Skip to main content

Kanada na trůnu, zázračný princ i český zmar

Juniorský šampionát potvrdil, že Česko skvěle zvládá organizaci, zato na ledě pokulhává. Víc byli vidět i Němci

Napsal Michael Langr @NHLcz / nezávislý šéfautor NHL.com/cs

Byla to přehlídka nejlepšího juniorského hokeje planety - a do něj, bohužel, už nenáleží ten český.

I tak lze shrnout právě skončené mistrovství světa IIHF do 20 let, které na přelomu let 2019 a 2020 úspěšně hostily Ostrava a Třinec. Zatímco na organizační úrovni pořadatelská země sklízí chválu, na ledě to bylo mnohem horší; trýznivé čekání na medaili trvá už 15 let!

A na jaké další momenty se bude vzpomínat? Redakce NHL.com/cs vybrala pět nejzajímavějších.

1. Po blamáži zlato. Kanada zase vládne

Vlastně to vypadalo, že šlo všechno proti nim. Ve druhém utkání ve skupině schytala Kanada šílený debakl 0:6 s Ruskem, nejhorší v dějinách. Kapitán Barrett Hayton ztrapnil sebe i mužstvo tím, že si při hymně vítězů nesundal helmu. Zranil se Alexis Lafreniere. Do branky po nepřesvědčivých výkonech designované jedničky musel neotestovaný Joel Hofer. Kanonýr Nolan Foote ve čtvrtfinále dohrál po 53 sekundách kvůli faulu loktem...

A do toho další zranění, nemoci, nepřízně osudu. Třeba to, že Haytonova účast ve finálové odvetě byla kvůli bolestem ramene značně nejistá.

Ale co na tom! "Čelili jsme tolika úskalím a vždy jsme odpověděli něčím výjimečným," říkal pro TSN hrdě Lafreniere, vyhlášený nejlepším útočníkem i MVP turnajem. Poté, co Kanada ve finále přetlačila Rusko 4:3, slaví své 18. juniorské zlato a potvrdila, že disponuje ohromnou zásobárnou talentů.

Tweet from @IIHFHockey: ICYMI: Watch the nail-biting moments from last night's GOLD MEDAL GAME showdown between @hc_wjc and @russiahockey 👇 #WorldJuniors pic.twitter.com/zH53Du13uV

"Nevzdali jsme se. Nikdy. Slova nedokáží popsat to, co cítím," pronesl trenér šampionů a bývalý slavný útočník NHL Dale Hunter. Satisfakce je o to větší, že před rokem kanadská dvacítka ostudně neprošla ani přes čtvrtfinále. V Česku si to ale bohatě vynahradila.

2. Princ Alexis potvrdil výjimečnost

Celé to zní skoro jako nějaká zkouška pro postavu z antické mytologie: všichni od vás čekají zázraky málem na počkání, pak schytáte s ostatními facku přímo do tváře a ještě bolestí sotva chodíte. Takové testy úspěšně podstoupí jen ti nejodolnější, nejtalentovanější.

Jako Alexis Lafreniere.

Při zmíněném kanadském debaklu 0:6 od Ruska si totiž osmnáctiletá hvězdička z Québeku zranila koleno a zdálo se, že to bude vážné. "Nebyl jsem si jistý, jestli ještě naskočím na led. Ale lékaři a fyzioterapeuti odvedli maximum," říkal osmnáctiletý forvard, který za Rimouski Oceanic boří juniorské rekordy. Jeho nadání přirovnávají k Sidneymu Crosbymu a nikdo nepochybuje, že bude letos jedničkou draftu.

Zvlášť ne po tom, co zmákl v Ostravě. Lafreniere vynechal dva duely, ale MS končí s bilancí pět zápasů, 10 bodů (4+6), tedy přesně dvou bodů na utkání! Potvrdil tak roli generačního talentu a pokud bude zdráv, zdá se prakticky jisté, že za rok místo svého třetího juniorského šampionátu (na němž by pořád mohl naskočit) bude válet mezi elitou v NHL.

Tweet from @IIHFHockey: Wearing that 🇨🇦 flag PROUD!!!! @hc_wjc @HockeyCanada #WorldJuniors pic.twitter.com/P4p8aXbpyj

3. Češi pořád nestíhají. Co s tím?

Patnáct let temna nekončí. Hokejisté, s nimiž kouč Alois Hadamczik v roce 2005 získal na MS dvacetiletých bronz, pomalu uzavírají kariéry - a dosud nenašli své medailové následovníky. Češi sice zdolali na úvod 4:3 Rusko, ale herně za špičkou citelně zaostávali. V bruslení, dovednostech, kreativitě, technice...

