Skip to main content

Mezi 20 největších Čechů NHL se vešli i Hrdina s Pouzarem

Napsal Michael Langr / NHL.com

V této unikátní sérii přináší NHL.com/cz žebříček 20 nejlepších českých hokejistů v NHL všech dob. Nejde v ní o celkové úspěchy včetně reprezentace, ale o to, co jednotliví hráči dokázali během kariéry v National Hockey League.

Tentokrát jsou na řadě hvězdy ze 20. až 16. místa žebříčku. Seřazeny jsou od 20. místa níž. Ve středu 12. srpna nabídneme pohled na 15. až 11. místo, 19. srpna na 10. až 6. místo a 26. srpna finální elitní pětici na 5. až 1. místě. Sdílejte tento žebříček na Twitteru a Facebooku a diskutujte o něm se svými přáteli a ostatními fanoušky.

20. Jaroslav Pouzar

(Edmonton Oilers)

Komunistický režim pouštěl hokejové hvězdy z Československa na Západ obvykle teprve na sklonku kariér. To byl i případ českobudějovického patriota Jaroslava Pouzara, jenž odešel do NHL v roce 1982 až ve 30 letech. Přesto se dokázal prosadit u Edmonton Oilers, v mužstvu nabitém superhvězdami v čele s Waynem Gretzkym, Markem Messierem a Jari Kurrim. Strávil tam tři celé sezony a k tomu závěr čtvrté a jako první Čech získal tři Stanley Cupy.

"Trvalo mu dlouho, než si na NHL zvykl. Ale postupně se adaptoval a hodně nám pomohl," řekl o něm kdysi legendární spoluhráč Gretzky, jenž míval Pouzara na levém křídle svého útoku.

Navzdory jazykové bariéře i tomu, že si ve třiceti těžko zvykal na jiný svět, dokázal Pouzar ve své druhé sezoně přijmout roli jednoho ze starších vůdců a podle vlastních slov pomohl proslovem v kabině k nastartování mužstva ve finále Stanley Cupu proti New York Islanders.

"Druhý zápas finále jsme rupli 2:6. Protože každý hrál špatně. Zkrátka to nebylo ono. Po zápase přišli do šatny trenéři i majitel a vynadali nám. Pak jsem se přihlásil, že bych rád klukům něco řekl, ale jen jim, ať jdou pryč. Tak jsem se postavil a říkal, že mi bude 33 let a že jsem si do Kanady přijel pro Stanley Cup. A jestli budou hrát tak jako dneska, kdy si každý hraje na sebe, že to nemůžeme nikdy vyhrát," vyprávěl před pár lety Pouzar serveru iDNES.cz.

O rok později získal titul s Edmontonem podruhé, načež se kvůli rodině, která za ním nesměla do Kanady, vrátil do Evropy a hrál v Německu. Vedení Oilers ho však za necelé dva roky povolalo do Edmontonu znovu, aby pomohl v play off k dalšímu Poháru.

Jeden z nejvýraznějších průkopníků českého hokeje v Kanadě odehrál v NHL celkem 186 zápasů, dal v nich 34 gólů a připsal si 82 bodů. Ve 29 startech v play off bodoval desetkrát.

19. Roman Turek

(Dallas Stars, St. Louis Blues, Calgary Flames)

Díky jihočeskému brankáři viděli v roce 1999 fanoušci slavný Stanley Cup poprvé v České republice. Turek ho sice získal jako dvojka Dallas Stars za Edem Belfourem, ale jako první český hokejista ho přivezl domů.

Tou dobou měl už za sebou také titul mistrů světa z roku 1996, ale v NHL ho nejlepší léta kariéry teprve čekala. V létě odešel z Dallasu do St. Louis Blues, kde se stal prvním brankářem.

Čeští gólmani začínali být tou dobou v kurzu díky mezinárodním úspěchům i Dominiku Haškovi, Turek se jim však téměř v ničem nepodobal. Chytal stylem klidného stojícího brankáře, lišil se i lapačkou v pravé ruce.

Dva roky byl oporou Blues a poté se stal na další dvě sezony jedničkou Calgary Flames, než jeho roli převzal v ročníku 2003-04 Fin Miikka Kiprusoff. Po tomto roce následovala v NHL výluka a Turek odešel chytat do Českých Budějovic, jimž hned v následující pomohl k návratu do extraligy. Ve 35 letech se už pak do Kanady nevrátil a zůstal doma.

V NHL odchytal 328 zápasů s bilancí 159 výher, 115 porážek, 43 remíz a 27 čistých kont. Končil s úspěšností 90,7 procenta a průměrem 2,31 branek na zápas.

18. Martin Ručinský

(Edmonton Oilers, Quebec Nordiques, Colorado Avalanche, Montreal Canadiens, Dallas Stars, New York Rangers, St. Louis Blues)

Tak ladný skluz jako on měl i v NHL plné skvělých bruslařů jen málokdo. Díky němu se Martin Ručinský mohl na bruslích vézt déle než jiní a měl tak velký přehled i na menším 'kanadském' kluzišti.

Do NHL odešel proti vůli mateřského Litvínova po Canada Cupu 1991 spolu s Josefem Beránkem a navzdory těžkým začátkům u Edmonton Oilers se nakonec prosadil jako uznávaný člen elitních útoků svých týmů. Mezi hvězdy mu pomohl brzký přestup z Edmontonu do Quebec Nordiques.

