Skip to main content

Pro zlepšení Crosbyho hry je zásadní příprava

Napsal Nicholas Cotsonika / NHL.com

Den před tím se hrálo první finále Stanley Cupu. Když by spojil základní část a play off, tak to pro Sidneyho Crosbyho byl 99. zápas sezony.

Kapitán týmu Pittsburgh Penguins hrál v zápase, který skončil vítězstvím 3:2 nad San Jose Sharks, opravdu dobře. Dokonce tak dobře, že jeho výkon označil kouč Mike Sullivan za inspirující.

V úterý na led nemusel, přesto se spolu s dalšími šesti spoluhráči zúčastnil dobrovolného tréninku. Pouze jediný z nich se přitom den před tím rovněž zapojil do zápasu: útočník ze čtvrté formace Eric Fehr.

Nikoho přesto příliš nepřekvapovalo, když se Crosby během volna zase hrnul na led. Ani trenéry, ani spoluhráče, ani jeho příbuzné.

"Takový byl vždycky," prozradila Sidneyho sestra Taylor, jinak brankářka univerzitního celku ze St. Cloud, která při tréninku Penguins seděla v ochozech. "Mně tahle jeho tréninková morálka přijde naprosto běžná."

Jenže co je normální pro Sidneyho Crosbyho, jistě není obvyklé pro většinu hráčů NHL. Vlastně asi pro většinu lidí vůbec. To je zřejmě důvod, proč se mu daří zúročit svůj talent a proč má za sebou tak mimořádná ocenění, jakými jsou dvě Hart Trophy pro nejužitečnějšího hráče ligy. Proč je na stejnou trofej nominován i letos. A proč se o jeho přístupu vypráví hotové legendy.

Fígl nespočívá pouze v tom, že trénuje i tehdy, když nemusí. Nejde o to, že je jeho zvykem nazout brusle i den po těžkých zápasech. Podstatnější je, že na led skáče s přesným plánem, na čem konkrétním je potřeba zapracovat. Nejlepší podmínky k tomu má ve chvíli, kdy je na ploše méně spoluhráčů a není třeba se účastnit jasně daných týmových cvičení.

"Během zápasu dochází k různým situacím, na které je dobré být připraven," vysvětluje Crosby. "Někdy máte pocit, že jste se v pár posledních zápasech museli vyrovnat s maličkostmi, které vás před tím netrápily. Takže je dobré na nich zapracovat, aby vás příště nic nezaskočilo."

O něco konkrétněji to vysvětluje Rick Tocchet, asistent týmu: "V tréninku se vrací ke cvičením, která jsme zařadili někdy před týdnem nebo dvěma. Má pocit, že jde přesně o drobnosti, které právě proti Sharks mohou být velmi užitečné. Takže jsme to na jeho přání oprášili a děláme to znovu."

V praxi to během úterního tréninku vypadalo následovně. Hráči stojí na jedné straně kluziště, Tocchet si vysype puky na modré u pravého mantinelu. Levák Crosby před ním chvíli míchá s pukem, pak vystřelí. Z bekhendu na forhend, pal. Z bekhendu na forhend, pal. Pořád dokola.

"Střílet umí dnes každý," říká Tocchet. "On se ale pokouší pracovat se svým tělem podle přesně dané šablony."

Později Tocchet od mantinelu nahrává Crosbymu na střelu z voleje. Rozhodně to nejsou pasy přímo na hokejku, asistent schválně posílá puk jednou mezi Crosbyho brusle, podruhé dál od něj. Tak, aby to měl hvězdný hráč co nejtěžší. Přesto Crosby nestřílí z nouze někam doprostřed, postupně umisťuje své střely do pravého horního rohu branky, pak do levého spodního, do skulinky pod horní tyčí.

"Střílet tak, že na to máte tři vteřiny, pohrajete si s pukem a pak tvrdě vypálíte, to taky umí každý," vysvětluje Tocchet.

"Mimořádní hráči dokáží střílet bleskově i v obtížných pozicích. Věřím, že cvičit zrovna tohle má veliký smysl, protože hokej vás do tak nesnadných situací prostě někdy vystavuje. Není to hra plná dokonalosti."