Týmu nepomohla zranění klíčových forvardů Jakuba Lauka a Jana Jeníka, nadějného gólmana Lukáše Dostála zase turnaj nezastihl turnaj v optimální formě. Jenže tvrdá pravda zní: Ani s nimi by to asi nevypadalo o moc lépe. Češi byli konkurenceschopní pouze v nasazení, bojovnosti.

Dobrým příkladem může být třeba kapitán Libor Zábranský: zazářil čtyřmi góly, zároveň však často propadal v defenzivě; ne náhodou prošel draftem bez povšimnutí.

"Jestli je to smutné? Je to velmi smutné. Ale není to pouze výsledek trenérského štábu na dvacítkách a posledních několika let. Je to obrázek celé společnosti. Česká společnost je přejedená, bez motivace," řekl na pondělní tiskové konferenci svazový šéftrenér Filip Pešán.

Podle něj se proto rychlá změna čekat nedá: "Jiné ambice než ty, které máme v současnou chvíli, mít nemůžeme. To je realita. Chceme se udržet a hrát nejlepší turnaje pro další ročníky; doufáme, že budou lepší. Pro ročníky, které přijdou třeba za deset let. Pak bude vidět práce, která se teď smysluplně děje."

4. Hvězdičky jsou i z Německa

Čeští fanoušci si možná vzpomenou na báječnou otočku, po níž tento americký mladík poslal puk zadovkou přesně na spoluhráče. Gól! A jaký! I kousky Trevora Zegrase, s bilancí 0+9 nejlepšího nahrávače turnaje, šampionát opentlily. Na Zegrase ukázali loni při draftu jako na číslo 9 Anaheim Ducks a nelitují - a podobně se předvedly i další možné hvězdy budoucnosti.

 

[Pro zpravodajství NHL.com/cs z mistrovství světa juniorů klikněte zde]

 

Za Kanadu zmíněný kapitán Hayton nebo brankářská senzace Hofer, za Švédy ofenzivní šikulové Samuel Fagemo (nejproduktivnější na MS) a 'lakrosový kanonýr' Nils Höglander či bek Rasmus Sandin, z jehož rozvoje se radují Toronto Maple Leafs.

Ale co je z českého pohledu ještě truchlivější: mnohem více než domácí zaujali třeba Němci, hlavně loňská šestka draftu a kapitán výběru Moritz Seider či hbitý útočník Dominik Bokk (6+2 ze sedmi duelů), jehož si vybrali šampioni ze St. Louis. "Tehdy hrál ve švédském Växjö za juniorku, kde jednoznačně dominoval. Zvládal přejít jeden na jednoho, nahrát do šance, sám je proměňovat. Ukazoval to i teď na turnaji," vysvětlil pro idnes.cz český skaut Blues Jan Vopat.

Globálně to ovšem je pro hokej dobře - osobnosti se už zdaleka nerodí jen v Severní Americe, ve Skandinávii či v Rusku.

5. Organizátoři i diváci se ukázali

Naděje na to, že se zápasem něco mohou udělat, už neexistovala, ani ta nejtitěrnější ne. Čeští mladíci prohrávali se Švédskem ve čtvrtfinále 0:5... A ostravská hala stejně bouřila. "Bylo od nich hezké, že ocenili, že jsme nic nevypustili," říkal po vyřazení kapitán Libor Zábranský.

Jestliže na ledě Česko nezaválelo, pak v organizaci a především na tribunách ano. Zápasy vidělo celkem 173 490 lidí, čímž se turnaj v Ostravě a Třinci stal druhým nejnavštěvovanějším šampionátem dvacítek v historii v Evropě; více fanoušků přišlo na starém kontinentu jen ve Finsku 2016.

"Návštěvnost výrazně překonala všechny předchozí juniorské šampionáty, pořádané ať už v České republice, nebo v Československu, a představitelé IIHF i účastníci turnaje byli nadšeni fantastickou atmosférou, která ho doprovázela," uvedl v tiskové zprávě prezident Českého hokeje Tomáš Král.

Velkou pochvalu si vysloužily asi tři tisícovky Kanaďanů, které své oblíbence dotáhly až ke zlatu. Ale to, jak příznivci z Čech, Moravy a Slezska podporovali soužící se výběr Václava Varadi, bylo vyloženě počinem na jedničku.

Ctete více

NHL používá cookies, web beacons, a další podobné technologie. Užíváním webových stránek a dalších on-line služeb NHL dáváte souhlas s naší Ochranou osobních údajů a s Podmínkami služby, včetně naší Cookie Policy.