Bez superstar těžko dojdete až na vrchol

Ten rozdíl nejlépe ukázalo letošní finále Stanley Cupu. Vegas Golden Knights hráli celou sezonu parádně, zcela v rozporu se všemi prognózami vyhráli ve svém prvním roce existence Pacifickou divizi, prošli sítem play off až mezi dva adepty na titul.
Jenže proti Washington Capitals jim chyběla superhvězda.

Golden Knights neměli Alexe Ovechkina, který v klíčové chvíli vypálil nechytatelnou bombu k tyči. Neměli Nicklase Backstroma, jenž řídil svými neotřelými nápady a milimetrovými pasy ofenzivní výpady Capitals. Neměli Evgenye Kuznetsova, jenž sbíral jeden bod za druhým.
Právě v tom byl největší rozdíl mezi oběma týmy.
Více k tématu: [Vrána si vybral nejsladší odměnu za trpělivost]
Vegas celou sezonu stálo na tom, že je partou 'bezejmenných'. Odložených hráčů bez hvězd, kde hlavní slovo zní: Tým.
Snad s výjimkou gólmana Marc-Andre Fleuryho nikdo moc nevyčníval, nikdo nepropadal a všichni hráli dobře. Víc než 10 bodů nasbíralo v základní části 20 hráčů, z toho 15 se jich vešlo mezi 11 a 44. Naopak ani jeden se nedostal na hranici 80 bodů - dva měli přes 70 a dva přes 60 bodů.
Z Washingtonu naopak osmdesátku překonali hned dva hokejisté (Ovechkin a Kuznetsov), Ovechkin dal 49 branek, Kuznetsov si připsal 56 a Backstrom 50 asistencí. Fantastickou sezonu měl také zadák John Carlson, jenž nasbíral 68 bodů (15+53).

A ač je play off obvykle neúprosnou bitvou o každý centimetr ledu plnou fyzických střetů, v níž jde o sílu, energii a pohyb, záře hvězd je nakonec tím faktorem, který rozhoduje.
Pittsburgh Penguins měli v loňském finále větší hvězdy než Nashville Predators. Vyhráli i proto, že Sidney Crosby, Evgeni Malkin a Phil Kessel nenašli v poměrně vyrovnaném útoku Predators sobě rovné.
Chicago Blackhawks rozbili v roce 2015 silou svých es tehdy ještě rozvíjející se mladé hvězdičky Tampa Bay Lightning. A konečně i Los Angeles Kings, nepříliš technický tým postavený na neúprosném pohybu bloku hráčů a zmrazení hry v útočném pásmu až do úmoru soupeře, by sotva vyhráli Stanley Cup bez Anzeho Kopitara, Drewa Doughtyho a také Jonathana Quicka v brance.
V letošním finále to bylo znát třeba v přesilovkách. Capitals využili pět ze 16, Vegas naopak uspělo jen ve třech ze 14, což značí o 10 procent slabší průměr. V celém play off pak byl rozdíl obou finalistů ještě markantnější: 29,3 ku 18,5 procenta.

A není divu: jinak vypadá početní výhoda s Ovechkinem, Backstromem, Kuznetsovem a Carlsonem na modré, než s Williamem Karlssonem, Jonathanem Marchessaultem a Colinem Millerem.
"Oni mají kvalitní přesilovku. Jsou nebezpeční, mají mnoho zbraní, dokáží si vytvořit šance," uznal během poslední série gólman Fleury. A přesilovky, jak známo, často rozhodují zápasy...
Nejde však jen o to, že taková hvězda rozhodne zápas na ledě. Jde o to, že je lídrem, tahounem, za kterým ostatní jdou. Tím, kdo dodá spoluhráčům pevnou víru, že se to může podařit. Tak jako to učinil třeba Jaromír Jágr na šampionátu IIHF v roce 2010, na němž měli Češi partu pěšáků se dvěma hvězdami - Tomášem Vokounem v brance a Jágrem v útoku - a nakonec nečekaně vyhráli zlato.
A právě tuhle roli Ovechkin letos u Capitals splnil dokonale. K tomu šel příkladem i svou etikou, herní morálkou a nasazením.
"Ať už na ledě děláte cokoliv, snažíte se co nejvíc pomoci svému mužstvu," popisoval Ovechkin během finálové série. "Jednou skočíte do soupeřovy rány, podruhé ho trefíte povedeným hitem. Obojí dodá vašim spoluhráčům dávku energie. Všichni do toho dáváme maximum."
V současném hokeji není mnoho hráčů jako on. A proto není ani mnoho týmů, které v posledních deseti letech vyhrály Stanley Cup: vedle Pittsburghu, Los Angeles a Chicaga ještě Boston Bruins... A teď Washington.
Komukoliv se to povedlo, měl v týmu superhvězdu, která ukázala cestu.