MS nevyšlo a hvězdičky musí dál následovat vzory

Každou sobotu během sezony 2018-19 vám v rubrice 'Pod okny NHL' nabízíme výlet za hranice soutěže. Sledujeme osobnosti, bývalé hráče či trenéry, kteří působí v Evropě, v juniorkách či na farmě, ale mají vždy nějakou spojitost s nejlepší severoamerickou ligou. Ve třináctém dílu se podíváme na to, kdo by mohl být vzorem pro mladé české hráče z farmářských týmů.

Na mistrovství světa hráčů do 20 let se mohli odrazit k velké kariéře. Mohli ho využít jako akcelerátor, který je přiblíží působení v NHL.
Jenže turnaj v kanadských městech Vancouver a Victoria jim nevyšel tak, jak si představovali a oni místo toho, aby přesvědčili klubové bosse o svých kvalitách mezi vrstevníky, budou muset bojovat o místo na výsluní i nadále v záložních týmech mezi stejně ambiciózními dospělými.
Řeč je o triu českých hvězd z juniorského šampionátu Martinu Nečasovi, Martinu Kautovi a Filipu Zadinovi. To snad s výjimkou prostředního z nich (a ještě s přimhouřením oka) příliš dobrou stopu nezanechalo a juniorský šampionát jim tak coby urychlovač cesty mezi nejlepší hokejisty světa rozhodně neposloužil.
Více k tématu: [USA a Finsko budou hrát o zlato]
Aby se tak stalo, musel by být přísun branek z jejich holí mnohem vyšší, což by zároveň mohlo znamenat úspěch Čechů a třeba i účast v bojích o medaile.
"Nechtěli jsme je zatížit a dát je dohromady hned. Chtěli jsme, ať se zase adaptují na juniorský hokej a ať zvednou své spoluhráče, se kterými ještě nehráli," zhodnotil po čtvrtfinálovém vyřazení s Američany jejich výkony pro hokej.cz kouč národního týmu Václav Varaďa. "Doufali jsme, že navážou na branky a dobrá střídání z utkání proti Dánsku, ale nevyšlo jim to. Góly jsme od nich potřebovali," dodal.
"Nebudeme si nic nalhávat, ale hráči, na kterých to mělo stát, zklamali. Všude se psalo, jaká tady máme ofenzivní esa, jenže ta esa nesplnila svůj cíl. Proti takovému týmu jako USA nestačí zahrát jen průměrně, každý musí ukázat své maximum," řekl sympaticky Kaut, jenž hraje na farmě Colorado Avalanche.

Naštěstí pro trio hvězdiček, které nezářily, není všem veselým dnům konec. Shodně jsou vysoko draftované, mají nováčkovské smlouvy v NHL a prostoru ukázat svůj um dostanou dozajista dostatek. A navíc mají možnost vzít si příklad z krajanů, kteří na ostře sledovaném turnaji (až na jednu výjimku) také zrovna nezářili a přesto se do ligy nakonec dostali.
Tím největším vzorem je útočník Tomáš Plekanec, který během podzimu ukončil zámořskou kariéru po odehrání více jak 1000 zápasů v lize za Montreal Canadiens a Toronto Maple Leafs.
Před tím, než se mezi vyvolené dostal, musel ale skousnout tři sezony v AHL. Ve 233 zápasech dokazoval hokejové dovednosti a odolnost, než se uhnízdil v táboře Montrealu natrvalo. Do té doby jen paběrkoval a počítal starty v lize po jednotkách, což muselo být hodně frustrující.
"Podepsal jsem smlouvu u Canadiens a šel do kempu. A asi v polovině mě poslali na farmu, " vzpomínal nedávno pro iSport.cz na začátek nultých let Plekanec. "Nebyl jsem nijak vysoko draftovaný, tak jsem nemohl čekat, že půjdu do prvního týmu," pokračoval.
"Bylo znát, že jsem u nás dva roky hrál dospělý hokej. Poslali mě na farmu a řekli, ať na sobě pracuju a hraju. Pokud hráč není hvězda, něčím mimořádný, nerozhoduje hned zápasy, tak by si měl farmou skoro povinně projít."
Více k tématu: [Pět českých momentů]
Jeho následníkem byl Jiří Hudler. V Evropě megatalent, který i jako teenager ovládal produktivitu české mužské extraligy, prosadil se v Kontinentální lize i na MS hráčů do 20 let. Jenže byl menší postavy a musel také bojovat až až.
"Snažil jsem se to jen vydržet," řekl ke třem sezonám a 185 utkáním v Grand Rapids dnes už bývalý útočník.
Ohromnou vůlí, pílí a hodně přes 100 duely na farmě si doslova vydobyl místo v NHL i Andrej Nestrašil, dnes hráč Nížněkamsku v KHL. U něho šlo také nejprve o záložní tým Detroit Red Wings z Grand Rapids.
"Člověk si asi podobných věcí váží víc, až když je starší. Bylo skvělé, jak se mi teď dařilo, ale nikdy bych neřekl: Splnil se mi sen a dál je mi všechno jedno. Chci v této lize být co nejdéle, hrát co nejlépe, být platný pro tým a táhnout ho," vyprávěl Nestrašil v rozhovoru pro NHL.com/cs ve chvíli, kdy měl pevné místo v Carolina Hurricanes a šlapalo mu to i mezi těmi nejlepšími.
"Spíš než dosáhnutí cíle jsem ale vše bral tak, že jsem si dokázal, že na NHL mám a mohu být prospěšný."
A je tu i poslední dobrý příklad: Dominik Simon.

Ten je od prosince 2017 stabilním členem Pittsburgh Penguins a často hraje v útoku po boku Sidneyho Crosbyho nebo nyní Evgeniho Malkina, jenže před tím to bylo to samé, co u výše zmíněných krajanů. Suma summárum 159 zápasů boje v AHL o větší šanci výše.
"Snažím se myslet na přítomnost, ne na budoucnost ani minulost. Ale když už mám chvilku volna a zamyslím se nad tím, čím jsem odmala prošel a kde teďka jsem, tak hodně změknu," přiznal před rokem coby nezkušený zelenáč v lize. "Je to hrozně hezké, užívám si to moc. Vše je pro mě neskutečná odměna a splněný sen."
Plekanec, Hudler, Nestrašil i Simon jsou pro nadějné mladíky Nečase a spol. hnacím motorem za splněním jejich snu a cíle. Pokud nové české naděje hodí nepovedený turnaj v Kanadě rychle za hlavu, nebo se z něj alespoň poučí.
Kdo z nich tu fyzickou i psychickou nálož vydrží a dočká se dlouhé kariéry v NHL? Jedině ten, kdo si vezme zejména Plekancova slova k srdci a nic předem nevzdá úprkem do Evropy za větší jistotou a penězi.