Železná kondice umožňuje Chárovi dál držet krok

O jeho železné fyzické kondici kolují nejrůznější legendy. Občas je ještě přiživí nějaké to video z letní přípravy, na němž nyní už dvaačtyřicetiletý Zdeno Chára předvádí kousky, při jejichž sledování mladším ročníkům tuhne úsměv na rtu. Slovenský kapitán je tím pravým Iron Manem sestavy Boston Bruins.

"Člověk se musí pořád přizpůsobovat. Přemýšlet, jak být vždycky o krok napřed. Pokud to neuděláte, budete pak na ledě o krok pozadu, protože hokejisté jsou dnes neskutečně rychlí a šikovní zároveň," říká Chára, který hraje už své třetí finále Stanley Cupu v kariéře.
Kdo by to řekl v devadesátých letech minulého století, když byl na rodném Slovensku některými lidmi považován za kolohnáta bez špetky talentu.
"Tehdejší kouč trenčínské juniorky Ernest Bokroš prohlásil, že ze syna hokejista nikdy nebude," postěžoval si Chárův otec Zdeněk.
A začal potomka cepovat sám. Na zahradě mu vyrobil kluziště, v garáži zavěsil síť, do níž musel Zdeno napálit 300 puků. A k posilování sloužila hokejka, jejíž čepel byla zabetonovaná ve vědru.

A hned je jasnější, kde jsou základy Chárova úspěchu. Vždyť své až skoro nadlidské fyzické připravenosti vděčí slovenská legenda nejen za to, že hraje NHL už 21 sezon, ale že v ní vůbec začal působit.
Chárův bývalý agent Jaromír Henyš totiž natočil svého klienta při jedné takové seanci v posilovně a videokazetu pak poslal do zámoří, kde okamžitě vzbudila pozdvižení.
Ohromení zástupci New York Islanders si následně vybrali dvoumetrového obránce při draftu v roce 1996 z 56. místa.
Koho by v té době napadlo, že si Chára o 23 let později ve finále a lavičce soupeře St. Louis Blues bude šéfovat jeho spoluhráč z Islanders Craig Berube...
"Tehdy to byl mladý kluk, skoro nováček," říkal Berube, který na Long Islandu odehrál v sezoně 2000-01 s Chárou osmatřicet zápasů.
"Už tehdy byla ale jeho pracovní morálka neskutečná. Obrovský dříč, velký charakter. Mohu o něm říct jen to nejlepší. I ve svém věku je pořád platný. Využívá svou velikost a zkušenosti. Hraje chytře, pozičně, dovede využít dlouhé ruce a dlouhou hokejku. Je těžké se proti němu prosadit," dodal Berube.
Mít Cháru jako spoluhráče je obrovská výhoda. Útočník Marián Gáborík kdysi popisoval, že když proti němu naskočil krajan v dresu Bruins s céčkem na dresu, hned to poznal, protože se na ledě jakoby setmělo...
Chára ale nemíní těžit jen ze své výšky, rozpětí paží a síly.
"Je potřeba taky vnímat, kam se hokej ubírá a reagovat na to. V posledních třech letech se to hodně posunulo, člověk musí mít ve hře velký přehled, aby udržel krok a aby ho soupeři nenachytali mimo pozici. Je jasné, že hra je rychlejší než před lety. Je potřeba s tím pracovat, tvrdě makat, abych se pořád zlepšoval," tvrdil kapitán Bruins.

I když ví, že Norris Trophy už nevyhraje, má Chára pořád dostatek motivace, aby se dennodenně mučil o své vlastní vůli v posilovně.
Není ale jediným aktivním čtyřicátníkem, kterému se v Bostonu klanějí davy sportovních fanoušků. Jednačtyřicetiletý quarterback New England Patriots Tom Brady šestkrát vyhrál Super Bowl a jeho odkaz ve 'Městě šampionů' ten Chárův ještě překoná.
"Samozřejmě obdivuju, co všechno Brady dokázal a co dokázali Patriots. On je jedním z nejslavnějších sportovců světa, jedním z těch, ke kterému všichni vzhlížejí. A já jsem rád, že jsem ho poznal, byl to pro mě velký zážitek si s ním popovídat," netajil se Chára.
Stejným zážitkem je ale pro spoluhráče z Bruins sdílet kabinu s někým tak mimořádným jako je hráč, který působí v NHL už od roku 1997.
"Zdeno je prostě skvělý, pořád se chce zlepšovat. Chce být rychlejší, chce být silnější a chce hrát lépe. A je to vidět," říká dlouholetý finský spoluhráč Tuukka Rask.
Více k tématu: [Otloukánci? Kdepak. Boston má i drsnou slupku\]
Ale i Charlie Coyle, který až do letoška vnímal Cháru jen při zápasech jako kolos v bostonské obraně, byl uhranutý jeho zarputilostí a pracovitostí.
"Je to taky vynikající člověk. Obdivuju ho jako osobnost. Za to, jak se ke každému chová i jak pracuje na ledě. To není jen o tom, že přijde a bude doufat, že se mu bude dařit. Jsou za tím nekonečné hodiny tvrdé práce za zavřenými dveřmi," tvrdí Coyle, který žasne nad neustálou Chárovou soutěživostí.
"Má to těžké, zvlášť při dnešní hře. Jak na něj najíždějí drobní hráči, co zasekávají na pětníku a mění směr. Jenže on se svou výškou na to pořád dokáže reagovat, předvídat. Myslím, že lidé mu ani nedávají tolik uznání, kolik by ho měl dostat. Je super ho pozorovat. Máme velké štěstí, že ho máme v mančaftu a že je naším lídrem," dodává Coyle.
Chárovy hokejové počátky byly plné despektu a nedůvěry. Dnes už si ale málokdo dovolí zpochybňovat jeho víc než dvacetiletou zámořskou kariéru, kterou si může postříbřit dalším Stanley Cupem
"Vybral jsem si náročnou cestu, ale já chci prostě jen dělat dobrou práci," tvrdí Chára, kterého i mezi finálovými zápasy nejspíš zastihnete v posilovně.