Počet branek navýšil ze 131 vstřelených na 151 a stoupl také počet střel na branku - z 1144 na 1246. Tampa samozřejmě také o 20 branek více inkasovala, ale to je logické. I tak má zatím oproti ročníku 2017-18 čtyři body navíc.
Liga jde prostě naproti těm, co chtějí střílet branky. Brayden Point jich má 21, Steven Stamkos 20, Tyler Johnson a Nikita Kucherov 16… A co na to říkají střelecké persony?
Třeba Patrik Laine z Winnipegu v průběhu listopadu dokázal ve 12 zápasech nasázet 18 gólů, z toho 13 jich dal v pouhých šesti duelech v řadě! Jen sedm gólů z tohoto celku navíc padlo v přesilové hře, takže nepočítejte s tím, že by Finovi jen bylo nabíjeno a on prezentoval svou střelu.
Laine se tehdy navíc stal teprve desátým hráčem, který dokázal takhle vysoké množství branek nastřílet během jediného kalendářního měsíce. Něco takového naposledy předvedl Pavel Bure ještě v dobách, kdy v roce 1994 válel za Vancouver. Tehdy mimochodem posbíral 107 bodů, a přitom skončil až pátý v kanadském bodování.
Další signál, že se vrací gólová doba. Nepočítejte, že v příštích letech uvidíte pasti ve středním pásmu a urostlé hromotluky v obraně, kteří budou díky svalům ničit všechno, co jim přijde do cesty jen proto, aby se puk nepřiblížil k jejich gólmanovi.
Ten mimochodem celou situaci odnáší pravděpodobně nejvíc, protože otevřená hra znamená vlny a vlny útoků valících se na jeho bránu. A brankář nikdy neví, kdy zápas může skončit 7:6 a kdy zase 2:1. A že se to mění skutečně často! Psychická příprava je tedy opravdu důležitá. Defenzivně zavřené zápasy jsou k vidění čím dál méně.
"Tohle je teď vážně běžné, jednou to je málo gólů a druhý den zase hodně. Přitom systém hry se absolutně nemění," vyprávěl v listopadu Connor Hellebuyck z Winnipegu, druhý muž v hlasování o Vezina Trophy pro ročník 2017-18. I on si musel zvyknout na nové pořádky, v procentuální úspěšnosti i průměru gólů na zápas se teď drží okolo třicátého místa.