Skip to main content

Železní muži: Od Jarvise ke Coglianovi

Devětadvacetiletý útočník Anaheimu nevynechal od roku 2007 ani jeden zápas základní části

Napsal Josef Cafourek / NHL.com

V americkém filmu Unbreakable, jehož název byl do české distribuce přeložen jako Vyvolený, přečká Bruce Willis bez škrábnutí vlakové neštěstí, nemůže si vůbec vybavit, že by byl někdy nemocný a v práci nikdy nechyběl ani den.

V dějinách NHL je také pár podobných chlapíků, kteří ale nejsou výplodem scénáristické fantazie. Přesně 24 jich nastoupilo k více než 500 zápasům základní části v řadě bez jediné absence. Vévodí jim Doug Jarvis, který takto odehrál celou kariéru, jež čítala celkem 964 utkání.   

Ve středu se měnilo pořadí v top 5 největších 'Ironmanů' ligy. Přes Craiga Ramseyho se na čtvrtou pozici mezi železnými muži vyšplhal útočník Anaheim Ducks Andrew Cogliano, jenž proti svému bývalému klubu Edmonton Oilers sehrál 777. utkání v řadě.

Když 4. října 2007 startoval nyní devětadvacetiletý hokejista v barvách Oilers kariéru, zcela jistě ho nenapadlo, čeho o necelých deset let později dosáhne. Před Coglianem jsou v tabulce nezranitelných tvrďáků už pouze tři jména: kromě Jarvise ještě Garry Unger (914) a Steve Larmer (884).

"Všechno je to o načasování. Musím připomenout Kevina Lowea, který mě v Edmontonu draftoval (jako č. 25 v roce 2005) a řekl mi, že mám šanci se prosadit na nejvyšší úrovni," řekl Cogliano. "Kdy jsem naposled vynechal zápas? Snad v juniorech jsem měl v play off vykloubené rameno, nebo podvrtnutý kotník. Ale to už je dávno."  

 

V první sezoně v NHL se mu vyhnuly i časté trable nováčků, kteří občas končili na tribuně, nebo museli na farmu do nižší soutěže. Přechod z univerzity v Michiganu, kde za rok neodehrál ani 40 zápasů, na nejprestižnější hokejové jeviště světa byl až neuvěřitelně plynulý.

Kouč Oilers Craig MacTavish mladíkovi vštěpoval zásady kvalitní regenerace a správného stravování. Pomohl ale i fakt, že Edmonton byl po účasti ve finále Stanley Cupu 2006 v přestavbě a potřeboval víc mladých hráčů.

"Prospělo mi, že jsem měl dobrý kemp. A pak už jsem prostě využil příležitosti," líčil Cogliano, který za Oilers odehrál čtyři kompletní sezony (328 utkání) a stěhoval se do Kalifornie k Ducks, kde na své tělesné údržbě spolupracuje s koučem Andym O'Brienem.

V Anaheimu už má rodák z Toronta na kontě 449 utkání. Celkem nastřílel 142 gólů a přidal 187 asistencí.

"Měl jsem prostě štěstí, že se u mě protnulo víc věcí. A jsem za to nesmírně vděčný," prohlásil Cogliano.

To ovšem neznamená, že by občas nepřišel k úhoně. Jednou mu lékaři sešívali ránu na obličeji 30 stehy, jako správný hokejista také přišel o pár zubů. Občas nějaký ten koňar a modřiny. Ale nikdy to nebylo natolik zásadní zranění, že by kvůli tomu ztratil místo v sestavě.

Cogliano přitom nevyznává žádné kudrlinky, ale hraje úporný hokej, kdy je často nasazován proti nejlepším formacím soupeřů a jejich hvězdám znepříjemňuje život.

"Andy je tvrďák, který se mimo led neustále věnuje strečinku," řekl někdejší obránce Ducks Francois Beauchemin, nyní působící v Colorado Avalanche.

Železným zdravím se v NHL chlubili také kanadský bek St. Louis Blues Jay Bouwmeester, jenž odehrál 737 utkání bez pauzy, nebo švédský útočník Vancouver Canucks Henrik Sedin (679 utkání), ačkoli má stále nezaslouženou pověst křehkého hokejisty.

Z dalších aktivních hráčů nyní prodlužují svou zápasovou sérii bez přestávky Keith Yandle z Florida Panthers, Patrick Marleau ze San Jose Sharks a k šestistovce se přiblížil i Phil Kessel z Pittsburgh Penguins.

Občas se vedou debaty, jak má hráč preventivně eliminovat rizika, jež ho mohou na ledě překvapit. Rozhodně se nedoporučuje přílišná bojácnost v osobních soubojích. Nutné jsou ale časté návštěvy tělocvičny a perfektní fyzická kondice. Člověk by měl také znát limity svého těla a vědět, že není nerozbitný.

National Post přidal i několik vtipných rad jako např. vyhýbat se vysoce nebezpečným zónám, k nimž patří místa, kde Artem Anisimov oslavuje gól...

Někdo má během pár sezon tři těžká zranění jako Tomáš Hertl ze San Jose. Někomu se naopak problémy vyhýbají obloukem.

"Nikdy jsem třeba neměl problémy s třísly, nebo natržené vazy. Každopádně bych z toho nedělal velikou věc," řekl NHL.com/cs centr Montreal Canadiens Tomáš Plekanec, jenž před krátkou zdravotní pauzou nastoupil k 236 utkáním v řadě.

Když hrál za Canadiens na přelomu 70. a 80. let Jarvis, tak byl podobně jako Cogliano považován za defenzivního specialistu, o čemž nakonec svědčí i Frank J. Selke Trophy z roku 1984. 

"Doug velice dbal o své stravovací návyky. Byl to rozumný člověk, který se vždy perfektně připravil na zápas. Byla radost ho trénovat," řekl někdejší montrealský kouč Scotty Bowman.

Coglianovi spoluhráči by asi mluvili jinak, ale hráč samotný nemá pocit, že by se jeho strava nějak výrazně lišila od tradiční hokejové klasiky. "Ryby, kuče, proteiny," vypočítával 'Železný Kačer'. Aby dohnal Jarvise, potřeboval by ale odehrát ještě necelé tři sezony.

"Tak daleko se rozhodně nekoukám," pousmál se Cogliano.

Možná i v tom je kus tajemství jeho nezranitelnosti.

Ctete více