Skip to main content

Gretzky svou jedinečnost prokazoval celou kariéru

Nejlepší z nejlepších. Stoleté dějiny NHL nepoznaly výjimečnějšího hráče, než byl Great One

Napsal Michael Langr, Marek Burkert (Právo) / NHL.com

Úvodním buly novoročního zápasu Centennial Classic odstartovaly oslavy 100. výročí založení NHL. V roce 1917 vznikla nejvýznamnější hokejová liga světa, jejíž historie je bohatá jak na události, tak na velké osobnosti.

Každou sobotu až do konce roku 2017 vám NHL.com/cs přinese ty nejpoutavější příběhy ze stoletých hokejových dějin.

V našem seriálu se zaměříme na jednotlivá desetiletí, připomeneme si jejich významné postavy a důležité momenty. Vyzdvihneme zakladatele i průkopníky. Tentokrát to bude Wayne Gretzky

Když na konci října vyjel na led v exhibičním zápase veteránů Edmonton Oilers a Winnipeg Jets, svůj výkon bez milosti zkritizoval. "Byl jsem špatný," prohlásil nyní už šestapadesátiletý Wayne Gretzky. Na jeho ohromující kariéře však není příliš co kritizovat. Jinak než v superlativech se o Kanaďanovi, který stanovil historické rekordy NHL, snad ani mluvit nedá.

"Na mistrovství světa v roce 1982 mi řekl skaut Oilers Barry Frazer, že bych mohl hrát v Edmontonu s Gretzkym a Jari Kurrim," vzpomínal český internacionál Jaroslav Pouzar. "Ale věříte, že já si toho Gretzkyho na tom šampionátu vlastně skoro nevšiml," pousmál se hokejista, který později třikrát po boku nejlepšího hráče planety slavil zisk Stanley Cupu.

Proti výkonům současných hráčů NHL vypadají mety, kterých dosáhl borec s číslem 99 na zádech, jako z jiné planety…

V Kanadě se ale dlouho vědělo, že pod vedením otce Waltera roste hokejista, který může změnit dějiny tohoto sportu. Kluk, jenž se ve dvou a půl letech proháněl po bytě s malou hokejkou a střílel na branku, kterou hájila jeho babička. Ve čtyřech už trávil na kluzišti za domem sedm, osm hodin denně. "Nebylo skoro možné ho dostat dovnitř," vybavil si Gretzkyho otec, který ale synovi jasně vytyčil směr.    

"Někdo říkal, že mám nadání od Boha, ale všechno je otázkou tréninku, takže já mám spíš nadání od Wallyho," řekl Gretzky. Když mu bylo deset, bylo na jeho zápasy v Brantfordu v Ontariu pravidelně vyprodáno a jeho sláva natolik vzrostla, že se dočkal i setkání s legendárním Gordie Howem.

"Změnilo mi to život," netajil se Gretzky, že Howe pro něj byl, je a bude tím nejlepším hokejistou, jaký kdy naskočil na led.     

"Ten rok jsem dal snad 400 gólů, ale jinak jsem byl normální desetiletý kluk, který nedokázal přijít k mikrofonu a mluvit před 750 lidmi, což se ten večer právě stalo. Takže jsem řekl jen: Děkuju, sedl jsem si a začal brečet. Lidé mi tleskali ve stoje, Gordie se na mě otočil a řekl: To bylo dobré," vzpomínal Gretzky.

Odmala už zažíval to, co po celé následující roky. "Lidé mě buď milovali, nebo mi záviděli a nenáviděli mě. Nikdo se ke mně nedokázal chovat jako k obyčejnému klukovi."

Když se jako šestnáctiletý dostal do kanadského týmu na juniorském mistrovství světa 1978, nedělal si velké ambice. "Ale ten šampionát se mi povedl a já si uvědomil, že se opravdu můžu stát profíkem, když obehraju kluky, kteří míří do NHL," řekl Gretzky, který v zápase proti Československu nasbíral šest bodů.

Ve WHA nastupoval proti stokilovým soupeřům, které moc netěšilo, když je cvičil náctiletý holobrádek, ale jakmile Edmonton Oilers vstoupili do NHL, brzy bylo jasné, že neobroušený diamant rychle získává ohromný lesk.

