Skip to main content

Elliott vychytal tři nuly za sebou a vzývá play off

Napsal Michael Langr / NHL.com

Jeho cesta na výsluní nikdy nebyla přímočará. Na začátku to šlo pomalu a poté byl v týmu vždy minimálně jeden další gólman, s nímž se musel dělit o pozici jedničky. Brian Elliott prožívá hokejovou kariéru jako na houpačce. V některých chvílích září tak, že předčí všechny světová esa, jindy ho doženou zdravotní problémy nebo tlak a tak dobře se mu nedaří.

Poslední dobou se ovšem veze na horní straně sinusoidy. Prožívá jeden ze svých vrcholů a aktuálně je nejžhavějším brankářem NHL. Chytá tak, že by si za číslo 1 na dresu mohl přimalovat ještě hvězdičku.

Poté, co se po měsíčním zranění v dolní části těla vrátil na led, vychytal pro St. Louis Blues tři čistá konta za sebou a významně tak týmu pomohl zajistit si postup do play off.

Třicetiletý Kanaďan ve 180 minutách zlikvidoval celkem 71 pokusů soupeře: před týdnem ve Vancouveru chytil 19 střel, v úterý na ledě San Jose Sharks 37 a nulový 'hattrick' dovršil znovu s Vancouver Canucks (tentokrát doma) 15 zákroky. Zajímavé je, že tři čistá konta za sebou vychytal už potřetí v kariéře.

Pekka Rinne

BRIAN ELLIOTT

Statistiky v sezoně
BILANCE: 20-7-6
PRŮM: 1.95 | ÚSP: 0.934

"Před zápasem jsme se o tom bavili. Celou sezonu makáte, abyste si zajistili postup. V posledních zápasech jsme to cítili a hráli jsme výborně, dokázali jsme soupeři vnutit svůj styl. Takhle bychom chtěli hrát i v play off," uvedl ve čtvrtek Elliott. "Zajistit si postup před vlastními fanoušky je jen třešnička na dortu. Pořád máme před sebou hodně práce a tohle byl jen první krok na cestě na vrchol."

Sám však už nyní na vrcholu je, aspoň co se týká individuálních statistik, Elliott má v posledních 11 utkáních skvostnou bilanci 9-0-1, průměr 1,61 a úspěšnost 95 procent. Díky tomu se v této sezoně s celkovým průměrem 1,95 a úspěšností 93,4 dostal i do čela brankářů celé NHL.

Jeho cesta mezi hvězdy byla hodně dlouhá. Elliott byl draftovaný Ottawa Senators v devátém kole 2003 jako číslo 291, tedy coby druhý hráč od konce. S takovou si na NHL nedělal příliš velké naděje a vydal se chytat univerzitní ligu do Wisconsinu. I v týmu University of Wisconsin–Madison byl náhradníkem a nic nenasvědčovalo tomu, že se prosadí na nejvyšší úroveň.

Jenže přes farmářský celek Binghamton v American Hockey League se postupně prokousal do Ottawy - v sezoně 2007-08 si při zranění Raye Emeryho zachytal jeden zápas NHL a v dalším ročníku už měl 31 startů. V sezoně 2009-10 byl poprvé jedničkou Senators a v 55 utkáních měl bilanci 29-18-4, průměr 2,57 a úspěšnost 90,9 procenta.

Jenže v příštím roce pod tlakem velkých očekávání své výkony nezopakoval a Ottawa ho před uzávěrkou přestupů vyměnila do Colorado Avalanche za jiného brankáře Craiga Andersona.

V létě 2011 učinil nejvýznamnější krok v dosavadní kariéře - podepsal roční smlouvu se St. Louis Blues. Zněla na 600 tisíc dolarů, i z toho bylo jasné, že s ním klub počítá spíš jako s náhradníkem Jaroslava Haláka. Jenže Elliott v sezoně chytal tak dobře, že se se slovenským brankářem střídal a vytvořil s ním tehdy nejsilnější tandem v lize: ve 38 zápasech 'vyčapal' devětkrát čisté konto, sezonu končil s famózním průměrem 1,56 a úspěšností 94 procent. V roce 2012 tak získal spolu s Halákem získal William M. Jennings Trophy, jeho St. Louis tehdy končilo základní část se 165 inkasovanými góly jako suverénně nejlepší defenziva ligy.

V roce 2012 podepsal rodák z Newmarketu v Ontariu už mnohem zajímavější prodloužení kontraktu o dva roky a na jaře 2014 s ním vedení prodloužilo smlouvu znovu, tentokrát na čtyři roky. Když při zranění jednoho ze stabilní slovensko-kanadské dvojice zazářil v brance Blues nováček Jake Allen a bylo jasné, že management klubu bude časem muset vyřešit přetlak kvalitních gólmanů, byl to nakonec Halák, který se musel pakovat - před uzávěrkou přestupů ho St. Louis poslalo do Buffalo Sabres (později se přes Washington Capitals dostal do současných New York Islanders).

Elliott v St. Louis pevně zakořenil. V posledních sezonách sice musí stále potvrzovat své kvality v souboji o post jedničky právě s Allenem, ale tahle situace už pro něj není nová a zkušený gólman dovede ze svých chvilek v brankovišti řádně vytěžit.

"Je to každý rok stejné. Já se připravuju na to, že budu jednička. Pokud bych to nečinil, prodával bych se lacino," říkal. "Člověk si musí věřit. Pokud chce patřit k nejlepším gólmanům, musí věřit, že je skvělým gólmanem. Pokud chceme patřit k nejlepším týmům, musíme věřit, že máme nejlepší tým. Já jsem na svou roli jedničky připravený."

O svou porci na ledě se však stále hlasitěji hlásí i o pět let mladší Allen. Ten letos odchytal 44 duelů, o sedm víc než jeho kolega. A při Elliottově zranění to byl on, kdo udržel St. Louis nad vodou a vytáhl ho do pozice jednoho z nejsilnějších mužstev sezony v NHL.

"Je mi jasné, že musím svou pozici stále potvrzovat. Mladí hráči pořád přicházejí a budou vás testovat. A vy nemládnete. Je potřeba na sebe klást vysoké nároky, konkurence vás tlačí dopředu. A když máte kolem sebe správné lidi, je to jen dobře," řekl k tomu Elliott.

Kouč Ken Hitchock má pro play off zajímavé možnosti. Vzhledem k současným výkonům Elliotta by se mohlo zdát, že v bojích o Stanley Cup vsadí právě na něj. Starší brankář z dvojice Blues má víc zkušeností a momentálně i životní formu. Jenže v play off dosud během kariéry nikdy příliš nezářil.

A i Allen navíc letos chytá skvěle. Zajímavé je, že když je v brance, Blues dávají víc gólů. Elliott však dovede lépe ustát těsné zápasy a těch bude v play off většina.

Samotní hráči tvrdí, že dobrou volbou by měl být jeden i druhý.

"Naši brankáři jsou páteří mužstva," řekl útočník David Backes. "Když se jeden zranil, druhý vždy podal skvělý výkon. Díky tomu jsme udrželi hlavy nad vodou."

Ctete více