Pak si shromáždí puky na modré u levého mantinelu, postaví se jako obránce a Crosby se s jeho přičiněním trénuje ve střelbě po stahovačce.

"Existuje asi deset dalších věcí, které bychom mohli ještě dělat, ale už jsme Sidneyho přece jenom museli vykopat z ledu," říká Tocchet. "Někdy je potřeba se včas podívat na hodinky, aby nedřel až příliš dlouho. Kromě poctivého tréninku si potřebuje taky dostatečně odpočinout."

Takový je tedy Sid. Takový vždycky byl. Jeho sestra je o osm let a sedm měsíců mladší. Bylo jí teprve šest, když v Cole Harbour opustil domov a vydal se za kariérou. Sama začala s hokejem až v desíti letech, ale i tak se od svého bratra spoustu věcí načila. Nejen jak hraje, ale také s jakou kázní se připravuje.

"Ať už to šlo o trénink časně zrána, konzumování správného druhu potravin nebo brzké večerky - Sidney vždycky věděl, co je potřeba dělat, aby se posunul vpřed," vypráví Taylor Crosbyová. "Když se za tím tak ohlédnu, vždycky jsem se to snažila okoukat."

Crosby to ve svých 21 letech táhnul v sezoně 2008-09 za Penguins už čtvrtou sezonu, když do týmu přišel útočník Bill Guerin. Pro něj to byl v osmatřiceti sedmnáctý ročník. A přece ho mladík Crosby přesvědčil k tréninku nad plán. Pokud měli hrát spolu, prostě museli být na stejné vlně.

"Byl jsem ze staré školy," vzpomíná Guerin, nyní asistent generálního manažera Penguins. "Zvykl jsem si trénovat podle svých zkušeností, měl jsem nějaké zvyky. Sid mě ale donutil se změnit. K hokeji přistupuje systematicky. Denně maká na věcech, u kterých byste nečekali, že se jimi může superstar vůbec zabývat. Vlastně docela obyčejné detaily. On ale ví, co dělá. Vylepšuje svou hru."

Výsledky jsou jasně patrné. Tréninkovou dřinu při zápasech poznáte na Crosbyho vhazování, střele bekhendem, schopnosti mazaně tečovat. Na tom, jak si šikovně dovede přikopnout puk bruslemi.

Nebo i na dalších herních situacích. Vybavíte si jeho přesilovkový gól ze třetího finále Východní konference proti týmu Tampa Bay Lightning? Tehdy se trefil z pravého kruhu krásně pod horní tyč.

"Přesně, jak jsme to trénovali," libuje si Tocchet.

Případně gól, kterým okouzlil v šestém zápase proti Tampě, když si poradil se třemi bránícími soupeři a trefil se brankáři mezi betony?

"To je další věc, kterou jste mohli vidět při naší přípravě. Míchání s pukem, rychlá střela," tvrdí Tocchet.

Centr Sharks Joe Thornton nazval tvrdou práci závislostí, kterou v sobě má jak on, tak zřejmě většina dobrých hokejistů. Sidney Crosby ani jeho sestra slovo závislost nepoužívají. Ale přesto dře i po svém 99. zápase sezony, pokud tedy počítá základní část i play off dohromady. Po prvním finále Stanley Cupu. Penguins vedou v sérii hrané na čtyři vítězné duely 1:0 na zápasy, druhé utkání se v hale Consol Energy Center hraje ve čtvrtek (2:00 SELČ). Se svým týmem je tedy tři výhry od poháru.

"Do konce sezony schází už jen pár týdnů," říká Crosby. "Čekají nás důležité, moc důležité zápasy. Pokud je stále něco, na čem můžete zapracovat, abyste se zlepšili, pak to znamená obrovskou příležitost jít úspěchu naproti."

Čas na odpočinek přijde později.

"Samozřejmě zná své limity," připouští Taylor Crosbyová. "Není hloupý. Ví, kdy si potřebuje dát pauzu. Ale je to zároveň strašně soutěživý chlap, pro výhru udělá cokoliv. Bude na sobě makat, dokud bude mít dost sil. Jinak by to dělat neuměl. Prostě ví, co je to dřina."

Ctete více