Mario Lemieux dvakrát zachránil Penguins.
V 80. letech je pozvedl jako hráč, když se stal jedním z nejlepších hokejistů nejen své doby, ale celé historie, a zprvu průměrný tým vytáhl ke dvěma Stanley Cupům za sebou v letech 1991 a 1992.
Po skončení kariéry je spasil jako majitel, jehož jméno zaštítilo klub v těžké finanční situaci a který několikrát odrazil hrozbu krachu či stěhování a zachránil tak NHL v západní Pensylvánii. V letech 2009, 2016 a 2017 oslavil tři Stanley Cupy v roli vlastníka klubu a jejich celkový počet tak zaokrouhlil na pět.
I proto se stal držitelem Keith Magnuson Man of the Year award, ceny pro Muže roku, kterou každou sezonu uděluje NHL Alumni Association (Asociace bývalých hráčů). Lemieux ji převzal během galavečeru v torontském Scotiabank Centre. Trofej je udělována bývalému hráči, jenž úspěšně pokračuje v činnosti na poli hokeje díky vytrvalosti, oddanosti a týmové práci.
Málokdo splňuje tato kritéria jako právě někdejší legendární centr s přízviskou 'Super Mario', který se tak přiřadil do společnosti slavných laureátů, jimiž se stali například Ted Lindsay, Jean Beliveau, Bobby Hull či Gordie Howe.
Člen Síně slávy, šampion Stanley Cupu i olympijských her Lemieux promluvil o své nejnovější ceně, vývoji hokeje i o přínosu Evropanů pro NHL v rozhovoru pro NHL.com/cs.
Keith Magnuson Man of the Year Award získalo mnoho vynikajících osobností. Co pro vás znamená ocitnout se ve ctihodné společnosti držitelů této ceny?
"Znamená to hrozně moc. Zejména když se podívám na některé z těch, co tuhle trofej dostali v minulosti. Jde o hokejové legendy. Gordie Howe, Jean Beliveau, Guy Lafleur, Ted Lindsay - tihle všichni udělali z hokeje tak velkou a skvělou hru, jakou je dnes. Jsem moc rád, že jsem tady a že tu cenu můžu sdílet i já."
Zmiňovaní hráči patří k těm, ke kterým jste zamlada vzhlížel. Teď však i vy patříte k hrdinům pro současné hokejisty. Jakými jsou Jaromír Jágr i jeho mladší kolegové. Co pro vás znamená, že patříte k největším průkopníkům tohoto sportu?
"Samozřejmě je to skvělý pocit, když vím, že někteří lidé se na mě takto dívají. Nepatří to... Není to věc, na kterou bych často myslel. Nebývám často někde na pódiu, ale pro bývalé hráče je vždycky důležité se vzájemně podpořit a pomáhat si. To je to nejmenší, co můžeme jako někdejší hokejisté, kteří měli to štěstí působit na takové úrovni a dostat se až do NHL, jeden pro druhého udělat."
Asociace bývalých hráčů by měla mít důležitou roli v tom, že se zasazuje o to, aby byl hokej v dobrých rukách a aby nadále rostl. V jakém stavu je podle vás současná NHL?
"Podle mého je skvělá. Nynější hokej je strašně rychlý. Hráči jsou fantastičtí. Všichni jsou to úžasní bruslaři. Brankáři jsou o hodně lepší než ti, kteří chytali před lety. Každý obránce je ohromně pohyblivý, dnes už nemáte takovou výhodu jako dřív, kdy jste jich pár mohli jen tak objet. Hra je jiná než před dvaceti, třiceti lety. A myslím si, že to je jen pro dobro věci."
V Kanadě je hokej největším sportem, ale populární je i v mnoha dalších zemích a na NHL, kterou ovlivnil nástup Evropanů v 90. letech, to má velký vliv. Vy jste měl specifickou pozici jako frankofonní Kanaďan. Jaká byla pro vás rivalita s Evropany a jak důležitá byla pro NHL její internacionalizace?
"Myslím, že mít Evropany v (NHL) je skvělé. Máme nejlepší soutěž na světě a chceme, aby v ní hráli nejlepší světoví hokejisté. To, že tihle hráči přišli a přicházejí, ji nesmírně obohatilo a určitě je to jen a jen plus."
