Skip to main content

Před deseti lety vstřelil Peter Bondra 500. gól v NHL

Dobrá kariéra, vzpomínal slovenský velikán na svůj jubilejní počin z Vánoc 2006

Napsal Michael Langr / NHL.com

Peter Bondra byl vždy především střelec. Rychlík se zabijáckým instinktem dal během kariéry mnoho důležitých gólů v klubech i v reprezentaci. Přesně před deseti lety vstřelil jeden velmi speciální. Díky němu se nesmazatelně zapsal do klubu velikánů NHL.

Trefa do sítě Toronto Maple Leafs z 22. prosince 2006 pro něj měla v NHL číslo 500.

472 branek nasázel legendární slovenský útočník gólmanům jako eso Washington Capitals, kde strávil největší část kariéry. Přes pětistovku se však překulil v poslední sezoně, kterou odehrál v kádru Chicago Blackhawks.

"Jako hráč nikdy nevíte, kdy ten gól dáte. Jsem rád, že se mi to podařilo, ale na ten zápas zase tak moc nevzpomínám, přišlo to tak nějak rychle. Pamatuju se, že jsem na to neuměl reagovat," vyprávěl Bondra loni pro NHL.com/cs.

Jeho 500. gól padl jako dárek pod stromeček, dva dny před Štědrým dnem. V 6. minutě třetí třetiny ztratil Tomáš Kaberle ve vlastním pásmu puk, který se po střele Jassena Cullimorea odrazil k Bondrovi. Ten tísněn bránícími hráči pohotově vypálil a překonal Jeana-Sebastiena Aubina. Dostal tak Blackhawks do vedení, tým nakonec vyhrál 3:1.

"Byl to takový jiný pocit. Začal jsem při tom přemýšlet, co se to stalo. Jak jsem sem přišel jako hráč z východní Evropy a jak mě draftovali až v osmém kole... Že si vzhledem k tomu všemu myslím, že jsem udělal docela dobrou kariéru."

Bondra patřil v 90. letech k nejrychlejším křídlům a nejlepším střelcům světa. v roce 2006 už spíš dosluhoval, jeho skvostný hráčský příběh se chýlil ke konci. Už od výměny z Washingtonu během sezony 2003-04 do Ottawa Senators za Brookse Laicha a výběr ve 2. kole draftu jakoby postupně ztrácel šťávu.

Po sezoně navíc přišla roční výluka NHL a slovenský veterán si krátce zahrál za Poprad. Do NHL se vrátil jako hráč Atlanta Thrashers, kde strávil sezonu 2005-06.

Dlouho se zdálo, že zůstane těsně pod pětistovkou. Na podzim 2006 čekal coby volný hráč, kdo o něj bude mít zájem. Sezona dávno běžela a Bondra byl bez kontraktu. Až 10. prosince se dohodl s Blackhawks.

"Pamatuju si, že jsem s Chicagem podepsal někdy v prosinci a věděl jsem, že tam je ještě dost času na to, aby ten gól přišel," byl Bondra v klidu.

Hned v prvním utkání za nový tým Bondra skóroval (12. prosince proti St. Louis Blues) a dostal se na číslo 499. O deset dní a pět duelů později se prosadil proti Torontu. V Chicagu, kde už neměl klíčovou roli, na níž býval zvyklý, odehrál 37 zápasů a po sezoně ukončil kariéru.

Gólový součet dotáhl na číslo 503, což z něj až do letoška dělalo nejlepšího slovenského střelce všech dob (nepočítáme-li na Slovensku narozeného Kanaďana Stana Mikitu a jeho 541 branek), než ho před pár týdny překonal Marián Hossa rovněž v dresu Chicaga. Bondra překonal i legendu 80. let Petera Šťastného, jenž nastřílel za Quebec Nordiques, New Jersey Devils a St. Louis Blues 450 gólů.

Bondra se trvale usadil ve Washingtonu a pro klub začal pracovat po čtyřletém působení ve funkci generálního manažera slovenské reprezentace. Angažuje se v roli ambasadora, která podle jeho vlastních slov není až tak náročná.

"Jakmile je na zápase šance střenout se se sponzory, pohovořit o hokeji, který jsem hrával, tak jsem přítomný a snažím se být zapojený aspoň takhle," vysvětloval. "Pro mě to vlastně není žádná práce. Ty mítinky většinou probíhají během zápasů, přes den málokdy. Beru to tak, že je tady můj domov, strávil jsem tu největší část hokejové kariéry a aspoň na takovéhle malé úrovni s klubem dál spolupracuju."

Na zářijovém World Cupu byl členem realizačního týmu u výběru Evropy jako skaut a sledoval, jak slepený celek došel až do finále turnaje.

S reprezentací má bohaté zkušenosti i jako hráč. Málokterý slovenský fanoušek zapomene na jeho zlatý gól ve finále mistrovství světa IIHF 2002 v Göteborgu. Bondra má i bronz ze šampionátu 2003 v Helsinkách, zúčastnil se olympiád v letech 1998 a 2006 a Světového poháru 1996.

"Moc už nevzpomínám, to už je za námi," tvrdil někdejší fenomenální střelec, jenž v NHL nasbíral 892 bodů. V současných 47 letech si chodí jednou týdně zabruslit, aby se udržoval v kondici, a párkrát za sezonu si zahraje zápas s bývalými hokejisty Capitals.

"Já myslím na budoucnost a ne na to, co bylo před deseti dvaceti lety. Byly to pěkné časy, rád bych hrál hokej ještě teď, i zadarmo, nebo bych snad i někomu zaplatil. Třeba bych dal nějaké peníze Capitals, abych za ně ještě mohl hrát," usmál se. "Ale bohužel... Srdce by chtělo, ale tělo už to nedovolí."

Ctete více