Skip to main content

Zranění ho štvala, Plante už masku neodložil

Říkali, že je zbabělec. Jacques Plante ale z masky udělal nedílnou součást gólmanské výstroje

Napsal Marek Burkert (Právo) / NHL.com

Stoletá historie NHL je bohatá jak na události, tak na velké osobnosti. Každou sobotu až do konce roku 2017 vám NHL.com/cs přináší ty nejpoutavější příběhy z hokejových dějin. 

V našem seriálu se zaměřujeme na jednotlivá desetiletí, připomínáme si jejich významné postavy a důležité momenty. Vyzdvihujeme zakladatele i průkopníky. Tentokrát si připomeneme, jakou revoluci spustil gólman Jacques Plante. 

O brankářích se říká, že jsou prostě 'jiní'. Kdo by také na sebe nechal dobrovolně střílet pukem, že? V prvních dekádách NHL však gólmani disponovali neporovnatelně větší odvahou než jejich následovníci na přelomu tisíciletí. Plante byl ale tím prvním, kdo už si nechtěl nechat po každém zápase sešívat obličej a počítat přibývající jizvy. 

Slavná fotografie brankáře Terryho Sawchuka, na níž připomíná frankensteinovské monstrum, je nesmírně působivá a ukazuje, jakým martyriem brankáři v polovině minulého století procházeli. 

V době Original Six bylo pro gólmanské jedničky v celé lize jen šest míst. Strážci tyčí tak raději chytali i se zraněními, nedoléčení, jen aby nepřišli o práci. Na jejich zdravotním stavu se to mnohdy zásadně projevilo.  

Také Plante měl prasklou lebku, přeraženou čelist... 1. listopadu 1959 mu ale došla trpělivost. V brance Montreal Canadiens tehdy nastoupil v Madison Square Garden proti New York Rangers, když mu bekhendové nahození domácího Andyho Bathgatea rozpáralo obličej. 

"Neměl jsem rád Canadiens, ale Plantovi jsem určitě nehodlal zlomit čelist. Viděl jsem, jak sedí v brance, obličej přímo proti mně. A já střílel. Nebyla to žádná velká rána, ale krvácel tedy slušně," popisoval Bathgate svou odvetu za několik týdnů starý incident, při němž si po bodyčeku od Plantea rozbil hlavu. 

"Jacques měl ránu od nosu až k puse. Člověk si těžko představuje tu bolest, jakou musel cítit," vzpomínal dlouholetý reportér Montreal Gazette Red Fisher.

"Běžel jsem do šatny, kde seděl Jacques proti zrcadlu a říkal: To vypadá docela škaredě. Pak si lehnul na stůl a doktor ho sešíval."

Zápas se kvůli Planteovu ošetření přerušil na dvacet minut, po jejich uplynutí se montrealský brankář vrátil do hry. A diváci nestačili zírat.  

Třicetiletý brankář vjel na led v laminátové masce, kterou používal při tréninku. "Ohavné," hlásaly na druhý den novinové titulky. 

Trenér Canadiens Toe Blake doslova běsnil, vyhrožoval, nadával. Jenže k venkovním zápasům nejezdili náhradní gólmani, a tak měl smůlu. Plante si vydupal, co chtěl. 

"Řekl jsem Toeovi, že se vrátím pouze v případě, když budu mít masku," řekl Plante, který nosil ochranu obličeje v přípravě kvůli častým zánětům dutin. 

"Toe nikdy nechtěl, abych měl masku, protože si myslel, že v ní nebudu tak pozorný a moje výkony se zhorší." 

Blake byl ze staré školy a měl pocit, že nosit masku je projevem mentální slabosti, či dokonce zbabělosti. Předpokládal, že se omezí gólmanova schopnost rychle zareagovat. 

