Skip to main content

Forsberg bere pro Nashville roli favorita

Švédské křídlo věří, že Predators mají tým postavený na triumf ve Stanley Cupu

Napsal Michael Langr @NHLcz / NHL.com/cs

Redakce NHL.com/cs vyzpovídala některá z nejzvučnějších jmen v NHL, aby zjistila, jak se dívají na širokou škálu témat. Dnes je na řadě útočník Filip Forsberg z Nashville Predators.

Když ho Predators přivedli v roce 2013 z Washington Capitals jako osmnáctileté ucho v trejdu za Martina Erata, možná ani sami netušili, že učinili až takové terno. Filip Forsberg vyrostl za pět let v hlavního lídra nashvilské ofenzivy a na křídle první formace by měl patřit k hlavním tahounům týmu za nejvyššími metami.

 

"Už jsem prohrál hodně finálových zápasů. Je čas to změnit," prohlásil švédský útočník v rozhovoru pro NHL.com/cs.

V roce 2017 jste v šestém finále Stanley Cupu podlehli týmu Pittsburgh Penguins, letos jste prohráli druhé kolo s Winnipeg Jets v sedmém zápase. Jaký je mezi těmito zkušenostmi rozdíl a co jste si z toho odnesl?
"Obecně se dá říct, že finále Stanley Cupu je největší zápas, jaký můžete hrát. Prohra v něm bolí. Vidět kluky jako Pekka (Rinne) nebo (Mike) Fisher, kteří za tím snem šli hodně hodně dlouho; jen vidět jejich tváře po té porážce vás ničí. Podobně jako třeba u Scotta Hartnella, který měl asi poslední šanci vyhrát a když jsme podlehli Winnipegu, bylo to pro něj taky takové. Člověk se skoro cítí hůř kvůli nim, než kvůli sobě. A uvědomí si, že nic nelze brát jako samozřejmost. Že do toho člověk musí dát opravdu všechno, protože to rychle může skončit."

Video: Forsbergův krásný gól proti Jets

Berete to i jako lekci v duchu úsloví Co tě nezabije, to tě posílí?
"Musíte. To je jediná cesta, jak se s tím popasovat. Pokud byste to nedokázali, byla by ta zkušenost k ničemu."

Můžete popsat, jak vás úspěchy i porážky formovaly jako hráče, kterým jste dnes?
"Myslím, že jsem prohrál hodně finálových duelů. Mistrovství světa juniorů, finále Stanley Cupu. Vyhrát pak seniorské mistrovství světa pro Švédsko bylo úžasné. Velké vítězství je nejlepší věc na světě. Samozřejmě, člověk se učí z porážek, ale i vítězství vás posouvají dál. Naučíte se, co obnáší vyhrát, co k tomu vede. Jasně, nebyl to Stanley Cup, ale jsme mistři světa a člověk si to snaží užívat, váží si toho. Snažím se vzít si z každého mužstva, kde jsem hrál to, co tam fungovalo, na čem dál stavět a čeho se vyvarovat - ať už z vítězného, nebo z poraženého."

 

[Více k tématu: Pastrňák se chce zařadit mezi největší hvězdy NHL]

 

Co pro vás znamená, když si na sebe vezmete dres národního týmu?
"Měl jsem štěstí, že se mi to podařilo už v 16 letech. A od té doby jsem hrál za Švédsko v různých kategoriích vlastně každý rok, samozřejmě s výjimkou dlouhého tažení v play off (NHL). Je to velká čest. Odmalička jsem sledoval mistrovství světa, dospělých, ale i juniorů. A najednou jsem tam a hraju ho. A letos jsem ho dokonce vyhrál. Je to senzační. Když se podívám na všechny slavné švédské hráče, všichni mají zlato z mistrovství světa. I když pro Američany nebo Kanaďany to nemusí tolik znamenat, pro nás Švédy nebo Evropany obecně je to velké. Takže to bylo jako druhá možná cena poté, co jsme nevyhráli Stanley Cup. Byl to dobrý způsob zakončení sezony a vidět, co to znamená pro Švédsko, byl úžasný zážitek.

Švédsko se skutečně v posledních letech přiřadilo ke Kanadě či Rusku jako hokejová velmoc. Olympijské finále 2014, dva tituly mistrů světa v řadě... Co za tím stojí?
"Řekl bych, že hlavně dobré vedení. Skvělí mladí trenéři, vynikající program pro rozvoj mladých kluků, který funguje po celé zemi. Nejen ve velkých klubech, ale i všechny malé kluby dělají v tomhle opravdu dobrou práci. Mladí hráči mají velmi dobré tréninkové podmínky. A když se dostanou do reprezentace, dělá švédský svaz všechno pro to, aby je připravil ještě lépe. Opravdu to u nás funguje hodně dobře."

