Crosby je na dostřel od tisícovky. Díky parťákům

Byly doby, kdy si Sidney Crosby z týmu Pittsburgh Penguins nebyl vůbec jistý, jestli někdy v NHL tisíc bodů nasbírá.
Jenže poté, co v sobotu proti St. Louis Blues zaznamenal dva góly a asistenci, už je od tohoto mezníku pouhé tři body. Otázkou tak teď není zda, ale kdy na tisícovku dosáhne. Přestože on sám se na podobné chvilky dvakrát nezaměřuje.

"O taková čísla se moc nestarám," přiznal. "Až když se k nim dostanete na dostřel, chcete jich dosáhnout a překonat je."
Pokud Crosby nastřádá potřebné tři body v úterním duelu proti Calgary Flames, dosáhne na tisící bod ve svém 753. zápase. To by znamenalo, že z celé historie NHL byl dvanáctý nejrychlejší v pokoření takové cifry.
Jakmile má kanadský hokejista o téhle cestě vyprávět, mluví především o těch, kteří mu tak daleko pomohli.
"Člověk se ohlédne do minulosti na všechny ty týmy, jejichž byl součástí, na skvělé spoluhráče," řekl. "Číslo tisíc je samo o sobě moc hezké, ale spíš než na něj opravdu myslím na kluky, se kterými jsem v Penguins nastupoval."

Jedním takovým byl po jedenáct let útočník Evgeny Malkin. Zatímco Crosby nemíní tisíc bodů přeceňovat, jeho ruský parťák zbytečnou skromnost odmítá.
"Je to úžasné číslo," mínil. "Kolik na to Sid potřeboval zápasů? Sedm set? Paráda! Jsem moc vděčný, že jsem s ním mohl hrát. Užívám si to každé utkání. Baví mě nejen s ním hrát, ale jeho hru i pozorovat. Doufám, že proti Calgary ty tři body zvládne. Je naším kapitánem. Vždycky budeme stát za ním."
I kouč Penguins Mike Sullivan měl pro svého svěřence jen slova chvály.
"Zdobí ho nápaditost. Ale je to jen jedna z předností jeho hry," prohlásil. "A to ho právě odlišuje od jiných hráčů. Je schopen druhé přehrát různými způsoby. Silou, šikovností, rychlostí, kreativitou, přesností. Skvěle se hodí do přesilovkových kombinací i do přetlačování v rohu. Je to skutečný univerzál."
Od ostatních se však Crosby odlišuje ještě něčím. Způsobem, jakým se dal dohromady po otřesu mozku, který hrozil ukončit jeho kariéru.
K té velké ráně do hlavy došlo v první lednový den roku 2001, při utkání pod širým nebem proti mužstvu Washington Capitals. O čtyři dny později zkusil nastoupit i proti týmu Tampa Bay Lightning, pak se ale do hry vrátil až 21. listopadu téhož roku.
Zdálo se tehdy docela dobře možné, že s Crosbyho kariérou je konec.
"Když jste mimo hru tak dlouhou dobu a váš stav se navíc nijak viditelně nelepší, je těžké zůstat nad věcí," připustil. "Nezbývá vám, než se soustředit na drobné krůčky a jít za svým cílem zkrátka pomaleji. Tahle trpělivost je obrovsky důležitá. Hlavou se vám toho honí spousta: Budu ještě někdy hrát? Pokud to zvládnu, nebude můj výkon k smíchu? Máte dojem, že čas vám plyne a nic se neděje. Je těžké nepropadnout chmurám."
Tenkrát ho to postihlo ve chvílích úžasné formy. Ve 41 zápasech ročníku 2010-11 nasbíral 66 bodů, měl našlápnuto ke své nejlepší sezoně.
"Nevím, jestli jsem se někdy na ledě cítil líp," vzpomínal na sezonu 2010-11. "Ale důležité jsou i jiné pohledy, nejen individuální. Třeba to, čeho jsme s mužstvem dosáhli v posledních letech, jak dobře jsme teď coby mančaft hráli."

Na tom něco bezesporu je, nejen z týmového hlediska. Od jeho zranění uplynulo šest let. A kapitána Pittsburghu může uklidňovat, že se stejné fazony dočkal znovu. Crosby vede produktivitu Penguins s 59 body, mezi střelci je s 30 góly dokonce nejlepší v NHL. V červnu podruhé vyhrál Stanley Cup, poprvé Conn Smythe Trophy. V září ho vyhlásili nejplatnějším hráčem Světového poháru, na němž coby kapitán dovedl Kanadu k prvnímu místu.
Teď zbývá přidat tři body. A jeho životopis bude zase o něco slavnější.
"Měl jsem v kariéře štěstí na skvělé spoluhráče," řekl. "Chcete samozřejmě podávat vyrovnané výkony, snad se mi to i celkem daří. Ale i ti spoluhráči jsou moc důležití. A já na ně měl vždycky velkou kliku."