 

"Jakmile k nám přišel, najednou spousta lidí začala tvrdit, že vyhrajeme Stanley Cup, protože máme v týmu Waynea. A skutečně se začalo dít něco zvláštního," tvrdil Mark Messier. "Když jsme ale společně nastupovali, tak jsem si ani moc neuvědomoval, že mám vedle sebe nejlepšího hráče všech dob, tehdy nám všechno přišlo, že je to automatické," řekl Kevin Lowe.

Když v roce 1983 mladý tým Oilers prohrává ve finále Stanley Cupu se zkušenými New York Islanders 0:4 na zápasy, zanechá v Gretzkym hluboký dojem věta jeho finského spoluhráče Kurriho, který pozoroval zraněné soupeře po skončení série: "Oni jsou zranění, ale vítězové, kdežto my jsme v pořádku a prohráli jsme."

Gretzky v následující sezoně jede neskutečným tempem a boduje v 51 zápasech v řadě, není nic, co by ho mohlo zastavit na cestě za Stanley Cupem. Střílel nechytatelné rány golfákem, ale i cizelérskými přihrávkami nacházel hokejky spoluhráčů. Manévry za brankou pak přiváděly soupeře k šílenství.

V následujících čtyřech letech vyhrávají Oilers další tři tituly a Gretzky v sezoně 1985-86 stanovuje famózní individuální rekord základní části v počtu bodů (215) a asistencí (163). Střelecké maximum už mu patří od sezony 1981-82, kdy nasázel 92 gólů.

O to větší šok nastává po jeho trejdu do Los Angeles. Jen dvě hodiny po vítězství ve Stanley Cupu 1988 totiž přišel za synem Gretzky senior a sdělil mu, že vlastník Oilers Peter Pocklington hodlá svou největší hvězdu prodat.

Až když mu zavolal majitel Kings, hráč svolil. Kanadský parlament hodlal Gretzkyho prohlásit za národní poklad a přestup zrušit. Na tiskové konferenci před odjezdem do USA hráč neudržel emoce a prakticky celou ji probrečel. Velký hněv Kanaďanů se snesl na Gretzkyho manželku herečku Janet, která prý jejich idol odloudila do Hollywoodu.

V L.A. rozpoutal hokejovou mánii, ale Stanley Cupu se už nedočkal, v roce 1993 zastavili Gretzkyho tým Montreal Canadiens. Od poloviny devadesátých let se jeho absolutní dominance zvolna vytrácí, tři sezony v New York Rangers ale zdaleka nejsou k zahození.

Až. 18. dubna 1999 přichází ten poslední zápas. Když hrála kanadská hymna, Bryan Adams začal zpívat: "Budeš nám chybět Wayne Gretzky." Loučící se hrdina si v dresu NY Rangers zapsal asistenci, ale zápas v prodloužení rozhodl Jaromír Jágr z Pittsburgh Penguins.

"Tak a je to tvoje," slyšel od Gretzkyho, který si s očima plnýma slz vychutnával aplaus Madison Square Garden. Dvacet minut ho diváci přivolávali na led, objímal se s manželkou, pak Great One zamával naposled a zmizel v kabině…

Jen dva měsíce poté byl uveden do Hokejové síně slávy. A znovu se omílaly jeho úchvatné prakticky nepřekonatelné rekordy: 2857 bodů, 894 gólů, 1963 asistencí.

O tři roky později ve funkci kanadského generálního manažera křepčil nadšením, když Kanada vyhrála olympiádu v Salt Lake City 2002, což byl primát, který mu v hráčské kariéře unikl.

Trenérské angažmá ve Phoenixu sice skončilo nezdarem, ale to je jen malá nepříjemnost v Gretzkyho hokejovém životopise našlapaném převratnými milníky.

Když se loni na podzim v červeném kulichu objevil pod širým nebem ve Winnipegu, dlouhá pauza na něm byla znát. Craig MacTavish ale s obdivem ve třech větách shrnul Gretzkyho hokejové charisma.  

"Pořád skvěle čte hru, dobře bruslí, ví, kde bude puk. Byl a je neuvěřitelný. Další takový se už nenarodí."

Ctete více