Prokletí druhé sezony? Matthewsova třída září

Říká se tomu prokletí druhého roku. A jestli se na něco dalo v NHL spolehnout, pak na tohle: nováček může ve svém prvním ročníku zazářit sebevíc, jakmile však přijde sezona číslo dvě, následují rozpaky. Někdy vyložený propadák.

Nedojde na to pokaždé, velmi často ovšem ano.
Právě probíhající sezona ale tyhle statistiky přeškrtává. Zelenáči ze sezony 2016-17 se totiž výrazně pochlapili i napodruhé. Kletba je zřejmě prolomena.
Nejlepším možným příkladem budiž Auston Matthews, zázračný jinoch z Arizony v barvách Toronto Maple Leafs. V předlouhé historii svého klubu je po Wendelu Clarkovi a Danielu Maroisovi teprve třetím hráčem, který dokázal ve svých prvních dvou sezonách NHL pokaždé překonat hranici 30 gólů.
"O sobě nechci mluvit. Myslím, že oproti loňsku jsme se jako Maple Leafs zlepšili všichni," prohlásil dvacetiletý centr skromně.

Je pravda, že vedle něj to přinejmenším platí i o dalším torontském útočníkovi Mitchi Marnerovi. Loni ve své premiérové sezoně nasbíral 61 bodů, teď už jich má o šest víc. Momentálně bodoval v deseti zápasech za sebou, dělá to z něj nejproduktivnějšího hráče týmu.
Jen tím potvrzuje, že prokletí druhého roku zdaleka neplatí pro každého.
"Mitch báječně dře i v defenzivě," všiml si torontský kouč Mike Babcock. "Paradoxně mu to pomáhá k tomu, aby se dostával častěji i do šancí u branky soupeře, aby byl následně nebezpečnější v ofenzivě. Tuhle přímou úměrnost si neuvědomuje každý mladý hráč."
Více k tématu: [Návrat krále. McDavid je zase nejlepší]
Marner sice hraje skvěle, pozici týmového premianta by ale dost možná ztratil, pokud by Matthews zůstal zdravý. Vítěz Calder Trophy 2017 má v tomhle trochu smůlu - nedávno se vrátil do hry po měsíčním marodění s ramenem, celkově má na svém kontě pouze 57 duelů.
Přesto to i jemu v sezoně číslo dvě šlape. Z deseti nejlepších nováčků minulého ročníku patří k sedmi, kteří si svou bilanci v bodech na zápasech dokázali vylepšit. Vedle Matthewse jsou mezi nimi ještě Patrik Laine z Winnipeg Jets, Sebastian Aho z Carolina Hurricanes, Matthew Tkachuk z Calgary Flames, Brayden Point z Tampa Bay Lightning, Mikko Rantanen z Colorado Avalanche a další zástupce Maple Leafs William Nylander.
Laine dokonce bojuje s Alexem Ovechkinem o Maurice Rocket Richard Trophy pro nejlepšího střelce, zatím je pozadu o dva góly. Rantanena dělí od třicetibrankové hranice pouze dvě trefy. A Aho nedávno bodoval i v devíti duelech po sobě.

Jako kdyby nám tu vyrůstala generace, která si z ničeho moc nedělá. Kterou nějaké nervy nemohou poznamenat. Která je daleko vyspělejší, než byly ty před ní.
Nezdá se vám to? Vždyť druhá nováčkovská sezona přece v minulosti dělala problémy i mnoha velkým hráčům.
Například od Jordana Staala se v Pittsburgh Penguins čekaly nesmírné věci. V prvním ročníku měl 29 gólů, proto se všichni těšili, s čím přijde příště. Nebylo to ale nic moc, rok číslo dvě zakončil s 12 brankami. Podobné rozpaky vyvolala stejná fáze kariéry i u Mikea Richardse, Jeffa Cartera, Jaromea Iginly...
Dokonce i slovutný gólman Patrick Roy pomohl týmu Montreal Canadiens při své premiérové sezoně ke Stanley Cupu fantastickým průměrem 1,93 gólu na zápas play off, načež další vyřazovací část nestlačil stejnou statistiku pod čtyři branky.
Pro kouče a klubové manažery je pochopitelně příjemnější, jakmile mladému hráči přechod mezi elitu nedělá žádné trable. Když se hned na začátku své hokejové dráhy vyhne výkyvům, a to nejméně dvě sezony v řadě.
A to je přesně případ Matthewsova ročníku. Vždyť hned sedm z jeho členů si oproti loňsku polepšilo v gólech (Laine, Marner, Aho, Tkachuk, Point, Rantanen a Zach Werenski) a šest v celkovém počtu bodů (Laine, Marner, Aho, Tkachuk, Point, Rantanen).
Možná se tihle mládenci prostě jen nebojí žádných prokletí. Nebyli by ostatně první, i Connor McDavid z Edmonton Oilers vyhrál Hart Trophy v sezoně, která pro něj měla být začarovaná. Pokud si z něj Matthews a spol. budou brát příklad i nadále, máme se na co těšit.