Pět otázek: Bruce Cassidy

Rubrika NHL.com 'Pět otázek s …' každé úterý přináší setkání s klíčovými osobnostmi a nabízí jejich odpovědi na otázky o životě, kariéře i současné situaci.
Přečtěte si nejnovější vydání s koučem Boston Bruins Brucem Cassidym.

Čísla jsou taková, jaká jsou, od té doby, co jste na lavičce Bruins. Góly přibyly, přesilovky jsou lepší. Co všechno jste po převzetí týmu po Claudem Julienovi změnil? V čem je Boston jiný?
"Ihned jsme se zaměřili na útočení, na situace s pukem. Povedlo se zdokonalit přesilovky a využít v nich práce Brada Marchanda před brankou. Střela Davida Pastrňáka je také lepší a tím jsme získali slušné zbraně. Patrice Bergeron byl vždycky dobrým nárazníkem a Torey Krug začal pracovat lépe jak při střelbě, tak při distribuci puku. Navíc početní výhody nehrajeme jedním způsobem. Nicméně stále máme na čem pracovat při hře 5 na 5, protože nejsem spokojen, že se někdy nesnažíme o přímočarost. Leccos jsme už zvládli, chceme po hráčích, aby využívali svých předností a to zejména v situacích jeden na jednoho. Když se podíváte na statistiky posledních 20 zápasů, vidíte zlepšení v efektivitě. Vytváříme si více šancí a s těmi od kvalitních hráčů přichází více branek."
Je to, co jste nastínil, výsledkem změn ve stylu "já jsem tady šéf, mám rozhodující slovo a jdu udělat tohle a tamto" nehledě na to, co zde bylo v úvodu sezony, kdy jste dělal asistenta? Nebo jak to všechno funguje?
"Jak víte, býval jsem obráncem a v trenérském týmu neměl příliš zodpovědnosti za útočení. Pouze když jsem byl dotázán na můj názor, řekl jsem ho, jinak jsem se držel dál. Až kolem Vánoc, kdy se nám moc nedařily přesilovky, jsem dostal více prostoru a mohl vymýšlet různé změny. Přitom to se obvykle stává, až je někdo hlavním koučem, že se vyžívá v trénincích a snaží se vychytávat detaily hry. Já sám jsem byl vždycky zaměřený na speciální týmy, obzvlášť na početní výhodu, a snažil se vytěžit z krátkého času něco navíc pomocí mini her na ledě. Vždycky jsem věřil, že mohou pomoci, a stavěl na nich tréninky buď hned na začátku, nebo na úplný konec. Myslím, že mohou pomoci ve hře 5 na 5 stejně jako v přesilovce a tím bych asi okomentoval můj vliv na zlepšení. Když jsem tým převzal, zaměřil jsem se na tohle, protože mi přišlo, že vytváříme málo šancí pro naše talentované hochy."

