Hughes a Kakko. Ale i za nimi jsou zajímavá jména

Draft NHL 2019 se koná 21. až 23. června ve vancouverské Rogers Areně. NHL.com/cs vám přináší komplexní pokrytí zprávami, články, příběhy i rozhovory před, během a po této akci. V tomto článku rozebíráme nejlepší útočníky v letošní třídě talentů.

Jack Hughes, nebo Kaapo Kakko? Je téměř jisté, že první dvě volby v letošním draftu NHL, které provedou New Jersey Devils a New York Rangers, padnou právě na tyto dva hráče. Už tak jisté ovšem není, kdo z nich bude jedničkou, byť americký centr Hughes je před finským křídlem Kakkem favoritem.
I toto rozložení ovšem vypovídá o tom, že největší pozornost bude v úvodu letošního výběru talentů ve Vancouveru upřená na útočníky.
Souboj Hughes vs. Kakko jak při volbě talentů, tak poté i v následujících sezonách NHL, bude v mnohém připomínat top dva hokejisty z draftu 2016. I tehdy se stal jedničkou americký centr před finským křídlem, jež před tím zazářilo na mistrovství světa IIHF: Auston Matthews putoval k Toronto Maple Leafs a Patrik Laine se stal hráčem Winnipeg Jets. Jejich souboje od té doby patří k velkým příběhům ligy a fanoušci dodnes debatují, kdo z nich je lepší.

Podobné to jistě bude i s Hughesem a Kakkem, dvěma kluky, kteří se představili i na letošním šampionátu v Košicích a v Bratislavě. Zatímco ten první s Američany neoslnil, vypadl s týmem ve čtvrtfinále a bylo vidět, že navzdory viditelnému přehledu a šikovnosti mu tvrdá hra soupeřů zatím dělá velké problémy, ten druhý vlétl do turnaje jako kometa, po dvou zápasech měl na kontě čtyři góly a nakonec šesti trefami pomohl Finům k překvapivému titulu mistrů světa.
Jeden turnaj však ještě budoucnost nedělá; skauti oba hokejisty bedlivě sledují celou sezonu a sledovali je i pár let před ní. O Hughesovi tak dávno vědí, že je možná nejlepším bruslařem z letošní třídy talentů. Že v letošní soutěži USHL nasbíral za národní tým mladších juniorů 112 bodů (34+78) během 50 utkání a ve dvou sezonách stanovil rekord mužstva amerického rozvojového programu (NTPD) jak v asistencích (154), tak v bodech (228) - k tomu všemu potřeboval jen 110 zápasů. Zazářil i na letošním MS do 18 let, kde nasbíral 20 bodů (9+11) a pomohl USA k bronzu.
Zatímco z Hughese roste spíš elitní špílmachr, Kakko bude parádní střelec. Navíc už hraje mezi dospělými - sezonu strávil ve finské lize v dresu TPS Turku, kde dal ve 45 duelech 22 branek. A i na slovenském šampionátu bylo znát, že je o trochu víc připravený naskočit do NHL než Hughes, což ovšem může být jen krátkodobá výhoda.
Více k tématu: [Devils mají první volbu v draftu]
"Je to velký talent," řekl o něm Tuomo Ruutu, bývalý hráč NHL a asistent trenéra u finských juniorů. "Už teď je skvělý a má potenciál se ještě zlepšovat. Navíc mu bude sedět menší kluziště, protože to s rychlýma nohama i rukama umí na malém prostoru."
Další zajímavou otázkou je, kdo bude trojkou draftu (vybírají ji Chicago Blackhawks). I tou by se mohl stát útočník a blízko k tomu má pravé křídlo Vasily Podkolzin, jenž už si na tři zápasy vyzkoušel KHL v elitním klubu z SKA Petrohrad. Ruský forvard byl členem sborné na posledním šampionátu dvacítek, kde týmu pomohl k bronzu, byť v něm nehrál až tak důležitou roli. S Petrohradem má ovšem smlouvu ještě na další dvě sezony.
Na třetí pozici může jistě pomýšlet i Cole Caufield, další produkt amerického rozvojového systému. Neveliké pravé křídlo zářilo na MS do 18 let, kde Caufield po boku Hughese 14 góly dorovnal střelecký rekord Alexe Ovechkina z roku 2002. V sezoně stanovil 72 trefami také rekord NTDP a ve 123 utkáních za tyto týmy (do 17 a pak do 18 let) dal během dvou sezon rekordních 126 branek.

Je možné, že cesta do NHL mu ještě nějaký rok dva potrvá, ale parádní čísla z juniorských duelů dokazují, že se v ní rodák z Wisconsinu může stát elitním kanonýrem.
Trojkou by se mohl stát i další produkt americké výchovy mládeže Alex Turcotte. Syn bývalého hráče NHL Alfieho Turcottea nasbíral ve 37 zápasech NTPD 62 bodů (27+35). Mohl by se jí stát i Kanaďan Kirby Dach, jenž hraje juniorskou Western Hockey League za Saskatoon a který patří k elitním nahrávačům mužstva: v 62 duelech nasbíral 48 asistencí a 73 bodů. Turcotte je pravák, Dach levák - i to může při výběru klubů hrát roli.
Ve WHL působí i další kanadský talent, Dylan Cozens za Lethbridge. Jeho výhodou je vedle rychlosti také statná postava, s níž nemá problém se probourat k brance ve stylu Tomáše Hertla nebo Anzeho Kopitara. V 68 zápasech kanadské juniorské soutěže dal 34 gólů a nastřádal 84 bodů.
Sledujte veškeré novinky z NHL na Twitteru [@NHLcz]
Dalším zajímavým centrem je Američan Trevor Zegras, jenž rovněž působí v programu rozvoje talentů USA a míří na Bostonskou univerzitu. Stylem trochu připomíná útočníka Bruins Davida Krejčího - s pukem je trpělivý, má přehled a umí tvořit hru. V 60 utkáních USHL končil letos sezonu s bilancí 26+61. Na MS osmnáctek pak měl vypovídající statistiku: nula gólů, devět asistencí.
Ze středních útočníků by se do desítky mohl vejít i Peyton Krebs z Kootenay. Ten byl kapitánem Kanady na letošním MS do 18 let a končil na něm s bilancí 6+4. Po 64 startech ve WHL byl nejproduktivnějším hráčem Kootenay se 68 body (19+49).
Zatímco skvělých centrů a pravých křídel je v letošním ročníku talentů habaděj, s levými křídly to tak slavné není. Jediným, které má naději na přední místa v 1. kole, je nejspíš Američan Matt Boldy. Ten je stejně jako Caufield vynikajícím střelcem s bleskovou a přesnou ranou zápěstím. Navíc jde o poctivého bruslaře s dobrou defenzivní činností. V 64 zápasech za NTDP dal 33 gólů (z toho čtyři ve vlastním oslabení a 10 v přesilovkách) a nasbíral 81 bodů.