CZ Tatar

Trpěli. A to pořádně. Jedna z vůbec nejkrásnějších věcí na jejich sportu totiž na dlouhé měsíce zmizela.

"Hrát hokej před prázdnými halami je podobné, jako kdyby zpěvák nebo muzikant hrál koncert pro nikoho," přirovnává Tomáš Tatar, slovenský útočník New Jersey Devils. "Já potřebuju tuhle energii, hokej hrajeme pro lidi. Když tam nikdo není, není to ono."
Sláva, podobné časy jsou pryč. NHL znovu zažívá plné - či minimálně částečně zaplněné - tribuny. Pravidla se mohou lišit stát od státu, v závislosti na tom, jaká zrovna v dané části USA a Kanady jsou či budou protikoronavirová pravidla.
Návrat do normálu je ale každopádně hodně sladký.
"Stačilo mi, když byla v přípravě plná půlka stadionu. Už z toho jsem byl nadšený," říká Tatar pro NHL.com/cs.

Hughes rozhodl krásným gólem v prodloužení

Není v tom samozřejmě sám. Zvlášť v Kanadě, kde vládla obecně přísnější pravidla, hráči trpěli. Vzpomínkou může být letošní finále Stanley Cupu mezi Tampa Bay Lightning a Montreal Canadiens. Na Floridě to hučelo jako v úlu, v Bell Centre kvůli restrikcím mohlo do ochozů jen pár tisíc šťastlivců.
"I tak to najednou bylo cosi neuvěřitelného," zavzpomínal útočník Nick Suzuki. "Ta energie, kterou jsme z tribun dostávali... Abych byl upřímný, už vlastně ani nevím, jaké to bylo hrát bez lidí. A jak jsme to zvládali."
"Prázdné ochozy po tak dlouhou dobu, to bylo hodně zvláštní. Pak se lidi vrátili a atmosféra se úplně změnila."
Celé to může znovu umocnit roli domácího prostředí. Celky s bouřlivými příznivci jistě vydolují v sezoně 2021-22 o slušných pár bodů navíc, neboť je v kritických momentech požene na zteč rachot, jako když přistává letadlo.

mtl fans

A zároveň, jakkoli paradoxně to zní, mohou z podobných důvodů občas slavit i hosté.
Proč, to popisoval kupříkladu montrealský křídelník Tyler Toffoli: "Představte si, že je pondělí, hrajete třeba ve Vancouveru a jste strašně unavení. Víte, že vás po zápase čeká šestihodinový let domů, potřebovali byste nějaký impulz... A v hale nikdo. Bylo to fakt těžké. Mentálně to byla nejnáročnější sezona mojí kariéry."
Vedení NHL se ve spolupráci s hráčskou asociací NHLPA povedlo proočkovat fenomenální počet zúčastněných, což pomáhá k tomu, aby nový ročník proběhl pokud možno bez potíží. Přesto stále někteří hokejistů občas kvůli covidovému protokolu musí dočasně mimo hru, například nyní český gólman Nashville Predators David Rittich.
Jasné je i to, že soutěž zůstane dále závislá na podmínkách, které budou vyhlašovat lokální, případně celostátní autority.
"Víme, že v tomto směru nejsme experti, nijak to nebudeme předstírat. Naopak spoléháme na opravdové experty," řekl pro ESPN prezident Pittsburgh Penguins David Morehouse. "V minulé sezoně jsme tak mohli navyšovat obsazení haly v závislosti na slábnoucí pandemii."
I přes co největší snahu a mnoho technických novinek v době, kdy byly tribuny nuceně prázdné, se některé věci prostě nedají nahradit. Takové, které dělají hokej hokejem. Místo nahrávky hučícího davu tak nyní bouří, tleská a píská dav opravdový.
A to v momentech, kdy si to hokejisté zaslouží.
"Bez lidí tu byla jen gólová siréna. Takže nikdo neocenil třeba skvělý zákrok nebo zablokovanou střelu," říká Mark Scheifele, centr Winnipeg Jets. Bek Darnell Nurse z Edmonton Oilers pak doplnil: "Kolikrát stačí pořádný hit a lidi začnou šílet."
Takové momenty dokáží někdy změnit vývoj zápasu. Zvlášť ve vypjatých pasážích sezony, ať už v koncovce základní části, nebo přímo v play off, to může být klíčové.
"Někdy si určité věci uvědomíte teprve ve chvíli, kdy o ně přijdete," vyprávěl Gabriel Landeskog, kapitán Colorado Avalanche. "A fanoušci nám chyběli opravdu hrozně moc. Možná si budeme chvilku muset zase trochu zvykat, ale je to skvělé a vzrušující mít je zpátky."
I proto se hráči NHL napříč týmy shodují, že si v pandemických časech ještě lépe uvědomili, jak moc jsou diváci pro hokej podstatní.
Výsledkem občas byly až kuriózní situace. Jednu takovou popsal útočník Jets Pierre-Luc Dubois, když si vzpomněl na momentku ze série play off proti Canadiens.
"Seděl jsem na trestné lavici a fanoušci začali posměšně vyvolávat moje jméno," líčil Dubois. "Jenomže netušili, že já se u toho celou dobu usmívám. Protože jsem si opakoval: Jsou zpátky. Lidi jsou konečně zpátky."