Srdcař Nosek si řekl o lepší pozici

Byl to jeden z nejvýmluvnějších okamžiků pátého finále. Hráči Washington Capitals na ploše začali slavit triumf ve Stanley Cupu, poražení Vegas Golden Knights strnuli v nezměrném zklamání. A jejich stav nejlépe vystihoval několikavteřinový záběr na českého útočníka Tomáše Noska, který na střídačce seděl ve zdrceném předklonu, hlavu téměř schovanou za mantinelem.

Čirá bezmoc, čiré zoufalství, čirý smutek.
Všechny novinky a zprávy ze Stanley Cupu na Twitteru [@NHLcz]
Nebyla přitom vůbec náhoda, že si televizní kamera v tak důležité chvíli našla právě bývalého forvarda Pardubic. Stejně tak jak symbolický byl z pohledu Golden Knights jeho žal po čtvrteční prohře, tak symbolický byl pro tým i celý jeho letošní příběh.
Nic moc se od něj nečekalo, nakonec však byl jedním z klíčových mužů výběru Gerarda Gallanta. Bez přehánění!
"Před sezonou nám trenér říkal, že jestli chceme být úspěšní, tak každý musíme mít životní sezonu. Jsem šťastný, že se nám to povedlo," prohlásilo pětadvacetileté levé křídlo.
Konkrétně o něm to tedy platilo se vším všudy. V zámoří je od roku 2014, kdy podepsal smlouvu s Detroit Red Wings. Moc šancí však od tradičního klubu nedostal, loni tak stihnul v AHL s mužstvem Grand Rapids Griffins získat Calder Cup. Jakmile v NHL došlo na rozšiřovací draft, Vegas si překvapivě zvolilo právě jeho, ne brankáře Petra Mrázka. Brzy se ukázalo, že to pro Noska znamená vynikající rozuzlení.

Šéfům Golden Knights se zalíbila Čechova pracovitost, užitečnost směrem dopředu i dozadu. Nosek v 67 zápasech základní části nasbíral šest gólů a sedm asistencí, jeho forma však gradovala především v následném play off. Spolu se spoluhráči ze čtvrté lajny Pierre-Edouardem Bellemarem a Ryanem Reavesem se stali klíčovými oporami týmu, které jsou schopné jak ubránit největší soupeřova esa, tak sem tam vstřelit důležitou branku.
On sám měl v sedmnácti duelech bilanci 4+2, kouč Gallant ho posílal i do závěrečných minut vypjatých utkání, občas nastupoval dokonce do dvou formací. Čím víc toho odehrál, tím větší sebedůvěra na něm byla znát.
Dokonce už byl navzdory své tiché povaze i slyšet v kabině.
Více k tématu: [Washington udolal Vegas a získal Stanley Cup]
"Snad si svými výkony řekl do budoucna o ještě lepší pozici v mužstvu," přál si během finálové série jeho kamarád z Pardubic Filip Zadina, jedna z hvězd nadcházejícího draftu.
A přesně vystihnul, o co teď jde. Všeobecně přehlížený Nosek toho ve městě hazardu neměl na rozdíl třeba od strádajícího slovenského šutéra Tomáše Tatara moc co ztratit. Jenže on v premiérové sezoně klubu překvapivě naopak hodně získal, nečekaně se totiž proměnil v jednoho z nejspolehlivějších hráčů Golden Knights.
To je vzhledem k dalším sezonám hodně nadějná reputace. I vzhledem k tomu, že muž s číslem 92 je sice nesmírně vděčný za každou minutu na ledě, ale zároveň se nehodlá smířit se svou dosavadní nálepkou experta na černou práci.
"Postupem doby bych chtěl vybojovat i jinou pozici než ve čtvrté pětce," přiznal.

Nezní to vůbec troufale. Během své kariéry poznal strádání v AHL, i letos strávil několik zápasů NHL pouze na tribuně, ani střelecké půsty pro něj nejsou zcela neznámé. Jenže tohle všechno přebily poslední týdny, v nichž zámořské experty donutil zapamatovat si jeho jméno.
Trvalo několik dlouhých minut, než ze sebe po pátém finále onu čirou bezmoc, zoufalství a smutek konečně setřásl. Jakmile se ale v šatně svlékl z propocené výstroje, mohl být minimálně sám se sebou spokojený.
Až si ji bude na konci léta zase navlékat, už nebude Pan neznámý. Spoluhráči se s ním budou zdravit jako s někým, kdo měl zásadní podíl na postupu do finále Stanley Cupu. Jako s někým, kdo rozhodně není do počtu. Kdo tady ještě může hodně dokázat.