Skip to main content

Pittsburgh může i nadále zůstat na vítězné vlně

Napsal Nicholas Cotsonika / NHL.com

Aby bylo opravdu jasno: Sidney Crosby ví zatraceně dobře, jak obtížné je vyhrát Stanley Cup.

Během svých prvních čtyř sezon v NHL to poznával krůček po krůčku: Klub Pittsburgh Penguins s Crosbym v sestavě nejdříve nepostoupil do play off, pak vypadnul v 1. kole Východní konference, postoupil do finále Stanley Cupu a nakonec slavný pohár i vyhrál.

Zdálo se, že nám před očima roste skvostná dynastie.

Jenže čas šel dál. Tým ztroskotal na brankáři Jaroslavu Halákovi a vypadl ve 2. kole s Montreal Canadiens, jež šli do vyřazovacích bojů z osmé pozice.

Crosby následně utrpěl otřes mozku. Ani u toho nebyl, když Penguins příští sezonu v 1. kole vypadli s klubem Tampa Bay Lightning.

A pak...

Trvalo to sedm let. Změnil se generální manažer, dvakrát se poroučeli trenéři. V kabině se prostřídala velká spousta hráčů. Až po tomhle všem došlo na šestý finálový zápas letošního play off, během kterého Pittsburgh v hale SAP Center přemohl San Jose Sharks 3:1 a jeho fanoušci mohli zase slavit.

"Asi si toho prvenství tentokrát vážím víc," přiznává Crosby. "Když se vám jako mladému klukovi povede párkrát za sebou postoupit do finále Stanley Cupu, prostě si myslíte, že takhle to bude vypadat každou sezonu. Prostě máte kolem sebe super hráče, tým nevypadá, že by se měl jakkoliv měnit."

Jenže skutečnost je pak jiná.

"Věci se postupně dávají do pohybu. Mění se vám spoluhráči i kouči. Mění se toho kolem vás mnohem víc. Abyste se dostali zase tak nahoru, potřebujete kupu štěstí," vypočítává Crosby.

S tím se nedá polemizovat. Dva tituly po sobě vybojoval naposledy tým Detroit Red Wings v letech 1997 a 1998. Jakmile kluby sešněroval přísný řád platových stropů, stalo se to ještě těžší.

Mužstvo Penguins se stalo teprve třetím týmem od zavedení platového stropu v roce 2005, které dokázalo Stanley Cup vyhrát vícekrát. Přidalo se do společnosti klubů Chicago Blackhawks (2010, 2013, 2015) a Los Angeles Kings (2012, 2014).

Fanoušci Pittsburghu mohou doufat, že letošní triumf podle všeho nemusí být na dlouhou dobu poslední.

Z 25 hokejistů, kteří se v dresu s tučňákem objevili během letošního play off, jsou všichni až na dva mladší třiatřiceti let. Kromě šesti z nich jde o dvacátníky, a to včetně největších hvězd: Crosbyho a dalšího útočníka Phila Kessela (oběma je 28 let), obránce Krise Letanga s centrem Evgenijem Malkinem (těm je jen o rok víc).

"Nemáme starý tým," potvrzuje generální manažer Jim Rutherford. "Naopak je v kabině spíš dost mladíků."

Smlouva končí pěti hokejistům, přičemž útočník Matt Cullen, obránce Ben Lovejoy a náhradní brankář Jeff Zatkoff patří k nechráněným volným hráčům, zatímco útočník Beau Bennnett a obránce Justin Schultz k chráněným.

Dohromady je to jasné poselství: tým se nemusí obávat, že by měl přijít o důležité součástky své vítězné skládanky. Hlava ho nebude bolet ani kvůli počtům z platového stropu.

Kouč Mike Sullivan dokázal po svém prosincovém angažování týmu vštípit jasné priority: rychlost a šikovnost. Když už se mu povedlo hráče přesvědčit o své vizi a dotáhnout je touto cestou ke Stanley Cupu, těžko si představit, že by jeho metodám neměli věřit i při obhajobě.

Už poznali, že Sullivanovy způsoby fungují. Jistě věří, že zafungovat mohou i podruhé.

Má k sobě navíc velmi schopné asistenty v Jacquesi Martinovi a Ricku Tocchetovi. Přičtěte k tomu další členy realizačního týmu: Sergeie Gonchara a Marka Recchiho spolu s asistentem generálního manažera Billem Guerinem. To už je parta, za kterou hráči půjdou.

"Máme velmi silný tým nejen na ledě," tvrdí prezident klubu David Morehouse. "Klidně se tak můžeme ke Stanley Cupu dopracovat v blízké budoucnosti znovu. Jednou, třeba i dvakrát. Ale zaručuju vám, že už si tím nikdy nebudu tak jistý, jak jsem to cítil v roce 2009."

Fanoušky tak jako tak mohou zajímat následující otázky:

Chystají se majitelé Ron Burkle s Mariem Lemieuxem prodat klub? Ovlivní zisk Stanley Cupu jejich rozhodnutí? A pokud k prodeji skutečně dojde, bude chtít nový vlastník přistoupit k nějakým větším změnám?"
K tomu vám nic neřeknu," prohlásil Lemieux. "S Ronem tenhle klub zatím ještě pořád vlastníme. A jsme rádi za to, kam jsme se s ním dostali."

Další nejistota: Zůstane Rutherford v křesle generálního manažera? Nebo předá svou funkci svému pobočníkovi Jasonu Botterillovi, případně někomu úplně jinému?

Od sedmašedesátiletého Rutherforda se původně očekávalo, že ve funkci zůstane dva nebo tři roky. A že si jako svého nástupce vychová Botterilla, který ostatně sám prohlásil, že už se cítí velmi blízko k tomu být na takovou roli připraven.

A tím to nekončí. Co bude s brankářem Marcem-Andrem Fleurym? Vrátí se poté, co během většiny tažení po letošním play off pouze zpovzdálí sledoval, jak jeho místo v brance zaujal nováček Matt Murray?

Jednatřicetiletý Fleury týmu pomohl ke Stanley Cupu v roce 2009. I letos se zasloužil o postup do play off, mezi spoluhráči je navíc velmi oblíbený. Jenže příští tři sezony bude v realitě platového stropu znamenat závaží 5,75 milionu.

A Murray, jemuž je teprve 22 let, letos s patnácti vítězstvími vyrovnal nováčkovský rekord v počtu výher v play off, dotáhnul mužstvo ke Stanley Cupu.

S tím souvisí i další otázka: Dokáží mladí hráči jako Murray, Bryan Rust a Conor Sheary, kteří se do prvního týmu prodrali z mužstva Wilkes-Barre/Scranton hrajícího AHL, pokračovat v mimořádných výkonech?

"Víte, jak to chodí," říká Rutherford. "Roli hraje strašná spousta věcí, nesmí se vám zaplnit marodka. Takže si nebudu hrát na věštce, jestli budeme i nadále stejně úspěšní. Vím, že jsme letos měli dobrý tým. A že ho budeme mít dobrý i další sezonu. Co to ale výsledkově přinese, o tom se teprve přesvědčíme."

Ctete více