V naší nové rubrice 'Na střídačce s...' vám každý čtvrtek nabízíme rozhovory s hráči NHL či zajímavými osobnostmi okolo ligy. Tentokrát jsme vyzpovídali jednoho z nejlepších českých hráčů dneška, eso Philadelphia Flyers Jakuba Voráčka.
Voráček: Musím pomoct týmu se zvednout
Přibral jsem a fyzicky se cítím líp. Když ty kila uvezu, tak proč je na sobě nemít? říká útočník Flyers
© Len Redkoles/Getty Images
V minulé sezoně měl víc než bod na zápas, v té současné má zatím po 24 utkáních šest branek a 18 bodů. Přesto Jakub Voráček říká: "Líp jsem se ještě v životě necítil. Aspoň ne fyzicky. Musíme začít vyhrávat zápasy a bude to ještě lepší."
Týmové výkony jsou totiž věc jiná. Philadelphii se příliš nedaří, ve čtvrtek byla s bilancí 10-12-2 posledním mužstvem Východní konference. Na jaře přitom postoupila do play off a vzhledem k dozrávající generaci nadějných mladíků se čekalo, že letos může jí ještě výš.
"Teď je to asi nějtěžší, protože ta očekávání na začátku sezony byla asi vyšší než v minulých letech," říká Voráček pro NHL.com/cs.
Flyers se v posledních sezonách pohybují po jakýchsi křivkách s dlouhými úseky nahoru i dolů. Čím to je, že máte vždy dlouhé série proher a výher, takhle slepené zápasy?
"Přijde mi, že si tím procházíme opravdu každý rok. Kdybychom věděli, čím to je, tak to budeme umět rychleji spravit. My jsme prostě nehráli dobře, ty zápasy jsme si nezasloužili vyhrát. Ono se to obrátí, ale nesmí být pozdě."
S Philadelphií už jste zažil hodně: šňůry mnoha porážek, sérii deseti výher v řadě. Pomáhá vám to zůstat v dané situaci klidnější, nepanikařit?
"Určitě. Tím, že si tím procházíte každý rok, i když nechcete, tak je to už jiné. Jen si letos říkám: Ajaj, zase jsme u toho. Úplně v klidu samozřejmě nejsem, protože se do té situace dostat nechci. Ale jde o to, na jak dlouho do té díry spadneme. Vždycky je to otázka času, nakonec se špatná série utne, ale záleží, jestli to není moc pozdě, kdy ty týmy vepředu mají už velký náskok a my se pak nedostaneme do play off."
Co letošním Flyers chybí?
"To je dobrá otázka. To kdybych věděl... Hlavně dáváme málo gólů, hodně jich dostáváme, skóre 72:86 mluví samo za sebe. Horší to už být nemůže. Musíme se trošku víc uklidnit. Každý chce být všude, to je asi to nejhorší, co ti hráči můžou udělat. Snažíte se toho dělat až moc a pak neděláte svoji práci."
Cítíte, jak se mění vyvážení sil v Metropolitní divizi? Pittsburgh Penguins už nevládnou, naopak jsou jen o tři body před vámi. Zato jdou nahoru týmy jako Carolina Hurricanes a nečekaně i New York Islanders...
"Určitě, je to jiné. Od Islanders jsme dostali 1:6, takže jsme to dobře pocítili. To byl zápas, který radši ani nechci komentovat. Ale je vidět, že týmy jsou tu hodně vyrovnané. Záleží, kdo v létě přišel, kdo odešel, jaké mají kde mladé talenty. My samozřejmě víme, kdy hrajeme proti Nashvillu, kdy jedeme do Pittsburghu, do Washingtonu. Ale vždycky záleží na nás, jak hrajeme. Když hrajeme dobře, tak můžeme porazit každého."
Více k tématu: [Flyers propustili Hextalla\]
V souvislosti se současnou situací Flyers skončil generální manažer Ron Hextall, mluví se i o případných trejdech hráčů včetně hvězd jako vy nebo Wayne Simmonds. Jak to vnímáte?
