Skip to main content

Mezi kandidáty na Síň slávy už je i Eliáš

Kromě české legendy se o prestižní ocenění letos ucházejí také Alfredsson, Mogilny či Wickenheiserová

Napsal Dan Rosen / NHL.com

Hokejová Síň slávy přivítá v úterý nové členy. Tak jako každý rok o tom rozhodne osmnáctičlenná komise, která 25. června 2019 ukáže na maximálně čtyři hráče, dvě ženy a buď na dva 'zakladatele', nebo jednoho zástupce této kategorie a jednoho rozhodčího.

A kandidátů je opět spousta. Na koho se dostane? Kdo naopak bude muset čekat minimálně dalších dvanáct měsíců? Zde jsou nejzajímavější jména v abecedním pořadí.

Daniel Alfredsson

Mezi kandidáty: od roku 2017

Alfredsson posbíral ve 1246 zápasech v NHL 1157 bodů (444 gólů, 713 asistencí), přičemž 17 ze svých 18 sezon odehrál za Ottawa Senators. Je rovněž olympijským vítězem z Turína 2006, v Soči 2014 přidal stříbro. Jako nejlepší nováček sezony 1995-96 získal Calder Trophy, na další velkou trofej však nedosáhl - a hlavně nedobyl Stanley Cup.

Rod Brind'Amour

Mezi kandidáty: od roku 2013

Brind'Amour slavil Stanley Cup s Carolina Hurricanes v roce 2006. Kariéru zakončil s 1184 body (452 gólů, 732 asistencí) z 1484 duelů, nastupoval za Hurricanes, St. Louis Blues a Philadelphia Flyers. Jakožto nejlépe bránící útočník získal v letech 2006 a 2007 Selke Trophy.

Patrik Eliáš

Mezi kandidáty: od letoška

Eliáš je rekordmanem New Jersey Devils v počtu gólů (408), asistencí (617), bodů (1025), střel na branku (3287), přesilovkových tref (113) i přesilovkových bodů (333), bodů v oslabení (33), vítězných branek (80) a tref v prodloužení (16). V play off je pak v dějinách klubu nejlepší v gólech (45), asistencích (80), bodech (125), přesilovkových gólech (21), přesilovkových bodech (52) a střelách na branku (444). Eliáš sice nikdy nezískal velkou individuální trofej, zato s Devils v letech 2000 a 2003 došel ke Stanley Cupu.

Video: Eliáš o životě po kariéře

Theo Fleury

Mezi kandidáty: od roku 2009

Fleury stihl za Calgary Flames, Colorado Avalanche, New York Rangers a Chicago Blackhawks 1088 bodů (455 gólů, 633 asistencí) v 1084 zápasech. S Flames získal v roce 1989 Stanley Cup, s Kanadou v roce 2002 v Salt Lake City slavil zlatou olympijskou medaili. Individuální trofeje v NHL nedobyl.

Curtis Joseph

Mezi kandidáty: od roku 2012

Joseph má s 454 vítězstvími více výher než členové Hall of Fame Terry Sawchuk (445), Jacques Plante (437), Tony Esposito (423), Glenn Hall (407), Grant Fuhr (403) a Dominik Hašek (389). Ti všichni ale minimálně jednou oslavili triumf ve Stanley Cupu - což Josephovi uniklo stejně jako Vezina Trophy pro nejlepšího gólmana NHL.

Kevin Lowe

Mezi kandidáty: od roku 2001

Bývalý bek Edmonton Oilers kryl záda slavným spoluhráčům Waynu Gretzkymu a Marku Messierovi, šestkrát vyhrál Stanley Cup a sedmkrát byl jmenován do All-star týmu. Za Oilers a Rangers posbíral 431 bodů (84 gólů, 347 asistencí) v 1254 utkáních, dalších 58 bodů (10+48) přidal ve 214 duelech play off. Norris Trophy pro nejlepšího beka nikdy nezískal.

Boris Mikhailov

Mezi kandidáty: od roku 1984

Loňský úspěch Aleksandera Yakusheva by mohl připravit půdu i pro něj. Mikhailov, jemuž je 74 let, byl pravým křídlem legendárního sovětského útoku, v němž vedle něj zářili Valeri Kharlamov a Vladimir Petrov, v letech 1972 až 1980 byl kapitánem reprezentace. Vyhrál olympiády v Sapporu 1972 a Innsbrucku 1976 a osmkrát ovládl mistrovství světa IIHF.

