RUPrime

Je to mise pro někoho zcela výjimečného, mimořádného. Což jsou přesně ty kategorie, do nichž Connor McDavid spadá.
Takto zní žhavá otázka současnosti: je možné získat Hart Trophy bez toho, aniž by váš tým došel do bojů o Stanley Cup? Edmonton Oilers letos zůstanou bez play off, jejich mladý kapitán ale bez diskuze patří do okruhu těch, kdož by se mohli stát MVP ročníku 2017-18.

Což je velmi, velmi raritní situace. Naposledy takový kousek zvládl Mario Lemieux - přesně před třiceti lety. A teď k tomu, jak to dokázal: v sezoně 1987-88 nasbíral v 77 startech z dnešního pohledu takřka neuvěřitelných 168 bodů (70+98), mimo jiné si připsal 10 gólů v oslabeních!
Druhý Wayne Gretzky na něj tehdy ztratil 19 bodů (ale sehrál o 13 duelů méně). Jenže ani Lemieux nebyl všemocný: Pittsburgh Penguins utekl postup do play off o jediný bod. Čahoun s číslem 66 ovšem dominoval tak okatě, že mu Hart Trophy patřila jednoznačně a právem.
Tolik exkurz do dějin NHL. Podstatnější ovšem je, kolik paralel s dneškem (ne)nabízí.
"Abych byl upřímný, vlastně sám nevím, co je podstatou debaty o Hart Trophy," uvedl McDavid pro Sportsnet. Tuto trofej obhajuje a říká: "V úvahu přichází spousta rozdílných hokejistů. Všichni z rozdílných důvodů. Hodnotí je lidé, kteří se nacházejí v rozdílných situacích. Na mně to není."
O držiteli jednoho z nejprestižnějších individuálních ocenění hokejového světa rozhodují žurnalisté sloučení v organizaci Professional Hockey Writers Association. A podle pravidel mají ukázat na toho, "kdo je nejužitečnějším hráčem pro svůj tým".
Což je ta nejdůležitější věta ze všeho. Zároveň je zapeklitá - jak užitečnost změřit?
Více k tématu: [Bude mít NHL letos smutného krále bodování?]
Ukazuje to seznam letošních adeptů. Málokdy se o Hart Trophy přetlačuje tolik borců. Kromě McDavida jsou mezi adepty jistě Nikita Kucherov (Tampa Bay Lightning), Nathan MacKinnon (Colorado Avalanche), Taylor Hall (New Jersey Devils) či Evgeni Malkin (Pittsburgh Penguins).
Širší seznam by pak mohl přidat kupříkladu Brada Marchanda (Boston Bruins), Claudea Girouxe (Philadelphia Flyers), Anzeho Kopitara (Los Angeles Kings), Blakea Wheelera (Winnipeg Jets), Williama Karlssona (Vegas Golden Knights) nebo Alexe Ovechkina (Washington Capitals).
S výjimkou Colorada, které je na hraně postupu, míří všechny týmy jasně do play off. A u Avalanche platí, že bez MacKinnonna by byli bez šance. To Oilers ročník dohrávají už jen z povinnosti.
Znamená to, že McDavid nemá šanci? Ale kdeže. Jen bude podstatné to, zda u novinářů převýší pohled ryze individuální, či budou věci stavět do širšího kontextu.

Jako jedinec totiž jednadvacetiletý McDavid exceluje. Za 80 startů posbíral 103 bodů (41+62), což jej řadí mezi elitu jak mezi kanonýry, tak mezi asistenty. V bídně hrajícím týmu měl ve statistice plus/minus 18 kladných zápisů. Zařídil hned sedm vítězných tref. Od přestávky pro Utkání hvězd je téměř nepolapitelný. Z jeho techniky a rychlosti se tají dech.
Škarohlíd namítne: jak užitečný je ale vlastně pro svůj tým, když je Edmonton na dně Západní konference? Načež budou fanoušci McDavidova projevu hlasitě oponovat: nebýt jeho triků, Oilers by byli jasně nejhorší v celé soutěži - a hlavně by neměli žádnou budoucnost.
Když loni parta kouče Toda McLellana do play off pronikla, nebylo o laureátovi Hart Trophy pochyb. Mladičký kapitán Oilers sesbíral rovnou stovku bodů, nyní to ještě vylepšil.
Bude to stačit aspoň na blýskavý pohár pro jedince, když je mu grál jménem Stanley Cup pro letošek zapovězen? I pokud by to nyní nevyšlo, truchlit nemusí. Zdá se totiž téměř jisté, že s jednou Hart Trophy kariéra tohoto mimořádně nadaného forvarda končit nebude.