Prozraďte, co se honí v hlavě asistenta trenéra, který vidí, že tým strádá v ofenzivě, on má v hlavě nápady, jak pomoci, ale musí se soustředit na obranu. Jde o frustrující chvíle?
"Když jsme společně seděli a hovořili, nabízel jsem, co můžeme změnit v souvislosti s tím, že máme mnoho defenzivně laděných obránců. S výjimkou Kruga je většina z ostatních zvyklá zůstávat zpátky. Teď už vím, že Zdeno Chára umí obojí. Ale to jsou stále jen dva s útočnými schopnostmi. Nechci všechny házet do jednoho pytle, naše základy jsou však spíše defenzivní. I proto jsme ale na druhou stranu úspěšní v oslabeních. Máme na ně hráče, co často blokují střely, těžké váhy i šikovné v práci s holí. Se systémem napadání 'low to high', jaký teď praktikujeme, vše ale může fungovat ještě lépe. Někdy je to sice o štěstí, ale přijde mi zbytečně podceňovaný. I to bylo součástí našich diskuzí a já říkal, jen co si myslím a ne, že vím, jak bude všechno lepší. Vše bylo záležitostí Joea Sacca, který měl na starosti útok, a Jaye Pandolfa, který byl útočníkem. Šlo o jejich zodpovědnost.
A pak jsou tu přesilovky. Vždycky jsem měl svůj názor na to, jací hráči by ve speciálních formacích měli být. A jsem zastáncem toho, že hráč před brankou nemusí být obr typu Todda Bertuzziho nebo Johana Franzena. Myslím, že efektivitě početní výhody dodá, když hráč pohybující se kolem brankoviště něco také vytvoří. Použiju příklad Columbus Blue Jackets, protože právě oni byli na začátku sezony v přesilovkách velmi úspěšní. Sam Gagner, Nick Foligno a Cam Atkinson v malém trojúhelníku dokázali spolupracovat velmi dobře. A ani jeden nepatří k vysokým hokejistům. Anebo Zach Parise, jehož práci kolem branky jsem vždy obdivoval. Má skvělý cit pro hru, dokáže tečovat puky i clonit gólmanům díky chytrosti. Také nepotřebuje být velký. Je to více o IQ. A s tím jsem přišel teď. Někdy holt asistent dostane prostor, někdy ne. Jakmile jste hlavním koučem, záleží na vás, jak si vše uspořádáte. My jsme přesunuli Marchanda do této role a jdu v tomto směru svou vlastní cestou. A myslím, že nám to pomohlo.
Abych vše ale doplnil. Na místě asistenta šlo o můj první rok v NHL po dlouhé době a soustředil jsem se v první řadě na plnění vlastní práce a tou byla starost o defenzivu a první přihrávku. Měl jsem toho dostatek."
Když se zaměříme na čísla z ofenzivy, můžeme vidět čtyři góly proti Los Angeles Kings, šest proti Dallas Stars, čtyři proti Arizona Coyotes, šest proti Detroit Red Wings, dalších šest proti Vancouver Canucks a pět proti Calgary Flames. Jenže pak jste prohráli čtyřikrát v řadě a dostali 20 branek. Nezašel jste příliš daleko se zaměřením na útok na úkor defenzivy? A byl pak důvod hrát více z obrany proti New York Islanders, nad nimiž jste v sobotu vyhráli 2:1? Potřebují hráči občas změnu a odpočinek od náročného systému?
Video: Pastrňák v přesilové hře otevřel skóre
"Ano i ne. Pokud jdete do zápasu s tím, že po hráčích chcete, aby trochu riskovali a zkoušeli se prosadit jeden na jednoho, musíte vědět, že tak učiní jen ve správný čas. Šlo nám to dobře a nebyl důvod to jen tak měnit. Ale pak hráči začali chodit do ještě většího rizika, tak jsme je museli zabrzdit. Potom ale jedete hrát proti Edmonton Oilers, prohrajete 4:7, každý je nadšený a říká: Co se děje? Bruins se vzdali svého stylu? Jenže abych byl upřímný, Oilers hráli fakt dobře a jejich velcí hráči nás přehráli. Nenazýval bych to větším rizikem, byli důraznější a lepší před naší brankou. Pak jsme hráli s Toronto Maple Leafs, byl to pěkný zápas, který mohl dopadnout jakkoliv. Proti Ottawa Senators jsme měli problém překonat Craiga Andersona. Nehráli jsme zle, ale jak to bývá při sérii porážek, je lepší vítězství vybojovat, než někoho přestřílet. A s tím půjdeme i do nejbližšího zápasu. Pak ale budeme hrát opět jako dobrý ofenzivní tým s poctivým základem v defenzivě. Ale tak by to chtěl každý, to není nic nového."
Šest ze sedmi posledních utkání hrajete doma (první už v úterý proti Nashville Predators), ale právě zápasy ve vlastní hale nejsou pro Bruins v této sezoně zrovna výhodou, když máte bilanci 19-16-0. Máte pro to nějaké vysvětlení a berete vysoký počet domácích duelů jako výhodu?
"Je to výhoda. Když se totiž podíváme zpět, z posledních deseti zápasů v naší hale jsme sedm vyhráli. Až teď jsme dvakrát odešli poraženi. Nemyslím si, že jsme proti Tampa Bay Lightning hráli dostatečně dobře na to, abychom vyhráli, v těch dalších ale už ano. Proti Ottawě jsme nedali gól, jak už jsem řekl, proti Rangers to samé - vinou skvělého výkonu Henrika Lundqvista. Domácí zápasy nám dodaly energii, soustředíme se na ně a pevně stojíme na nohou. Víme, co se děje kolem nás i co máme dělat. Také fanoušci jsou vtaženi do dění a to je důvod, proč jsme ve výhodě, která může hrát roli. Z výsledků v sezoně dobře víme, že je jednodušší hrát zápasy, ve kterých vedete, než ty, v nichž dotahujete náskok soupeře. Musíme se snažit dát rychlý gól a využít třeba i toho, že týmy soupeřů mohou už být unavené, navíc po cestování nebo více zápasech v rychlém sledu. Naposledy se nám to sice nepovedlo, ale chceme to napravit a dostát mých slov - Nashville Predators budou hrát druhý zápas ve dvou dnech a výhoda je na naší straně."