Skip to main content

Forsberga potěšilo setkání s bývalými soupeři

Lindros se mě na ledě snažil zabít, já jeho taky. A teď se tu bavíme o dětech, přibližuje švédská legenda velkou slavnost

Napsal Michael Langr / NHL.com

Redakce NHL.com během All-Star víkendu v Los Angeles vyzpovídala mnoho hvězd minulosti i současnosti. Ty nejzajímavější rozhovory vám v těchto dnech přinášíme v pěti otázkách. Tentokrát na ně odpovídal někdejší elitní centr Peter Forsberg, jenž byl jedním ze čtyř Švédů ve výběru top 100 hráčů historie.

Kdyby tohohle vousatého chlapíka neničila zranění, mohl se v předchozí dekádě zařadit k nejproduktivnějším hráčům historie. Jeho průměr 1,25 bodu na zápas je devátý nejvyšší v dějinách NHL, vyšší než u Jaromíra Jágra, Alexe Ovechkina či Erica Lindrose.

Jenomže útočník s přezdívkou 'Foppa' odehrál jen 708 zápasů a tak skončil na 240 gólech a 885 bodech.

Přesto dvakrát vyhrál olympiádu, mistrovství světa i Stanley Cup a stal se tak členem prestižního Triple Gold Clubu. Zároveň je držitelem Art Ross Trophy ze sezony 2002-03, kdy v 75 utkáních nasbíral po boku českého kanonýra Milana Hejduka 106 bodů. Forsberg byl parádní tvůrce hry, který uměl stejně dobře útočit, bránit, hrát kombinační i důrazný hokej a byl jedním z nejlepších nahrávačů v historii.

Jeho volba do největší stovky je proto zcela logická. Byť sám ji se svou vyhlášenou skromností vůbec nečekal...

Jak si užíváte celý Víkend hvězd a setkání s legendami?

"Pro mě je to parádní zážitek. Jsem moc rád, že jsem tady a že můžu potkat všechny tyhle hráče, ke kterým jsem vzhlížel. Jen tady být a vidět se s nimi... Paráda."

Dokázal jste si někdy představit, že byste se i vy ocitnul na seznamu stovky největších jmen dějin?

"V žádném případě. Když jsem hrál, neviděl jsem se jako žádná superhvězda, v mé době byl v NHL velký počet skvělých hokejistů. Když mi volal (komisař NHL Gary) Bettman, neměl jsem telefon u sebe a viděl jsem tam zmeškaný hovor. Vůbec jsem netušil, co se děje. Ale zavolal jsem mu zpátky a on mi řekl, že jsem na seznamu. Docela jsem koukal."

Mezi stovkou legend jsou čtyři Švédové: Borje Salming, Mats Sundin, Nicklas Lidstrom a vy. Berete to jako důkaz o dlouhodobé kvalitě švédského hokeje?

"Určitě ano. Už proto, že všichni jsme přispěli něčím jiným. Když se podíváte na (Borjeho Salminga), nikdo nevěřil, že by mohl hrát tím stylem, jakým hrál. Nikdo nevěřil, že Švédové dovedou hrát tvrdě. Já jsem proti němu hrál švédskou ligu, když mu bylo 41 let, a on tam byl tehdy snad nejtrestanější hráč. Pořád někoho trefoval, držel... Pak jsme měli (Nicklase) Lidstroma, to byl jeden z nejlepších obránců a možná i hráčů všech dob. Každý byl jiný, ale to jen dokazuje, že ve Švédsku jsme měli spoustu skvělých hokejistů."

Během víkendu v Los Angeles jste se potkal se spoustou velikánů minulosti i současnosti. Jak k nim přistupujete?

"Mám k nim velký respekt a je to vzájemné. Bavil jsem se chvíli se (Sidney) Crosbym a říkal jsem mu, že se mi moc líbí styl jeho hry. Ten respekt tady byl cítit všude na všechny strany. Bylo vidět, že na tenhle seznam se nedostane jen tak někdo. Samozřejmě nejblíž mám k hráčům z Colorado Avalanche, se kterými jsem vyhrál Stanley Cup. Ale blízko mám i ke klukům, proti kterým jsem se hodně nahrál jak v NHL, tak v národním týmu, jako jsou Teemu Selanne nebo (Dominik) Hašek. Je tady spousta hráčů, proti kterým jsem toho odehrál strašně moc. Je to zajímavé. Třeba Lindros, ten se mě na ledě snažil zabít a já se snažil zabít jeho. A teď se tady bavíme o tom, jak máme oba tři děti a jednomu z nich je čtyři a půl. Na ledě jsme nasadili zápasovou tvář a snažili se udělat všechno pro svůj tým, ale tady poznáte, že i ti druzí byli skvělí chlapi. Člověk tady pohovoří s Waynem Gretzkym, Mikem Bossym... Parádní akce."

NHL má za sebou sto let existence, v nichž se hokej obrovsky proměnil. Jak se vám líbí ten současný?

"V pár minulých sezonách se toho stalo hodně. Hokejisté jsou dnes v mnohem lepší kondici, než jsem byl já. Všude na nich hrají svaly, bruslí mnohem rychleji. Skoro jako kdyby byl už hokej až příliš rychlý, protože kluci jsou velcí a pak dochází k otřesům mozku a podobně. To je asi největší problém, protože se bruslí strašně rychle a nárazy jsou hrozně tvrdé. Ale sledovat dnes hokej je super. Je to rychlá hra, není tam moc držení a hákování, hráči jsou strašně šikovní. Někdo může nesnášet platový strop, ale já jsem za něj rád, protože liga je díky němu vyrovnaná. A díky systému výběrů v draftu to tak i zůstane. Každý může vyhrát. Směr, kterým liga jde, se mi moc líbí."

 

Ctete více