Gretzky všechno začal, ale šlo to i bez něj
Oilers byli dominantním týmem 80. let, pátý Stanley Cup během sedmi sezon ale získali bez největší superstar
Napsal Marek Burkert / NHL.com
Stoletá historie NHL je bohatá jak na události, tak na velké osobnosti. Každou sobotu až do konce roku 2017 vám NHL.com/cs přináší ty nejpoutavější příběhy z hokejových dějin.
V našem seriálu se zaměřujeme na jednotlivá desetiletí, připomínáme si jejich významné postavy a důležité momenty. Vyzdvihujeme zakladatele i průkopníky. Nyní jsme se zaměřili na jednu z největších a také dosud poslední gigantickou hokejovou dynastii: Edmonton Oilers z 80. let.
Mezi fanoušky u příležitosti stého výročí ligy proběhlo hlasování o nejlepší tým historie NHL. Do top 10 pronikli Oilers hned čtyřikrát. Na 1. místě sestava ze sezony 1984-85, na 4. místě z let 1987-88, na pátém z ročníku 1986-87 a na devátém mužstvo s letopočtem 1983-84.
Z toho je jasně patrné, že edmontonský odkaz silně rezonuje i v současnosti.
Když ale v roce 1979 majitel Oilers Peter Pocklington prohlásil: "Do pěti let vyhrajeme Stanley Cup," vzbudilo to v NHL všeobecné veselí.
Edmonton se v ní objevil po krachu konkurenční WHA společně s dalšími třemi týmy New England (Hartford) Whalers, Quebec Nordiques a Winnipeg Jets.
NHL se rozhodla hráče, kteří přišli z WHA, znovu draftovat a každý z nově příchozích týmů si mohl chránit pouze dva gólmany a dva hráče do pole. Naštěstí pro Oilers měl mladíček Wayne Gretzky uzavřenou jednadvacetiletou personální smlouvu s majitelem klubu a byl z draftu vyjmut.
Kanada věděla, jak výjimečný talent v Edmontonu zraje, osmnáctiletý Gretzky také NHL okamžitě uhranul a společně s ostříleným Marcelem Dionnem ovládl bodování ligy ziskem 137 bodů. Díky dvěma vstřeleným gólům navíc si Art Ross Trophy odnesl útočník Los Angeles Kings, ale Hart Trophy už Gretzkymu neunikla.
S Oilers to však rozhodně nevypadalo tak růžově. Do play off se dostali z posledního možného místa, tehdy však vyřazovací část hrálo 16 z 21 mužstev... Podle toho to také s Edmontonem dopadlo. Loučil se hned v prvním kole po porážce 0:3 na zápasy s Philadelphia Flyers.
Ani v dalších dvou letech Oilers díru do světa neudělali a zdálo se, že Pocklingtonův výrok o Stanley Cupu bude jen dalším exemplářem v souboru hokejových kuriozit. Generální manažer klubu Larry Gordon a jeho nástupce ve funkci Glen Sather ale v draftech tahali samé vysoké karty.
V roce 1979 Gordon vybral Kevina Lowea, Marka Messiera a Glenna Andersona, o rok později měl Sather také šťastnou ruku, když draftoval obránce Paula Coffeyho, finskou star Jariho Kurriho a také gólmana Andyho Mooga. O rok později přibyl další skvělý brankář Grant Fuhr.
Zajímavostí je, že v roce 1981 Oilers draftovali i českého beka Miloslava Hořavu, který si ale NHL zahrál až na přelomu 80. a 90. let v dresu New York Rangers, zatímco Jaroslav Pouzar draftovaný v roce 1982 získal s Edmontonem tři Stanley Cupy a patří v Albertě k uznávaným členům dynastie.
V sezoně 1981-82 nasbíral Gretzky 212 bodů, ale v play off se Oilers loučili už po sérii s Kings. Následující ročník ovšem znamenal změnu. Hráči už se etablovali na svých pozicích a ofenzivní vichr přinesl 424 vstřelených gólů v základní části. Zdálo se, že tentokrát Edmonton nic nezastaví.
V prvním kole sfoukl Jets, ve druhém Calgary Flames, nárok neměli ani Chicago Black Hawks. Zkušení trojnásobní šampioni z New York Islanders však nakonec nedali Oilers šanci, ve finálové sérii se brankostroj ze západní Kanady zastavil: tým ve čtyřech zápasech vstřelil jen šest gólů, zatímco brankář Moog inkasoval sedmnáctkrát...
"Tahle lekce nám pořádně otevřela oči," tvrdil Gretzky.
V sezoně 1983-84 už nebylo pochyb, že jediným cílem Oilers je Stanley Cup. V základní části nastříleli ohromujících 446 gólů, z toho 87 Gretzky, víc než 50 branek přidali i Kurri a Anderson. Islanders už se k pátému Stanley Cupu v řadě neprobili. Ve finále byli lepší Oilers v poměru 4:1 na zápasy.