Alexander Mogilny

Mezi kandidáty: od roku 2009

Pokud je v Síni slávy od roku 2017 Paul Kariya, dává smysl, aby tam byl i Mogilny. Ten sehrál 990 zápasů NHL (za Devils, Buffalo Sabres, Vancouver Canucks a Toronto Maple Leafs), o jeden více než Kariya, a nastřílel o 71 gólů více (473:402) a získal proti Kariyovi o 43 bodů navíc (1032:989). Mogilny s Devils v roce 2000 vyhrál Stanley Cup, Kariya nikoli. Oba mají shodně olympijské zlato (Mogilny se SSSR v Calgary 1988, Kariya s Kanadou v Salt Lake City 2002) a zlato z mistrovství světa IIHF (Mogilny 1989, Kariya 1994) i z juniorského šampionátu (Mogilny 1989, Kariya 1993).

Jeremy Roenick

Mezi kandidáty: od roku 2012

Roenick posbíral 1216 bodů (513+703) v 1363 startech za Blackhawks, Flyers, Phoenix Coyotes, Los Angeles Kings a San Jose Sharks; více bodů má mezi stávajícími kandidáty pouze Pierre Turgeon a více tref pouze Keith Tkachuk (538), Pat Verbeek (522) a Turgeon. Roenick však nikdy nevyhrál Stanley Cup ani olympiádu a nezískal žádnou velkou individuální trofej.

Keith Tkachuk

Mezi kandidáty: od roku 2013

Tkachuk za 1201 duelů za Coyotes, Blues a Winnipeg Jets nastřílel 538 branek a zkompletoval 1065 bodů; více gólů žádný současný kandidát do Síně slávy nedal. Zároveň se ale nikdy nedostal ani do finále Stanley Cupu, pouze jednou v kariéře přešel druhé kolo play off. A ve vyřazovacích bojích se mu nikdy nedařilo, o čemž svědčí třeba bilance -15 v hodnocení plus/minus.

Pierre Turgeon

Mezi kandidáty: od roku 2010

Turgeon má s 1327 zápisy (515 gólů, 812 asistencí) nejvíce bodů ze všech stávajících kandidátů, sehrál 1294 zápasů za Sabres, Blues, Avalanche, New York Islanders, Montreal Canadiens a Dallas Stars. Stanley Cup ale nikdy nevyhrál a jeho jedinou individuální cenou je Lady Byng Trophy za sezonu 1992-93.

Hayley Wickenheiserová

Mezi kandidáty: od letoška

Bývalá kanadská ikona má pět olympijských medailí včetně čtyř zlatých (2002, 2006, 2010 a 2014) a v Salt Lake City 2002 a v Turíně 2006 ji vyhlásili nejužitečnější hráčkou. Wickenheiserová sedmkrát ovládla mistrovství světa IIHF a je kanadskou rekordmankou v počtu gólů (168), asistencí (211) i bodů (377).

Doug Wilson

Mezi kandidáty: od roku 1996

Wilson získal za sezonu 1981-82 Norris Trophy pro nejlepšího beka, tehdy posbíral 85 bodů (39+46) v 76 duelech. Mezi obránci Blackhawks dodnes drží rekordy v počtu tref (225), přihrávek (554), bodů (779), přesilovkových tref (80) a přesilovkových bodů (355). S 827 body (237+590) ve 1024 duelech za Chicago a San Jose je 15. nejproduktivnějších obráncem dějin NHL, Stanley Cup ale nikdy nedobyl.

Sergei Zubov

Mezi kandidáty: od roku 2013

Zubov slavil triumf ve Stanley Cupu dvakrát: s Rangers v roce 1994 a se Stars v roce 1999. Má také olympijské zlato se SNS z Albertville 1992. Za 1068 duelů za Rangers, Stars a Pittsburgh Penguins posbíral 771 bodů (152 gólů, 619 asistencí), ve 164 utkáních play off přidal dalších 117 (24+93). Velkou individuální cenu v NHL nikdy nezískal.

Ctete více

NHL používá cookies, web beacons, a další podobné technologie. Užíváním webových stránek a dalších on-line služeb NHL dáváte souhlas s naší Ochranou osobních údajů a s Podmínkami služby, včetně naší Cookie Policy.