Vrána si vybral nejsladší odměnu za trpělivost

Dlouho, předlouho čekal Jakub Vrána na to, až mu dají v NHL šanci prosadit se natrvalo. Zatímco jeho vrstevník z draftu 2014 David Pastrňák vyrostl z čísla 25 ve hvězdu Boston Bruins, on sám - ač tehdy vybraný jako číslo 13 - dostal první možnost až po třech sezonách a řádnou šanci stát se plnohodnotným hráčem až v tomto ročníku.

Dlouhé čekání ve farmářské AHL je však teď odměněno nejsladší cenou. Washington Capitals získali Stanley Cup a jako člen jejich základu byl u toho i usměvavý mladík z Prahy. V play off pomohl osmi body ve 23 zápasech. Ze tří vstřelených gólů byly dva vítězné.
Vypadá to, jako kdybyste ve studijním životopise měli zapsané jen gymnázium a teď si tam rázem mohli dát titul z Harvardu. Tak velký skok znamenala pro dvaadvacetiletý talent uplynulá sezona, která vyvrcholila úterní triumfální jízdou před statisíci nadšenými fanoušky v ulicích Washingtonu.
Ano, Pastrňák se mezitím může pyšnit 254 zápasy, 94 góly a 203 body v základní části NHL, i v letošním play off jich nasbíral skvělých 20 (6+14). Ale s Bruins se pakoval po druhém kole, zatímco Vrána došel až na vrchol.
Více k tématu: [Vrána letí vzhůru. Je platný, chválí ho Trotz]
"V Bostonu nebyl ten tým tak nabitý a on dostal větší šanci ze začátku. A dovedl potvrdit, jak dobrý je to útočník, díky tomu si tam udělal jméno. Pasta je výborný hráč a umí si tu výkonnost udržet, což je nejdůležitější. Já to měl jiné, šel jsem do týmu, který stavěl výběr na Stanley Cup a byl fakt nabitý, takže moc volných míst v sestavě nebylo - jestli vůbec nějaké," říkal Vrána v průběhu této sezony.
V ní nakonec odehrál 73 duelů základní části a nasbíral 27 bodů (13+14). Po rychlém startu si prošel i pastí, kdy dlouho čekal na body, někdy dokonce vypadl ze sestavy. Ale jeho svižné bruslení na soupeře většinou platilo - tím spíš v play off, kde se hraje ještě ve vyšším tempu.
Vrána, možná vůbec nejrychlejší hráč Capitals, toho využil. Z tribuny se dostal až do první formace k Alexi Ovechkinovi, jindy hrál ve druhé vedle Nicklase Backstroma.
Fantastická škola. A taky satisfakce za dlouhé čekání a dřinu v nižší soutěži.
Jak sám říkal, paradoxně doplatil na to, že Capitals měli mužstvo napěchované velkými jmény. V letech 2016 a 2017 vyhráli Presidents' Trophy, jejich první tři útoky byly neprůstřelné a pro čtvrtý se typově nehodil.
"Snažil jsem se neztratit sebedůvěru. Tvrdě makat a soustředit se jen na věci, které mohu sám ovlivnit. A když dostanu možnost hrát v prvním týmu, tak si to prostě užít," vrátil se k nesnadnému období.

Až loni v létě, kdy Washington narazil na platový strop a vedení muselo nechat odejít kvalitní útočníky Justina Williamse s Marcusem Johanssonem, přišla dlouho očekávaná šance. Do té chvíle měl za sebou jen 21 zápasů, takže pro NHL byl stále nováčkem.
"Byl jsem samozřejmě rád, že tu můžu být. Rok dva zpátky to byl skoro nedobytný tým a nedalo se sem dostat, takže jsem moc rád, že se to okno otevřelo."
Využil toho dokonale. Byť se nezařadil mezi vyložené hvězdy, ukázal, že je v něm velký potenciál. I jeho rychlost a energie byly velkým faktorem washingtonského titulu. A pokud dokáže přidat konzistentní výkony a trochu lepší produktivitu, měla by jeho role v mužstvu jen růst.
Tím spíš, když teď má za sebou zkušenost šampiona a v příštím play off už nebude žádným zelenáčem.
Sledujte veškeré novinky z NHL na Twitteru [@NHLcz]
"Abych byl upřímný, když play off začalo, byl (Vrána) jedním z kluků, u kterých jsem se trochu obával, jak to ovlivní jejich hru," připustil kouč Capitals Barry Trotz. "Start série proti Columbusu mu nevyšel, měl z toho trochu vytřeštěné oči, všechno se to na něj dělo moc rychle. Ale pak se věci uklidnily a on je opravdu, opravdu platný."
Ve finále proti Vegas Golden Knights už byl znovu v pohodě. V prvním utkání asistoval na gól, v tom posledním sám skóroval. A poté byl jednou z hlavních postav washingtonských oslav, když tah vítězů přenášel v krátkých videoklipech na instagram. Včetně toho, jak si nechal vytetovat na předloktí Stanley Cup, tři hvězdy jako symbol Capitals a dvě hokejky.
Tyhle obrázky pod kůží budou stejně jako číslo 13 na Vránově dresu už navždy připomínkou toho, jak se vysoko draftovaný talent musel nejdřív naučit trpělivosti, ale nakonec ke štěstí přišel.