Skip to main content

E. Staal věří, že "má před sebou ještě hodně zápasů"

Napsal Tom Gulitti / NHL.com

Od chvíle, kdy se kluby NHL mohou otevřeně zajímat o hokejisty spadající do kategorie nechráněných volných hráčů, zvoní u Erica Staala v jednom kuse telefon. Jiné hvězdy, které se v pátek stanou nechráněnými volnými hráči, momentálně putují po městech, jež se mohou stát jejich novou adresou.

Staal ne. Podle svého agenta Ricka Currana raději zůstává v závětří ontarijského Thunder Bay a se sluchátkem u ucha hovoří "s řadou zájemců o své služby ".

"Jsem na telefonu," řekl v úterý. "Už mám za sebou několik zajímavých rozhovorů. A přestože jsem něco takového zatím nezažil, má to něco do sebe.“

Pro Staala je tenhle stav vážně neokoukaný. Hned 12 sezon strávil v klubu Carolina Hurricanes. Vlastně se tenkrát zdálo, že jiné angažmá v jeho případě ani nepřipadá v úvahu. Šéfové Hurricanes se však nakonec rozohdli pro přestavbu kádru a Staala v závěrečném roce jeho sedmiletého kontraktu na 57,75 milionů dolarů vyměnili do New York Rangers.

Jelikož měl ve smlouvě klauzuli o nevyměnitelnosti, musel se změnou souhlasit. Odkýval ji a tak se 28. února stěhoval.

Velká příležitost zazářit v jednom výběru s bratrem Marcem bohužel nakonec nedopadla podle očekávání. Tým Rangers vypadnul už v 1. kole Východní konference, když v pěti zápasech nestačil na Pittsburgh Penguins.

Konkrétně bilance Erica Staala v této sérii nebyla vůbec oslnivá: nula bodů, sedm střel na bránu, -7 v hodnocení pobytu na ledě.

Teď je mu 31 let a vyhlíží budoucnost. Kde se pokusí oživit svou kariéru, která jako kdyby v poslední době spíš uvadala? Vždyť jeho 13 gólů, 26 asistencí a 39 bodů z poslední sezony je osobní minimum od chvíle, kdy do NHL v ročníku 2003-04 vstupoval coby zelenáč.

"Mám za sebou solidní kariéru. Ale nechci mluvit o jejím konci, vůbec ne. Naopak cítím, že přede mnou zbývá ještě hodně zápasů," říká. "Poslední dva roky v Carolině byly docela obtížné. Teď to ale vidím jako skvělou příležitost dostat se mezi jiné lidi, snad do nějakého dobrého týmu. A vrátit se jako hráč tam, kde jsem býval. Tedy na úroveň, o níž vím, že na ni stále mám."

V roce 2006 vyhrál s Carolinou Stanley Cup, čtyřikrát si zahrál NHL All-Star Game. Není to tak dávno, co by jeho zařazení mezi volné hráče vzbudilo obrovský poprask. To už neplatí, mnohem víc se mluví o Stevenu Stamkosovi, Milanu Lucicovi, Loui Erikssonovi, Kylu Okposovi a dalších.

"Eric tak trochu upadnul do jejich stínu,"prohlásil analytik NHL Network John MacLean.

Zrovna on Staala velmi dobře zná, jako asistent ho vedl v Carolině. MacLean věří, že jeho někdejší svěřenec může po tolika letech na stejném místě těžit ze změny prostředí. Tedy – pokud skončí na správné adrese.

"Upřímně řečeno jsem byl nemile překvapen, že mu to v Rangers neklapalo," přiznal MacLean. "Ale jádro problému je podle mého v tom, že Eric musí hrát mezi šesti elitními útočníky. Mám za to, že nejlíp mu to jde na centru. Ale i když ho posunou na křídlo, nemusí to nutně dopadnout zle, pokud nepřijde o místo v prvních dvou lajnách. V Rangers ho dali do třetí formace. Na to, aby byl úspěšný, by podle mého měl být jinde. Pořád je vynikající bruslař, který dokáže být produktivní."

MacLean se bezesporu nemýlí v tom, že Staal raději nastupuje na centru a určitě mezi prvními šesti útočníky týmu. Jeho další motivací bude najít mužstvo s vysokými ambicemi – ať už by mu takový klub nabízel jakkoliv dlouhou smlouvu.

"Každý hráč chce hrát na postu, na kterém se mu historicky nejvíc dařilo," tvrdí Staal. "Myslím, že přede mnou pořád je pár let hraní na slušné úrovni. Že pořád obstojím i proti nejlepším hokejistům ligy. Takže bych si určitě přál hrát spíš v podmínkách, které by mé hře měly vyhovovat. Doufám, že se najde tým, který by pro to měl pochopení."

Jeho zkušenost s letošním play off byla možná krátká, i tak si ale rád po čase zase přičuchnul k vyřazovacím bojům. Vždyť něco takového zažil teprve potřetí v kariéře a dokonce poprvé od roku 2009.

"Ten pocit, když skáčete do prvního zápasu v sérii? Když jste obklopeni atmosférou, jakou jsme tehdy ochutnali v Pittsburghu? Famózní!" svěřil se. "Dvě nebo tři minuty jsem z toho měl husí kůži. Kvůli takovým chvílím hrajete hokej."

V tom je ostatně i ten paradox: Staal byl sice v Hurricanes velmi spokojený, jenže podobný pocit hokejového vzrušení ho tam sedm posledních sezon nepotkávalo. Přesto zrovna tohle nestojí v cestě jeho případnému návratu na známá místa. Problém tkví v měčem jiném: Chtěli by ho vůbec v Hurricanes?

"Jsem otevřený mnoha různým variantám. Ale nejsem si jistý, jestli jsem zrovna já tím, koho teď v Carolině hledají. Soudím aspoň podle toho, v jaké situaci jsem odtamtud odcházel, jakým směrem se chtěli tehdy vydávat," přemýšlí. "Zároveň musím zdůraznit, že jsem tam strávil téměř celou svou kariéru, mám to tam rád. Klub funguje skvěle, kolem se pohybují dobří lidé, je to i hezké místo k životu. Rozhodně tedy návrat do Hurricanes předem nezavrhuju."

Přesto sám tuší, že kdyby měla vyjít zrovna tahle možnost, už by se z Caroliny asi ozvali. A to se zatím nestalo.

"Moc jsme toho s představiteli klubu o mé budoucnosti nenamluvili ani loni. Nakonec přišla uzávěrka trejdů a já byl vyměněn," vzpomíná. "Nestěžuju si, takový je život. Jsem šťastný za to, kde jsem právě teď. A nadšený z toho, kam se můžu dostat dál."

Ctete více