Skip to main content

Poražení Predators cítili hrdost i přes slzy

Hokejisté Nashvillu došli nejdál v klubové historii. Je těžké to přijmout, ale tohle je výjimečný tým, řekl Pekka Rinne

Napsal NHL.com/cs / NHL.com

A najednou bylo všechno pryč. Všechna naděje zmizela.

"Cítím se úplně prázdný," řekl výstižně Pekka Rinne, brankář Nashville Predators. "Emoce jsou takto bezprostředně po utkání strašně silné. Víte, v zápase pořád věříte, nechcete si připustit, že byste to neměli zvládnout. Jenže potom zazní siréna - a je konec. Je po sezoně. Není jednoduché to přijmout."

Historicky nejlepší ročník Nashvillu je minulostí, Predators v šestém finále prohráli doma s Pittsburgh Penguins 0:2. Ve vlastní aréně padli teprve podruhé v letošním play off a porážka přišla v nejhorší možnou chvíli. Penguins se po triumfu 4:2 na zápasy pustili do oslav obhajoby.

"Je opravdu hodně těžké dívat se na to, jak se jim plní sen, ke kterému jsme my sami měli tak blízko," uznal útočník Filip Forsberg. "Ale bez ohledu na to platí, že jsem mimořádně hrdý, co jsme dokázali."

Hrdost i přes slzy, to byl v kabině poražených ten nejčastější pocit. "Máme výjimečnou partu. Strašně si jí vážím," dodal Rinne, který přes excelentní výkony v průběhu play off ve finálové sérii tolik nezářil.

Skončit těsně pod vrcholem, to bolí. Hokejový Everest se zdál na dosah ruky, ale reálně se Predators stále nacházeli 'jen' v posledním výškovém táboře. Finále dotáhli ke stavu 2:2, ale v pátém ani šestém utkání nedali jediný gól. Výtečný Matt Murray je zkrátka vynuloval.

Video: Penguins a Predators se loučí podáním rukou

"Pátý zápas od nás byl opravdu špatný. V tomto směru si nelze nic nalhávat," hodnotil sérii kouč Peter Laviolette. "Ale jinak se bavíme o dvou úplně odlišných utkáních. Dneska jsme měli snad 25 šancí, z toho spoustu dobrých. Jenže jsme žádnou nedokázali proměnit. I proto, že soupeři tak skvěle zachytal gólman."

Pátý souboj v Pittsburghu se zpětně jeví jako klíčový. Laviolette i jeho hráči věřili, že si i do venkovního zápasu přenesou energii, kterou je napumpovala domácí vítězství. Bohužel pro ně se stal pravý opak - Penguins je vypráskali poměrem 6:0.

"Pokud bych mohl vzít jeden zápas zpátky, byl by to tenhle," přiznal Laviolette. "Oni byli ten večer velmi silní, ale nám se to zároveň vůbec nepovedlo. Na druhou stranu to něco ukazuje o našem týmu, když ve vyřazovacích bojích sehrajete více než dvacítku utkání a vyloženě nespokojení jste pouze s jedním. Bylo to od nás excelentní play off."

Ve chvílích, kdy je ve hře nejcennější trofej hokejového světa, rozhodují maličkosti. Ne nadarmo se Predators museli sklonit před týmem, který jako první po téměř dvaceti letech obhájil triumf ve Stanley Cupu.

"Zaslouží si to," uvedl Laviolette. "Abych byl upřímný, my jsme ke konci trochu opustili naši hru. Vím, že mí chlapci nyní mají těžká srdce a bolavé duše. Ale i tak jsem na ně hrdý. Dokázali jsme odpovědět na špatný předchozí duel, bohužel nám tam dneska nic nespadlo."

Kdo ví, jak by se zápas - a možná i celý zbytek finálové série - vyvíjel v momentu, pokud by sudí uznali dorážku Coltona Sissonse. "Vést brzy 1:0, to by rozhodně bylo příjemnější. Ale co se dá dělat," mávl rukou Forsberg, po jehož ráně puk Murraymu vypadl. Jenže rozhodčí hru přerušil.

Taková hra na 'kdyby' už má pro Predators pramalý význam. Stejně jako úvahy, co by s týmem udělala přítomnost elitního centra Ryana Johansena, který do série proti Penguins nemohl zasáhnout kvůli zranění, jež utrpěl v konferenčním finále s Anaheim Ducks. Jeho góly a asistence citelně scházely, vždyť s průměrem 0,93 bodu na zápas byl v play off v tomto směru nejlepší v týmu.

Ale na led nemohl, a tak hokejem poblázněné Tennessee zasáhla bolest z porážky.

"Takhle daleko se nedostane bez toho, aniž byste investovali ohromné množství energie," líčil Laviolette. "Vidět, jak slaví ti druzí, to vám přivodí obrovské zklamání. Každý, kdo v této fázi sezony někdy stál na našem místě, cítil totéž. Štve nás, jak to dopadlo. Přesto jsem na tohle mužstvo nesmírně hrdý."

Ctete více