Manažeři ve stresu: jednou nohou na odchodu

V jejich kancelářích se nakonec vždycky sejdou všechny nářky hráčů, trenérů i fanoušků. Když se daří, mají generální manažeři honičku, aby klub co nejdéle udrželi na vrcholu. A když přijdou těžké časy, pracují neméně tvrdě na jejich ukončení, i když jsou při tom vlastně jednou nohou na odchodu.

Peter Chiarelli z Edmonton Oilers se přes léto činil a podepsal obří smlouvy s ofenzivními lídry Connorem McDavidem a Leonem Draisaitlem. Mnozí podlehli dojmu, že Oilers jsou teď jedním z hlavních favoritů na Stanley Cup, jenže Edmonton byl po pondělku osm bodů pod čarou oddělující postupující do play off v Západní konferenci. Hůř na tom byli jen Vancouver Canucks a Arizona Coyotes.
Komentáře se předhánějí v nápadech, co teď Oilers potřebují víc. Jestli náhradního gólmana, zkušeného beka, nebo změnu na postu kouče, který zastává Todd McLellan, jenž v roce 2017 dovedl Edmonton po jedenácti letech do play off.

"Chápu obavy i to, že se vyžadují změny, ale mně jde o kontinuitu a stabilitu," řekl v rozhovoru pro TSN manažer Chiarelli. "Věřím v práci s naším současným trenérským týmem."
Oilers však nemají problém jen se současnými výkony. To, že investovali velké peníze do malé skupiny hráčů v čele s McDavidem, jenž bude v příští sezoně brát 15 milionů dolarů, je dostane pod tlak i v souvislosti s platovým stropem.
"Posuzujeme různé možnosti, ale hlavní je, že nadále věřím Toddově vizi a jeho vůdčím schopnostem," dodal přesto Chiarelli.
Sám dobře ví, jak je v profesionálním hokejovém světě každá pozice vrtkavá.
Vyhazov může přijít i po tak dobré práci, jakou devět let odváděl v Boston Bruins. Do týmu přivedl lídra a kapitána Zdena Cháru, v jeho funkčním období hráli Bruins dvakrát finále a v roce 2011 vyhráli Stanley Cup. V roce 2014 získali Presidents' Trophy, dobyli dva konferenční i čtyři divizní tituly a sedmkrát se dostali do play off.
V dubnu 2015 ale nebyli mezi postupovou osmičkou a když se na Chiarelliho vytáhly i kontroverzní trejdy Phila Kessela a Tylera Seguina, dostal padáka.

Každodenní tlak ještě znásobený tím, že sedí na místě manažera nejlepšího klubu všech dob, zažívá také Marc Bergevin z Montreal Canadiens.
Tam se od roku 2000 vystřídali hned čtyři GM. Nejdéle vydržel v křesle Bob Gainey, jehož v roce 2010 nahradil Pierre Gauthier. Toho ale už po dvou letech vyměnil nyní dvaapadesátiletý Bergevin. A Canadiens teď podruhé za jeho působení hrozí, že nebudou hrát v play off.
"V této fázi sezony nejsme tam, kde jsme být chtěli. Ale ještě neházíme ručník do ringu. Máme před sebou dost práce, abychom to napravili," vyhlásil Bergevin. "Potřebujeme se semknout a udělat pár rozhodnutí, která nám pomůžou v krátkodobém i dlouhodobém horizontu. Play off ale každopádně můžeme uhrát."
Bergevinovi se teď ještě víc vyčítají odchody dlouholeté opory obránce Andreie Markova i jeho krajana Alexandera Radulova, kterého podepsali Dallas Stars. Ve světle současných výkonů nevypadá Montreal ani jako vítěz v trejdu Mikhaila Sergacheva, jenž odešel do Tampa Bay Lightning výměnou za Jonathana Drouina. A ten má velký problém zvyknout si na pozici prvního centra Canadiens.
Když na začátku února neuvidí Bergevin pozitivní změny, začne prý vytvářet tým pro budoucnost. Nebo už se o to postará někdo jiný?
Někdy mají sice generální manažeři pod rukama skvělé hráče, přesto dumají, jak je nakopnout před play off, až se jim situace vymkne z rukou.

Takový George McPhee, kterého teď všichni plácají po zádech za jeho výbornou práci při sestavování Vegas Golden Knights, v roce 2013 tak moc chtěl pro Washington Capitals zkušeného hráče do play off, až byl za Martina Erata ochoten obětovat Filipa Forsberga a poslat ho do Nashville Predators.
Z dnešního pohledu ne zrovna pochopitelný tah. Není ani divu, že se McPhee později musel z Washingtonu stěhovat.
Opatrnost je nyní na místě i podle Jima Rutherforda z Pittsburgh Penguins, jejichž nepřesvědčivé a kolísavé výkony zneklidňovaly v této sezoně fanoušky posledních vítězů Stanley Cupu.
"Když dvakrát po sobě triumfujete, tak se sice čeká, že přijdou všednější dny, ale já viděl i spoustu zápasů, které jsme měli v pohodě zvládnout. A to se nestalo," nevyloučil změny ani Rutherford.
Někdo s oblibou říká, že lidé jsou jako olivy: to nejlepší ze sebe vydávají až ve chvíli, kdy jsou drceni. Vůči svým podřízeným to občas praktikují také generální manažeři klubů NHL. Stejně tvrdí jsou ale i na sebe.
Úspěch se pak může dostavit i díky řadě zákulisních rozhodnutí, při nichž právě GM musejí dát ruku do ohně. Že se při tom někdy spálí, je už riziko hokejového podnikání.