NEJVĚTŠÍ OTAZNÍK: Jak si noví hráči sednou s mužstvem?
Jde tu hlavně o Stamkose s Marchessaultem, což byly při jejich předchozích štacích extrémně třaskavé ofenzivní zbraně. Oběma je už minimálně třiatřicet, a pravdou je, že ve své produktivitě ani poslední dobou nijak zvlášť nepolevovali. To je dobré znamení.
Jistě, z minulosti známe příklady, kdy ani megaposily týmu nic moc výrazného z dlouhodobého horizontu nepřinesly. Platilo to třeba o Minnesota Wild a jejich někdejším bombastickém vyztužení o Zacha Pariseho a Ryana Sutera. Nebyly to vyložené průšvihy, Wild s nimi však k vytouženému Stanley Cupu nedošli. Parise se Suterem se v klubu dokonce loučili dříve, než doběhly jejich velkorysé smlouvy.
U Stamkose a Marchessaulta se nezdá riziko tak veliké. Zrovna u nich dvou navíc nepůjde jen o body, ale i o nezpochybnitelné lídrovské přednosti. Tým si s nimi bude o poznání jistější i ve vypjatějších okamžicích. Tím spíš, když je bude zezadu hlídat další čerstvě příchozí třicátník Skjei.
I jeho přínos se zdá nesporný. Už teď má Nashville jednoho superproduktivního beka v Josim, pozadu se však ve statistikách tradičně nedrží ani Skjei. Naposledy si z 80 utkání připsal 13 gólů a 34 asistencí, v mužstvu Carolina Hurricanes patřil ke klíčovým osobnostem. Na tu samou roli by mohl aspirovat i na nové adrese.
REÁLNÉ AMBICE: Finále konference
Jak už bylo řečeno - budoucnost už v Nashvillu začala, teď je ten rok. Zásadně k tomu může dopomoci skvostný brankář Saros, u něhož se při jeho kvalitách skoro ani nechce věřit, že ještě nikdy nezískal Vezina Trophy.
V Nashvillu má navzdory posledním příchodům zdatných gólmanských konkurentů dost solidní pozici, hřeje jej lukrativní kontrakt do roku 2033. I tahle jistota pro něj může být velkým plusem, zdrojem klidu.
A Saros ve formě je někým, kdo může svůj tým protáhnout v play off hodně daleko. Klidně i nejdál, co to v hokeji jde...