"To já neovlivním. Jasně, kdyby mě vyměnili, tak s tím nic neudělám. Ale nechci utíkat, to by bylo zbabělé. Když tady zůstanu, musím udělat všechno pro to, abych týmu pomohl se zvednout. A ne snažit se odejít, jakmile se přestaně dařit. Rozhodně jsem nebyl vychovaný tak, abych se schovával nebo utíkal z boje. A myslím, že v týmu to všichni cítí podobně."
Aktuálně se blížíte k 800 zápasům v NHL, je vám 29 let a jistě máte dost sezon před sebou. Myslíte už na tisícovku, která je považovaná za jakési první znamení hokejové dlouhověkosti?
"Jo, ještě tři roky. Kdyby mi někdo řekl, že budu mít takový kontrakt, díky kterému se budu ve 34 letech moct dostat skoro na 1300 zápasů, tak bych mu asi nevěřil. Jasně, je to ještě daleko, může se stát všechno možné. Pro mě bylo vždycky důležité zůstat zdravý a odehrát co nejvíc zápasů, abych byl pro tenhle tým platný. Hodně si toho vážím a doufám, že to bude pokračovat co nejdéle."
Zdá se, že máte poměrně pevné tělo a drží vám zdraví. Jak se udržujete?
"Každé tělo je jiné. Záleží na věku, na tom, jak jste stavění, jak máte silné kosti. Někomu pomáhá důkladné protahování, někomu spíš ubližuje. Každý je jiný, ale když někdo takovou dobu hraje NHL, tak už by to měl vědět, co mu prospívá a co ne. A když to funguje, není důvod nic měnit."
Centr David Krejčí z Bostonu hovořil o tom, že mu pro dnešní rychlejší NHL pomohlo shodit kila. Snažíte se o to taky?
"Já to mám přesně naopak. Já jsem si poslední dva tři roky opravdu hlídal váhu. Začínal jsem s nějakými 95 kily a během sezony jsem ty kila shodil. V sezoně toho strašně moc vypotím a tu váhu je těžké udržovat. Jenže když přijde březen, duben, tak ta váha rozhoduje a na ten těsnější hokej je naopak lepší mít o trochu víc. Takže jsem teď trošičku těžší, než jsem býval poslední tři roky. A cítím se líp. Pro mě je to výhodnější - když ty kila uvezu, tak proč je na sobě nemít?"
To je asi příjemné, že nemusíte držet dietu jako jiní zkušení hráči, ne?
"Samozřejmě, že ta životospráva je trošku přísnější, než když mi bylo dvacet. Ale zase tak velký rozdíl to není. Já jezdím v létě trénovat do Montrealu, mám tam klid, pohodu. Už jsem tam letos byl osmým rokem. Pro mě je Montreal v přípravě na sezonu strašně důležitý. Tam úplně vypnu od všeho a tam mi to vyhovuje. A ta váha je pro mě důležitá, abych jí měl spíš větší, než menší. Nemůžu mít 110 kilo, ale když mám kolem těch 98, tak si myslím, že je to pro mě poměrně dobré."
Sledujte veškeré novinky z NHL na Twitteru [@NHLcz]
Vousy, kterými jste už poměrně známý, nic neváží. K vám už patří stejně jako číslo 93...
"Jo, třeba (Radko Gudas) chodí k holiči, ale já jsem na to byl vždycky takový, že mi na tom extra nezáleželo. Občas se s tím samozřejmě něco musí udělat, ale nepřeháním to."
Kvůli vaší zarostlé bradě vás srovnávali s novým maskotem Flyers Grittym, který má ještě o dost delší plnovous.
"Já jsem to věděl hned, jak jsem ho viděl při nějakých přípravách před sezonou. To jsem si hned říkal: Jéžišmarjá, to zase bude haló. A taky, že bylo. Teď se to trošičku uklidnilo, ale první tři čtyři dny toho byl plný twitter i spousta článků v médiích. V první fázi jsem přemýšlel, že se radši oholím, ale pak jsem se na to vykašlal. Aspoň si fandové užili nějakou legraci."
