle mě dost ovlivnil fakt, že trávili příliš mnoho času v obranném pásmu. No a našim úkolem je dostávat hráče do rolí, v nichž budou úspěšní. Pokud budeme častěji před brankou soupeřů, zabráníme jejich rychlému přechodu do útoku a naše ofenziva vyroste. Musíme ji podporovat všichni. Chceme zajistit, aby naši forvardi měli jistou míru samostatnosti pro útočné kousky a kreativitu; i s vědomím, že tyhle akce neskončí vždy gólem. Myslím si, že se Dave Tippett jako kouč neustále rozvíjí, inovuje svou metodologii. Má moje velké uznání za to, že i když působí v NHL velmi dlouho a zažil mnohé úspěchy, stále se snaží hledat nové cesty, jak se zlepšit. Budeme hrát agresivnější hokej ve vysokém tempu."

O tom, co se strhlo po jeho jmenování:

"Nikdy jsem nebyl člověkem, který by se nějak výrazně staral o to, co si myslí ostatní. Pokaždé jde o věc kontextu, názoru. Rozumím tomu, co mnozí cítili a vyjadřovali. Ale u mě i u klubu šlo o jedinou věc: najít nejlepší způsob, jak se posunout kupředu. Mnohokrát jsem řekl, že by bylo jednodušší najmout si zkušeného manažera, který by přišel a mohl by těžit z věcí, které má za sebou. Ale my jsme se jako skupina rozhodli, že je na čase udělat něco méně obvyklého, jít třeba i trochu do rizika a začít dělat věci jinak; tak, abychom se v ideálním případě dokázali dostat před zbytek ligy. Takové byly naše myšlenky. Věříme, že dohromady máme potřebný mix zkušeností a schopností – že disponujeme lidmi, co za sebou mají velká vítězství i těmi, co se osvědčili na různých úrovních a pozicích. To nám dává víru, že můžeme uspět jako klub. Mně nezáleží na věku, zkušenostech či životopise; jde mi jen o týmovou práci. Je to stejné jako s hokejovým mužstvem: jeden hráč sám nic nerozhodne. Společně můžeme dosáhnout toho, co je na cestě k úspěchu potřeba. To je naše filozofie."

O osobních obětech:

"Kdybych si mohl vybrat, přáním číslo jedna by pro mě asi bylo jen tak v pohodě cestovat po světě. Ani si nevzpomínám, kdy jsem naposledy měl dovolenou – jezdím na služební cesty, ale nic víc než hokejové zápasy nevídám. Člověk toho musí hodně obětovat i ve společenské sféře, vždyť doma trávím nekonečné množství hodin stříháním videa. Takové tedy bylo a je moje mládí, ale budu se jen opakovat – není nic lepšího než vítězství, tak snad moje snaha povede k něčemu výjimečnému. Takový je můj cíl."

O tom, proč je důležité dělat věci s láskou:

"Mojí prvotní vášní bylo pomáhat hráčům, aby lépe pochopili, jak se mohou zlepšovat, podporovat je v práci a makat s nimi na dalším rozvoji. To je na mojí práci to nejzábavnější: můžete sledovat lidi, kteří za každou cenu chtějí být nejlepší a pořád se touží posouvat dál a dál ve všech činnostech. Hokej je strašně zajímavý v tom, že mezi vítězstvím a porážkou je titěrný rozdíl. Být dobrý, případně skvělý, to je bezvadný pocit. Rozhodují detaily. Pro mě jde v první řadě o neustálý proces učení se a hledání toho, proč jsou nejlepší hráči a nejlepší týmy tak vysoko – a pak se snažíte dělat věci podobně jako oni, abyste mohli třeba jednou vystoupat podobně vysoko. Tenhle proces si já osobně užívám. Je to pro mě zábava."

Ctete více