Málo času na ledě, zato hodně muziky

Hrají druhé housle, ale chytrý dirigent ví, že zvládnou každé náročné sólo. Jsou železnou zásobou, na kterou nemusíte sáhnout, ale dává vám klid. Jsou to hráči ze druhých a třetích útoků, kteří v omezeném čase září téměř jako největší hvězdy.

Toronto Maple Leafs při přestupní uzávěrce čelilo dilematu. Vyměnit Jamese van Riemsdyka nebo ne? V létě bude poprvé volným hráčem a Toronto mu může být už těsné. Talent dvojky draftu 2007 se prostě nedá nacpat do 15 minut.
Maple Leafs ho nakonec nevyměnili, přestože riskují, že o něj v létě přijdou bez náhrady. Ale copak je možné pustit hráče, který dosud vstřelil 31 branek a nasbíral 47 bodů, přestože má ice time 14:48, až desátý mezi útočníky v týmu?
Van Riemsdyk je opravdu unikát. Od sezony 1997-98, kdy NHL eviduje čas strávený na ledě, se objevili pouze čtyři další hráči, kteří vstřelili alespoň 30 branek a strávili na ledě v průměru méně než 15 minut. Tři z nich dokonce v jedné sezoně.

Anson Carter ve Vancouver Canucks (sezona 2005-06, 33 branek, ice time 14:33), Marek Svatoš v Colorado Avalanche (sezona 2005-2006, 32 branek, ice time 13:44), Petr Průcha v New York Rangers (sezona 2005-2006, 30 branek, ice time 13:41) a Luc Robitaille v Detroit Red Wings (sezona 2001-2002, 30 branek 14:51).
Van Riemsdyk je tedy prvním hráčem za posledních 12 let. Do konce sezony mu zbývá odehrát ještě deset zápasů, takže se klidně může stát, že nejlepším střelcem v kategorii druhých houslí bude on.
Hodnota Van Riemsdyka vyvstává v plné síle, když se podíváme na jednotlivé herní situace. Trenér Mike Babcock samozřejmě ví o jeho přednostech v prostoru před brankou a proto má pro něj vyhrazeno speciální místo na přesilovkách. Žádný hráč Maple Leafs tam nestráví tolik času jako JVR (2:16 na zápas).
Vstřelil devět branek tečí nebo z dorážky, což je nejvíc mezi všemi hráči NHL. Průměrná vzdálenost, ze které vstřelil všechny svoje góly, je 6,7 metru od branky. To je deváté nejnižší číslo v NHL, což jenom potvrzuje jeho brilantní hru v nejdůležitějším prostoru.
Zarazí však, že vstřelil 22 gólů při rovnovážném počtu hráčů, i když při něm hraje jen v průměru 12 a půl minuty. Pouze útočníci Connor Brown, Dominic Moore a Matt Martin mají v Torontu méně. Van Riemsdyk je přitom druhý nejlepší střelec po Austonu Matthewsovi, který dal při férovém počtu hráčů 26 branek.

Druhým nejlepším střelcem druhé vlny je Michael Grabner. New York Rangers pro něj měli v posledních dvou letech zvláštní využití. Na přesilovkách strávil ve 135 zápasech v průměru jen čtyři vteřiny.
Trenér Alain Vigneault v něm měl díky bleskovým protiútokům hlavně užitečného hráče na oslabení a také žolíka do čtvrté řady. Grabner v minulé sezoně vstřelil 27 branek a v té letošní dalších 25, přestože vůbec nehrál na přesilovkách. Jeho čas při vyrovnaném počtu hráčů na ledě přitom nepřesáhl ani v jedné sezoně 13 minut.
Pravda, 11 z 52 gólů vstřelil do prázdné branky, což z něj opět dělá specialistu pro situace, kdy potřebujete rychlý protiútok.
Proč Grabner víc nehraje na přesilovce? Nebyl by z něj pravidelný třicetibrankový střelec? Těžko říct, Grabner odehrál 80 procent kariéry jen pod dvěma trenéry a ti v něm přínos na přesilovce prostě neviděli. Pouze pod Vigneaultem v nováčkovské sezoně ve Vancouveru strávil na ledě v přesilovce ve dvaceti zápasech v průměru víc než minutu.
Grabner postavil kariéru na gólech z brejku. V této sezoně je podle serveru naturalstattrick.com na pátém místě s 18 "rush attempts", tedy v rychlých protiútocích. V minulé sezoně skončil devátý. Jeho nový zaměstnavatel New Jersey Devils v podstatě kopíruje dřívější zatížení s jediným rozdílem, že mu o minutu stoupl ice time při rovnovážném počtu hráčů.

Mezi další vynikající hráče této sezony, kteří na malém prostoru odvedou kvalitní práci, patří Thomas Vanek z Columbus Blue Jackets, který nasbíral 45 bodů (19+26), přestože na ledě stráví v průměru jen 13 minut a 54 vteřin.
Nováček Alex DeBrincat z Chicago Blackhawks vstřelil při podobném vytížení už 22 branek a nasbíral 42 bodů. Timo Meier ze San Jose Sharks, Ondřej Kaše z Anaheim Ducks nebo Travis Konecny z Philadelphia Flyers začínali sezonu v nižším útoku, ale vzhledem ke své efektivitě získali ve druhé polovině základní části větší prostor.
Co se týká celkové produktivity, historie NHL zná jen jednoho hráče, který nasbíral alespoň 60 bodů při času na ledě nižším než 15 minut. V sezoně 2014-2015 jím byl Nikita Kucherov z Tampa Bay Lightning, který nasbíral 65 bodů při ice timu 14:57.
Zajímavý byl případ Jiřího Hudlera z Detroit Red Wings. Ten v sezoně 2008-2009 nastřádal skvělých 57 bodů, i když hrál jen 13 minut a 39 vteřin, což odpovídá hráči na přelomu třetí a čtvrté řady. Jedná se o jeho druhou nejlepší sezonu v kariéře a hned po ní dostal také výrazně přidáno na platu.
Když se ještě vrátíme k současné sezoně, z velkých hvězd je zajímavá efektivita Patrika Laineho z Winnipeg Jets. Přestože je druhým nejlepším střelcem soutěže s 41 góly, strávil na ledě v průměru jen 16 minut a 42 vteřin. V porovnání s prvním Alexanderem Ovechkinem z Washington Capitals je to o tři a čtvrt minuty méně. Další střelec s tak nízkým ice timem je Nazem Kadri z Toronta, který je na děleném 25. místě se 27 góly.
Blake Wheeler z Winnipeg Jets zase skvělým způsobem využívá svůj čas na přesilovce. Přestože se nachází až na 35. místě mezi útočníky s průměrem 3:11 minuty na zápas, nasbíral 36 bodů v přesilovkách. To je nejvíc spolu s Philem Kesselem z Pittsburgh Penguins. Ten ale hraje v průměru 3:46 minuty a je druhým nejnasazovanějším útočníkem ligy na přesilovky po Ovechkinovi.