V roce 1985 prosvištěl Edmonton k trofeji v play off dokonce zápasovým poměrem 15:3. V prvním duelu finále sice Philadelphia vyhrála 4:1, ale pak už neměla absolutně nárok.
"Vyhrát podruhé je mnohem sladší, když se na vás všichni chystají a hodlají vás srazit na kolena," vyprávěl novinářům Coffey. "Neříkám, že budeme šampióny pětkrát v řadě, ale pokud zůstaneme oddáni týmu, nevidím důvod, proč bychom se nemohli stát dynastií."
V následující sezoně nastřílel z pozice beka 48 gólů a přidal 90 asistencí. Gretzky dokonce 163 asistencemi a 215 body vytvořil historická maxima NHL. Jenže play off 1986 ukázalo, jaké drobnosti mohou rozhodnout o tom, zda sezona byla úspěšná, či neúspěšná.
V sedmém zápase druhého kola s Calgary Flames, v den svých 23. narozenin, hodlal obránce Oilers Steve Smith za stavu 2:2 rozehrát na modrou čáru. Místo toho ale trefil nohu gólmana Fuhra, který se vracel do branky, když předtím svému spoluhráči u zadního mantinelu ztlumil puk, jenž se nyní nešťastně odrazil za čáru.
Stav 2:3 vydržel až do konce a jeden z nejobskurnějších momentů v dějinách play off tak patrně Oilers připravil o šanci vyhrát pět Stanley Cupů v řadě.
V roce 1987 totiž Edmonton ve finále v sedmi zápasech zlomil Flyers. O rok později už Oilers postrádali Coffeyho, jenž byl vytrejdován do Pittsburgh Penguins, a také Mooga, který nesl špatně roli dvojky za Fuhrem. V play off ale soupeře přejeli 16:2 na zápasy, Boston Bruins v poslední sérii sezony nedostali vůbec šanci.
"V ligových pravidlech by mělo být, že Gretzky se každý rok bude stěhovat do jiného týmu, protože on je prostě ten nejlepší," řekl tehdejší kouč Bruins Terry O'Reilly.
Majitel Oilers Pocklington jako kdyby ho chtěl poslechnout: připravil trejd, kterým šokoval hokejový svět. Gretzkyho poslal do Los Angeles Kings. A aby toho nebylo málo, Oilers se v play off 1989 střetli právě s novým týmem své bývalé superhvězdy, vedli nad Kings 3:1 na zápasy, ale přesto byli vyřazeni...
Kdekdo se domníval, že právě toto je definitivní konec šťastných edmontonských dnů, ale Sather se rozhodl pustit na lavičku jako hlavního kouče Johna Mucklera a v roce 1990 Oilers ještě jednou zabrali a prorubali se k pátému Stanley Cupu během sedmi let.
Ten rok ve druhém kole dokonce Gretzkymu i s úroky vrátili rok starou potupu. Edmonton vyhrál sérii nad Kings 4:0 na zápasy a útočník-obranář Esa Tikkanen znechutil kanadské ikoně hokej natolik, že za čtyři zápasy vypotil Gretzky jen jeden bod.
Vývoj finále 1990 s Bruins překlopil na stranu Oilers Petr Klíma, který ve třetím prodloužení v rekordním čase 115:13 po Kurriho přihrávce překonal Mooga. Odstup si pak Edmonton udržel i díky gólmanu Billu Ranfordovi, jenž nakonec získal Conn Smythe Trophy.
Víc už toho finanční situace majitele Pocklingtona Oilers neumožnila, klub musel trejdovat nejcennější akvizice. Messier se stěhoval k New York Rangers, Kurri přesídlil ke Gretzkymu do Los Angeles a Anderson zamířil do Toronto Maple Leafs.
Všem ale zbyly krásné vzpomínky na velká tažení, na nichž se navíc nepodílely pouze hvězdy. V nadupaném týmu měli nezastupitelnou úlohu i Craig Simpson nebo Adam Graves, skvělí byli beci Lowe a Charlie Huddy. Tikkanen s Craigem MacTavishem se zase vyžívali v roli silových útočníků.
Svaly a pěsti přidali Marty McSorley a také nedávno zesnulý Dave Semenko. Jejich úkolem bylo pochopitelně chránit Gretzkyho. Už když sedmnáctiletý ušatý kluk v roce 1978 přistál v Edmontonu, bylo zaděláno na hokejovou nesmrtelnost.
Po velkých dynastiích Montreal Canadiens z 50., konce 60. a 70. let i čtyřech titulech Islanders v řadě mezi lety 1980-83 byli právě Oilers posledním klubem, který dominoval mnoho sezon po sobě.