Plante ale svého trenéra vyvedl z omylu ještě onen večer v MSG, inkasoval totiž jen jednou ze 30 střel a hosté vezli domů výhru. Trenér sice prosil svou hvězdu, aby přehodnotila své rozhodnutí, ale gólman se zviklat nenechal. Proč taky, když v masce neprohrál celý listopad, což dělalo 11 zápasů v řadě. Blake mluvil jako do zdi a nakonec před Plantem kapituloval. 

Rodák z Quebecu ale nebyl nejstarším průkopníkem v nošení masky na ledě. Elizabeth Grahamová, brankářka hokejového týmu Queen's University Golden Gaels nosila v roce 1927 na naléhání svého otce šermířskou helmu, aby nepřišel vniveč náročný operační zákrok na její čelisti. 

O tři roky později si koženou maskou chránil zlomený nos brankář Montreal Maroons Clint Benedict, ale velmi brzy ji zase zahodil. Plante však nic takového neměl v plánu. Svým činem naopak inspiroval další a další brankáře. Koneckonců v oné sezoně vyhrál popáté Stanley Cup a získal i pátou Vezina Trophy. 

Nejstarší syn z jedenácti dětí byl už od malička předurčen ke skvělé hokejové kariéře a vedl si výborně s jakoukoli výstrojí, včetně hokejky, kterou mu jeho otec vyřezal z kmene stromu.  

"Od té doby jsem měl spoustu hokejek, ale nikdy nezapomenu na vzrušení z té úplně první," vybavil si Plante. 

Od deseti let hrál proti mnohem starším klukům a během těchto bitev si vycizeloval osobitý styl, kterým suploval i hru obránců. Vyrážel totiž z brankoviště, hokejkou a nohou si chránil puk proti dorážejícím útočníkům. Tímto způsobem ostatně zranil i Bathgatea, který se následně Planteovi mstil v památném utkání z listopadu 1959.

"Držet puk je zásada č.1," řekl Plante. "A to je všechno, co dělám, mám puk pod kontrolou, dokud nepřijede některý ze spoluhráčů." 

V roce 1953 si ho vytáhl kouč Canadiens Dick Irvin, aby kryl záda jedničce Gerry McNeilovi v semifinále Stanley Cupu proti Chicago Black Hawks. Za stavu 2:3 na zápasy pak montrealský trenér poslal Plantea do boje. 

Nováček byl před zápasem natolik konsternovaný, že se mu rozrušením klepala kolena. Když to zahlédl mazák Maurice Richard, zašel za Plantem, aby mu ukázal, jak se i jemu třepou ruce. 

"To se děje před každým zápasem. Budeš se cítit líp, až vyjedeš na led," řekl mladíkovi Richard. 

Plante vychytal čisté konto a v sedmém zápase povolil Chicagu pouze gól. Ve finále proti Boston Bruins se ale do branky vrátil McNeil. 

O tři roky později už byl ovšem Plante jedničkou nejen v Montrealu, ale i v celé lize s průměrem 1,86 gólu na zápas. Kariéru zakončil po 18 sezonách se šesti Stanley Cupy a sedmi Vezina Trophy. Tu poslední získal v roce 1969 po tříleté pauze v dresu St. Louis Blues.  

V roce 1978 byl pak uveden do Hokejové Síně slávy, s kanadským hokejem neztratil kontakt, ani když přesídlil do Švýcarska. Tam mu však v roce 1985 diagnostikovali rakovinu žaludku, o rok později v Ženevě zemřel. 

Po smutečním obřadu vynesli Planteovu rakev před kostel, kde mu vzdal s hokejkami v rukou čest i tým juniorů z Quebecu. A v něm také dva gólmani, jimž v tu chvíli možná ani nedocházelo, za co svému slavnému předchůdci vděčí." 

"Když skočíte z letadla bez padáku, znamená to, že jste statečný? Ne, to znamená, že jste blbec. Do branky už bez masky prostě nejdu," shrnul svůj odkaz do tří lapidárních vět Plante.

Ctete více