Skip to main content

Manažer Severní Ameriky ví, co jeho tým čeká

Napsal Nicholas Cotsonika / NHL.com

Představte si výběr Severní Ameriky na World Cup of Hockey 2016 jako Spojené státy na olympiádě v Lake Placid 1980, tedy jako tým mladých kluků snažící se dosáhnout na mimořádné vítězství.

Představte si Todda McLellana jako Herba Brookse ve filmu Zázrak na ledě, tedy coby kouče usilujícího sjednotit hráče z rozdílných prostředí. Ne jako rivaly z různých států a univerzit, ale jako soupeře z různých týmů a zemí v NHL.

"Za koho hraješ?" ptá se McLellan.

A hráči odpovídají: "Canada!" a "USA!" a "Edmonton!" a "Buffalo! "

Až současný Mike Eruzione to trefuje: "Severní Amerika!"

Kdyby to jen takhle fungovalo...

Jenže až se v září třiadvacítka nejlepších hráčů z Kanady a USA sejde na kempu v Montrealu a Quebecu, nebude na ně čekat Brooks. Ani žádné teambuildingové akce se neuskuteční.

"Myslím, že vše poběží tak nějak automaticky," říká generální manažer výběru Severní Ameriky Stan Bowman. "Nemáme naplánované žádné specifické aktivity, až se společně sejdeme. Věřím, že se nám povede rychle z kluků dostat soutěživého ducha," dodává.

"Všichni jsou elitními hráči a už to je pro ně zkouška. Myslím, že jsme jasným černým koněm turnaje, který může zničit cíle někoho jiného. Určitě budeme ve vlastním bazénu nebezpeční. Čeká nás všechny pořádně těžký úkol dostat se do semifinále, ale právě to je naším cílem."

Nikdo teď přesně neví, co od Severní Ameriky očekávat, a to dokonce ani lidé spojení přímo s tímto týmem. Důvod je jasný: nic podobného si zatím nikdo ze zúčastněných na podobné úrovni nevyzkoušel.

To samé samozřejmě platí pro výběr Evropy, v němž nefigurují hráči z České republiky, Finska, Švédska a Ruska. Ačkoliv se tento tým skládá z hokejistů z různých koutů Starého kontinentu, alespoň má zkušené borce z NHL. To je oproti severoamerickým mladíkům mírná výhoda.

Výběr Severní Ameriky je téměř rovnoměrně složen z mladých Američanů a Kanaďanů, kteří jsou zvyklí hrát na mezinárodní úrovni, ovšem nikoliv ve společném dresu. McLellan bude mít dva týdny a tři přípravné zápasy na to, aby všechny hráče naladil na stejnou notu, než jeho mužstvo vstoupí 18. září do turnaje prvním utkáním ve skupině.

Špatné zprávy: aby tým postoupil do semifinále, musí být ve skupině B čítající ještě Finsko, Rusko a Švédsko nejhůře druhý. Aby vyhrál Světový pohár, musí pak v jediném zápase semifinále porazit jednoho z možných soupeřů ve složení Kanada, Česká republika, výběr Evropy a USA a dále ještě uspět ve finálové sérii na dvě vítězná utkání.

Dobré zprávy: krátkodobý turnaj v zářijovém termínu by mohl týmu sedět, protože jeho výsledek může být i dílem náhody, zvláště pak v jediném semifinále může rozhodnout maličkost. A pak mladé nohy nebudou potřebovat tolik času, aby se zahřály.

"Myslím si, že v určitém ohledu mají mladí hráči opravdu výhodu," tvrdí i trenér Kanady Mike Babcock. "Jejich těla jsou flexibilní a nepotřebují na vše tolik času. Každý, kdo nastupuje v NHL, je například zvyklý absolvovat měsíční tréninkový kemp."

Mladíci budou též čelit daleko menšímu tlaku zejména ve srovnání s Kanadou, která má za sebou dvě olympijská zlata v řadě, potřebuje znovu dokázat, kdo je světovým hokejovým králem a navíc hraje doma. Výběr Severní Ameriky však může mít v Air Canada Centre v Torontu slušnou diváckou podporu, když je na soupisce polovina Kanaďanů. A pak jeden Američan Auston Matthews, kterého si jako číslo 1 na draftu vybrali právě Toronto Maple Leafs.

"Nemáme se čeho bát," myslí si Bowman a dodává: "Být mladí a tiší by byl špatný způsob, jak se akci postavit. Musíme ukázat touhu po vítězství. Nebude sice asi čas na dlouhé rozbory a zlepšování, ale to je podle mě dobré a můžeme z toho udělat naší výhodu."

McLellan a jeho asistenti – Jon Cooper, Peter DeBoer, Dave Tippett a Jay Woodcroft – nebudou mít moc času na koučování. Lépe řečeno na nadměrné trénování. Jejich hlavním úkolem bude udržet partu namotivovaných mladíků na uzdě.

"Je pravděpodobné, že nebudeme nejvíce technicky zdatným týmem, ale zato máme hodně energie, rychlosti a talentu," všiml si Bowman. "Možná, že to trochu vytlačí taktiku, přestože se trenéři budou všemi silami snažit nastavit směr hry, ale myslím si, že určitá dávka talentu ve spojení s mladickou nevázaností může být nakonec ku prospěchu."

Takže: Zázrak na ledě 2? Pokud Severní Amerika vyhraje Světový pohár, můžeme tak úspěch nazývat s vědomím toho, že pokračování filmů bývají méně hodnotná. A to by byl i tento případ z hokejového prostředí inspirovaný realitou s Matthewsem, Connorem McDavidem a Jackem Eichelem v hlavních rolích.

"Tihle kluci už nikdy nebudou hrát ve stejném týmu. Jsou nebo budou to ikony svých týmů a nikdo v lize si nemůže dovolit mít je všechny pohromadě. Tak to v naší hře nefunguje," upozorňuje Bowman na mimořádnou situaci, jež se nebude opakovat. "Dvacet let od teď budou hvězdami. A fakt, že si spolu zahrají spolu na turnaji, je skvělý. Bude vážně zábava sledovat, jak jim to půjde."

Ctete více