"Tam se mi strašně líbilo. Měli jsme mladé mužstvo, všichni kolem jednadvaceti, třiadvaceti let. Tam mi to sedlo úplně na míru. A hlavně jsem tam začal pravidelně hrát," vzpomíná Ručinský na tým, v němž zůstal až do roku 1995 a zažil i jeho stěhování do nového působiště a přerod v Colorado Avalanche. Krátce poté musel odejít ve velkém trejdu, při němž do Colorada mířil hvězdný gólman Patrick Roy z Montreal Canadiens.

"Nejdřív jsem nechtěl odejít, ale ukázalo se, že Montreal mi seslal sám bůh z nebe. Tam začal zlom v mé kariéře, hlavně proto, že jsem tam strašně moc hrál. Byl jsem v první lajně, měl jsem pětadvacet minut za zápas, dostal jsem úplně jinou roli v mužstvu. Začal jsem se posouvat někam dál a hokejově ohromně růst. Montreal je pro mě vedle Litvínova srdcová záležitost," vyprávěl.

Po odchodu od Canadiens v roce 2001 už se Ručinský na žádném jiném místě trvaleji neusadil. Hrál za Dallas Stars, Vancouver Canucks, dvakrát za St. Louis Blues, za New York Rangers dokonce třikrát. Ale nikdy ne víc než jednu, maximálně dvě sezony.

V roce 2008 putování po Americe ukončil a vrátil se do extraligy, kde se přes Spartu dostal zpátky do Litvínova a ve 44 letech s ním před dvěma měsíci získal první český titul. V červenci se pak olympijský šampion z Nagana a trojnásobný mistr světa rozhodl ukončit kariéru.

V 961 zápasech za sedm klubů NHL dal 241 gólů a připsal si 612 bodů.

17. Jiří Hrdina

(Calgary Flames, Pittsburgh Penguins)

Do NHL zamířil se svolením komunistického režimu po únorové olympiádě v Calgary 1988: Calgary Flames ho získali jako velkou hvězdu Sparty, československé reprezentace a mistra světa z roku 1985.

Protože směl odejít až ve 30 letech, odehrál v NHL jen čtyři celé sezony. Neměl taková čísla jako třeba jeho vrstevník Vladimír Růžička, který ve 233 utkáních za Boston Bruins a Ottawa Senators nasbíral 167 bodů, ale během čtyř let pomohl svým týmům k zisku tří Stanley Cupů (s Calgary v roce 1989 a s Pittsburghem v letech 1991 a 1992). Podobný kousek se z českých hokejistů podařil jen Pouzarovi s Edmontonem.

Hrdina se navíc stal symbolem mostu mezi Východem a Západem, když coby čerstvý šampion NHL inicioval v roce 1989 zájezd Flames do Prahy a odehrál tu dva exhibiční zápasy s reprezentací ČSSR.

"Po vítězství ve Stanley Cupu jsem přemluvil generálního manažera Cliffa Fletchera, abychom další sezonu zahájili přípravným kempem v Praze. Byla to docela velká výprava asi šedesáti lidí, a to včetně manželek," vzpomínal Hrdina na evropský trip Flames, který pro něj znamenal návrat domů.

O rok později se navíc stal mentorem Jaromíra Jágra při jeho první sezoně v NHL. Penguins si Hrdinu pořídili do velké míry právě proto, aby měl mladičký supertalent v zámoří zkušeného českého spoluhráče.

"Byl to chytrý tah (generálního manažera) Craiga Patricka, který mi moc pomohl," psal Jágr ve své biografii. "Měl jsem někoho, s kým jsem si mohl normálně popovídat. Byla s ním ohromná sranda, díky němu jsem se sblížil i s dalšími kluky."

Hrdina ukončil kariéru na vrcholu - ziskem svého třetího Stanley Cupu v roce 1992. Za sebou má 250 zápasů NHL, v nichž dal 45 gólů a připsal si 130 bodů.

16. Robert Lang

(Los Angeles Kings, Boston Bruins, Pittsburgh Penguins, Washington Capitals, Detroit Red Wings, Chicago Blackhawks, Montreal Canadiens, Phoenix Coyotes)

Spolu s Jaromírem Jágrem a Robertem Reichlem byl považovaný za největší český mládežnický talent v domácí soutěži. Z ní odešel litvínovský odchovanec v roce 1992 a už se nikdy nevrátil. Vzal si americkou manželku, usadil se v USA a postupně procestoval osm štací v NHL.

Ve většině z nich patřil k elitním centrům. Začínal v Los Angeles Kings, ale mezi hvězdy se vypracoval až po přestupu do Pittsburgh Penguins, kde se stal součástí masivní české party okolo Jaromíra Jágra. V 82 zápasech sezony 2000-01 tu nasbíral své kariérní maximum: 80 bodů.

Rok po Jágrově odchodu ho Lang následoval do Washington Capitals, kde prožil dvě dobré sezony a v kvalitních výkonech pokračoval i po přestupu do Detroit Red Wings. V posledních čtyřech sezonách kariéry si zahrál za čtyři kluby.

Vyhlášený pohodář nikdy nevynikal v bránění, ale díky chytrosti a šikovným rukám byl vždy hrozbou pro obrany soupeře. Rád nahrával. Když měl kolem sebe optimální podmínky, patřil k nejlepším hokejistům na ledě. Nebyl to velký bojovník, hokejem se hlavně bavil. A to i na olympiádě v Turíně 2006, kde jako kapitán dovedl český tým k bronzovým medailím, aniž by ho předtím rozhodila prohra se Švýcarskem.

V NHL odehrál 989 zápasů, v nichž dal 261 gólů a nasbíral 703 bodů.

Ctete více