"Doma mě ale nechtěl pustit budějovický klub v čele s panem Pražákem. Až když na schůzi Jirka Lála s Vláďou Caldrem řekli, že ligu beze mě zvládnou, tak jsem mohl jít. Stejně jsem ale musel na draft. Tam jsem byl 83. a brali mě Oilers. Myslel jsem, že bychom mohli hrát společně s Mírou Dvořákem, ten šel ale do Philadelphie," vzpomínal Pouzar.
Podmínky pro legální odchod do NHL z komunistického Československa byly nastaveny velice tvrdě. Hokejista musel mít minimálně 30 let a 150 (!) odehraných zápasů za národní tým.
Těžko ale zahánět myšlenky, jak mohly vypadat kariéry nejlepších českých a slovenských hokejistů, kdyby mohli odejít do zámoří po ohromném úspěchu na Canada Cupu 1976.
"Tehdy si chtěli v NHL rozebrat komplet celé mužstvo, ale mně emigrace nic neříkala. Nedovedl jsem si představit, že tu nechám rodinu," mávl rukou Pouzar, jenž ze své gáže musel 50 procent čisté mzdy odvádět agentuře Pragosport.
"V Edmontonu jsem měl 175 tisíc dolarů, po zdanění 120 a nakonec mi zbylo 60 tisíc. Ale byly to pořád dobrý peníze. Já byl hlavně rád, že si můžu zahrát NHL."
Díky tomu, že Pouzar dostal od státních orgánů svolení k angažmá v Kanadě, tak se i do československého tisku dostaly občasné reportáže ze zámořského ledu.
Pouzar se snažil v Edmontonu praktikovat styl bránícího levého křídla. V základní části šampionské sezony 1983-84 v 67 zápasech nasbíral 13 gólů a 19 asistencí. V play off pak odehrál 14 utkání: 1+2.
Více k tématu: [Ovechkin dal naději dalším velkým čekatelům]
Oilers postupně přešli přes Winnipeg Jets, v sedmi zápasech udolali Calgary Flames, přejeli tým Minnesota North Stars a nakonec vrátili v pěti utkáních finálovou porážku z roku 1983 New York Islanders.
"Měl jsem tehdy trochu obavy. V New Yorku jsme vyhráli první zápas 1:0, ve druhém ale každý sóloval a dostali jsme 1:6," připomněl Pouzar, který si vzal před svými spoluhráči nečekaně slovo.
"Po zápase vběhli do kabiny trenér, manažer i majitel, všichni naštvaní a nadávali nám. Tak jsem říkal Glenu Satherovi, ať jdou ven, že mužstvu něco řeknu. Spustil jsem, že mi bude 33 let, nemám moc času a přijel jsem vyhrát Stanley Cup, což se nepovede, když budeme hrát každý jen na sebe. A pak jsme tři zápasy vyhráli a slavilo se," zmínil Pouzar dnes už dobře známou historku.
"Další sezónu mi Sather povídá: Hele, řekni jim zase něco. Ale já mu odpověděl, že to už je jeho starost..."
V NHL odehrál nakonec Pouzar 186 zápasů plus dalších 29 v play off a přispěl i k edmontonským triumfům v letech 1985 a 1987.
Když si ony chvíle připomínal před pár lety přímo v Edmontonu, byl z toho naměkko.
"Jak jsem domlouval poslední věty před 16 tisícovkami lidí, tak mi tekly slzy. Všichni tleskali jako blázni, do toho muzika, od stropu létaly balónky... Mezi hráči panovala ohromná srdečnost, když jsme se vítali a loučili. Ani se mi nechtělo domů," líčil Pouzar.
Sledujte veškeré novinky z NHL na Twitteru [@NHLcz]
V Edmontonu se podle něj sešla generace, která změnila hokej v Kanadě.
"Do té doby se tam hrál agresivní a tvrdý styl. Ale tihle kluci začali hrát způsobem, jako když se snažili kopírovat ruský hokej. Bylo to něco úplně jiného, než hráli všichni ostatní," soudil Pouzar.
"Srovnávat týmy napříč historií je sice ošidné, ale já si myslím, že to byl opravdu nejlepší mančaft v dějinách NHL. Tolik hvězd se už pak nikdy nesešlo. Samí bombarďáci."
A rodilý Jihočech to této party zapadl dokonale.
