Jak na vás působí Chicago? Byl přechod z padesátitisícového Chomutova do desetimilionové megalopole velký šok?
"Šok je to veliký, Chicago je obrovské město. Ale na druhou stranu je takové kompaktní, v centru je všechno celkem blízko u sebe, protože ty budovy jsou hrozně vysoké, to vás praští do oka. Ta architektura se mi strašně líbí. Na mrakodrapech jsem zatím moc nebyl, určitě se chci podívat na fazoli (Cloud Gate, zrcadlová atrakce mezi mrakodrapy). Zašel jsem si do zoo, byl jsem v nějakých parcích. Zase tolik jsem toho nestihl, program byl hodně nabitý. Během sezony to snad doženu."
Byl podobný šok i přechod na úzký led a tempo NHL? Jaký je pro vás největší rozdíl oproti evropskému hokeji?
"Věděl jsem, do čeho jdu. Led je tu menší, takže dochází k daleko více soubojům. Hráče to nutí být v neustálém kontaktu a člověk musí být pořád ve střehu, protože těch kontaktů je tam opravdu hodně a pak je těžké se vrátit do té původní pozice a kolikrát jsou z toho rovnou gólové šance. Navíc ti hráči jsou tady opravdu silní a šikovní s hokejkami, ať už se to týká třeba vypichování puků, nebo vysloveně souboje hokejkami o ten puk. Na tohle si člověk musí dávat pozor, aby zbytečně neztrácel puky."
V prvních krocích vám určitě pomáhal obránce Michal Kempný, který prošel podobnou nováčkovskou zkušeností před rokem...
"Michal je úžasný. Pomohl mi, co to šlo. Ale musím říct, že všichni tady v klubu jsou skvělí a snaží se mi pomáhat, takže je to dobré. Znám se s Michalem, ale i s (slovenským křídlem) Richardem Pánikem, který hrál v Česku juniorku, takže s nimi tady máme dobrou partu."