Jarnkrok

Porážka ve třetím finálovém zápase, který se v Bridgestone Areně hraje v noci na neděli, to už by byla pro Nashville Predators skoro katastrofa. Pouze v roce 1942 se stalo, že tým dokázal otočit finále ze stavu 0:3 na zápasy. Ale to je hokejová prehistorie.
Predators v Pittsburghu podivným způsobem ztratili úvodní duel a zpackali i začátek třetí třetiny druhého utkání. Teď ale věří, že v prostředí, kde mají v letošním play off bilanci 7:1, zažijí konečně první finálové vítězství v klubových dějinách.

Potřebují ale něco provést se svou produktivitou. Hráči Nashvillu se dokážou dostat do šancí, ale středa ukázala, že moc neví, jak s nimi naložit, nebo prostě nechají vyniknout pittsburského gólmana Matta Murrayho.
Pittsburgh Predators nepřestřílel, ani nepřehrál a stejně dokázal dát devět gólů, zatímco hosté se ve dvou zápasech radovali jen čtyřikrát.
"Je to frustrující, když cítíte, že hrajete dobře, ale výhry nepřicházejí. Pět ze šesti třetin to byl z naší strany v Pittsburghu dobrý výkon," tvrdí kouč Peter Laviolette. Klidně by mu ale stačila i trochu průměrnější podívaná, jen kdyby se Nashville konečně dokodrcal k vítězství. Třeba jako v posledním duelu konferenčního finále proti Anaheim Ducks.

"Nemyslím si, že bychom v něm předvedli nějak výjimečný výkon. Ale měli jsme skvělého gólmana, dali jsme v pravý čas opravdu velké góly a díky tomu jsme byli schopni vyhrát zápas. To je přesně to, co teď potřebujeme," dodává kouč Predators.
V týmu je prý ještě stále hodně sebevědomí, což domácí prostředí jen umocní. Nashville potřebuje Penguins trochu znejistit. Ukázat jim, že nemají obhajobu v kapse, i když z 50 týmů, které v historii finále vedly 2:0 na zápasy, jich to k poháru nedotáhlo jen pět.
I ze stavu 0:2 se dá ovšem dojít ke Stanley Cupu, jak třeba v roce 2011 dokázali Boston Bruins.
"Naším záměrem je vyhrát další duel, takže se vrátíme do naší arény, zvítězíme a pak uvidíme, co se stane," burcuje obránce Predators P. K. Subban.

Pred_arena

Nashvillu by se v tuto chvíli moc hodil nejlepší centr Ryan Johansen, ten je ale po vážném zranění stehna a následné operaci do konce sezony mimo hru a zápasy pozoruje z tribuny.
"Hodně lidí se mě ptá, jak těžké to je, ale když sleduji náš tým, tak pokaždé vidím hráče, kteří na ledě ze sebe vydávají úplně všechno. Jsem vážně nadšený, když se dívám na kluky, jako jsou Freddy Gaudreau, Austin Watson, nebo Pontus Aberg, jak svou hru posunuli výš a výš. To právě teď potřebujeme a určitě takové hráče v týmu máme," tvrdí Johansen.
Ve všech třech sériích Západní konference, které Nashville vyhrál, dokázali zazářit hokejisté, od kterých se to příliš nečekalo. Sobotní duel by byl ideálním místem pro dalšího nenápadného hrdinu z řad Predators.
Ti potřebují dostat pod tlak zadní řady Penguins a hlavně se postarat o rozruch před Murraym, který od chvíle, kdy se vrátil do pittsburské branky, působí jako klidná síla, zatímco nashvillský Pekka Rinne se trochu sesypal.

Finský gólman by potřeboval větší podporu celého týmu, což bylo vidět ve třetí třetině středečního duelu. Třetí gól mu do branky zavezl spoluhráč Vernon Fiddler a za chvíli Predators pláchnul Evgeni Malkin a zavěsil pod horní tyčku.
"A to je docela dobrý hráč, než abychom ho nechali prohánět se v našem pásmu," rýpnul si obránce Ryan Ellis. "Je to frustrující pocit, když jste ve finále, děláte, co můžete a výsledky se nedostavují."
Nashvillská hra byla ve středu naprosto neúčelná, nezměnily to ani přesilovky, hosté nevyužili čtyři možnosti.
"Jasně, je potřeba říct, že Penguins naopak všechny naše chyby trestali, ale já si nemyslím, že všechno bylo z naší strany špatně. Jenže tohle je finále Stanley Cupu. Nestačí jen hrát dobře. Musíme být skvělí, abychom vyhráli. A to taky budeme," slíbil za celý tým Predators Subban.
"Je už potřeba otočit stránku," věří v začátek nové kapitoly Ellis.