Když jste v tomhle systému vyrůstal, určitě jste vzhlížel k různým hráčům, kteří na vás měli vliv. Teď jste jedním z těch vlivných i vy. Cítíte zodpovědnost jako vzor pro mladé kluky?
"Určitě chci, abych na ně měl dobrý vliv. Snažím se dělat spoustu věcí správně, nejen kvůli klukům, ale prostě proto, že je to správná věc. Dělám to kvůli sobě, ale pokud to pozitivně ovlivní i další lidi, tak je to o to lepší. Tohle je důležitou součástí profesionalismu."

V kabině Predators je to takové malé Švédsko, můžete tam mít i víc než pět krajanů. To je určitě příjemné, že?  
"Je to super. Hlavně v mých prvních letech tady. Přišel jsem jako devatenáctiletý, rovnou z baráku mámy a táty. Nikoho v mužstvu jsem neznal. Ale byl tu (Patric) Hornqvist, který se o mě na začátku postaral, což mi moc pomohlo. Byl tu (Mattias) Ekholm, hned jsme se skamarádili a dnes jsme dobří přátelé. Prvních pár let byl něco jako můj brácha. Pak přišel (Calle) Jarnkrok a (Viktor) Arvidsson, naše parta se zase rozrostla. Pro všechny z nás to hodně znamená. I když teď už jsme trochu vyrostli, dva hráči mají děti, další je po svatbě. Svobodný jsem zůstal snad už jen já!"

V průběhu vašich tripů po NHL jste poznal tradiční hokejová města jako Montreal, Toronto, Chicago, Boston... I v Nashvillu se ale usadila hokejová horečka, takže prostředí je vlastně srovnatelné, je to tak?
"Máte pravdu. Jasně, že v Nashvillu musíte pro divácký zájem udělat víc než v Torontu nebo v Montrealu, ale nám se to povedlo. Úspěšná cesta ve Stanley Cupu hodně pomohla; lidi se stmelili okolo hokeje, stáli za týmem a vlastně nás dovedli do finále. Vidět, jak je celé město na nohou kvůli nám bylo parádní. Ale myslím, že je za tím spousta práce, která začala ještě v době, kdy jsem tady ani nebyl. Klub se hodně zasloužil o to, že hokej je ve městě jedním z hlavních témat. (Nashville) není tradiční hokejové město, ale Predators ho z něj udělali."

Potenciál týmu a výsledky v posledních letech nastavily laťku hodně vysoko. Jaké je hrát v prostředí, kde je to postavené tak, že nic kromě Stanley Cupu neberete?
"Ten tým je opravdu skvělý. Všechny ty kroky, které udělal (generální manažer) David Poile, byly výborně provedené. Ale i spousta hráčů tady prostě chtěla zůstat. Kluci jako Ryan Ellis podepsali novou smlouvu a můžeme se bavit o tom, že jinde by asi dostal víc. Ale rozhodl se prodloužit tady o osm let, protože chtěl zůstat v tomhle mančaftu. To samé (Ryan) Johansen. Podepsal na dlouhou dobu. Arvidsson taky. Všichni chtějí být součástí tohoto týmu. A za tím určitě stojí i tohle město, dlouhodobá práce klubu a prostředí v něm."

 

[Sledujte veškeré novinky z NHL na Twitteru @NHLcz]

 

Cítíte, že se s tím, jak jste se stali favority NHL, změnil přístup soupeřů k vašemu celku?
"Myslím, že minulá sezona byla první, ve které jsme byli médii považováni za jeden z top týmů. Přišlo to až po cestě ze 16. místa v tabulce až do finále play off (2017). Samozřejmě je tam větší tlak, ale cíl máme všichni stejný. Je jedno, jestli cítíte tlak, nebo ne. Každý tým chce vyhrát Stanley Cup."  

Poté, co jste vyhráli poslední základní část, lze vyřazení v letošním druhém kole play off chápat i jako neúspěch. Jak dlouho vám trvalo, než jste se z toho oklepal?
"To zklamání z porážky s Winnipegem bylo velké. Ale pak mě švédský národní tým povolal (na mistrovství světa) a jelikož jsem byl nastavený tak, že budu ještě další měsíc hrát hokej, uvědomil jsem si, že můžu jet tam a snažit se udělat velký výsledek na téhle scéně. To se podařilo a mně to určitě pomohlo jít do letní pauzy s lepším pocitem. Vzal jsem si pár týdnů volna a teď už je to všechno o příští sezoně."

V ní máte jasný cíl...
"Jednoznačně. Vyhrát Stanley Cup. O ničem jiném to pro nás není."

Ctete více

NHL používá cookies, web beacons, a další podobné technologie. Užíváním webových stránek a dalších on-line služeb NHL dáváte souhlas s naší Ochranou osobních údajů a s Podmínkami služby, včetně naší Cookie Policy.