Chicago provětralo a těší se pod 'širák'

Kdybychom teď před sebou měli adventní Chicago Blackhawks, šli by do úterního duelu Winter Classic proti Boston Bruins jako těžký outsider. Jenže místo toho jsou tu povánoční Blackhawks, jež vypadají zcela jinak. A populární zápas pod širým nebem, který odehrají oba tradiční celky na Notre Dame Stadium (úterý 19:00 SEČ) pro ně může být naopak potvrzením velkého vzestupu.

Zatímco 11. prosince Chicago prohrálo osmý zápas po sobě a plácalo se na dně Západní konference, poslední den v roce za sebou mělo sérii pěti výher ze šesti utkání a v tabulce se posunulo o dva schody výš; sedm bodů od poslední postupové pozice na Západě.
"Je to velká šance. V poslední době dokazujeme, že máme tým, který může vyhrávat. My jsme si věřili od začátku, ale pak jsme si prošli těžkým obdobím a sehráli jsme těsné zápasy, které z nějakého důvodu ne a ne vyhrát. Jsme rádi, že se to otočilo a máme za sebou lepší sérii," řekl po pondělním tréninku německý útočník Dominik Kahun.
Blackhawks budou mít na slavném stadionu amerického fotbalu domácí prostředí, South Bend v Indianě leží zhruba 90 minut jízdy od Chicaga. "Loni jsme tady dokonce měli pár tréninků, takže už to tu trochu znám," podotkl český forvard David Kämpf, jenž jde do svého prvního střetnutí Winter Classic.

Celý klub má za sebou už tři pod touto hlavičkou - a všechny prohrálo: v roce 2009 doma na Wrigley Field s Detroit Red Wings 4:6, v roce 2015 v Nationals Parku v americké metropoli s Washington Capitals 2:3 a před dvěma lety na Busch Stadium s domácími St. Louis Blues 1:4 (tehdy dával jediný gól týmu obránce Michal Kempný, dnes už hráč Capitals).
Před úterním utkáním s Bostonem mají proto hokejisté s indiánem na hrudi dvojí motivaci: konečně uspět v novoročním zápase pod širým nebem a potvrdit vzestup, který by mohl vést až zpět do bitvy o postup do vyřazovacích bojů.
"V předchozích týdnech jsme odvedli dobrou práci v situaci, kdy jsme měli za sebou výsledkově hodně těžkou sérii. Ale cením si toho, že to hráči v zápasech nikdy nezabalili. Že makali na tom, aby se to otočilo a že i přes ty všechny porážky do toho šli s pozitivním přístupem," říkal v pondělí kouč Jeremy Colliton.
"Bylo to vidět v jednotlivých zápasech, kdy jsme prohrávali o dva, o tři, o čtyři góly, ale ve většině případů jsme se dál rvali o to, abychom se do nich vrátili. Ten přístup, morálka, energie se mi líbily; myslím, že to o našem týmu hodně vypovídá. Hlavně díky tomu jsme se mohli zlepšit nejen herně, ale i výsledkově. Což nám dodalo pozitivní energii před tímhle zápasem. Můžeme si to užít snáz, než kdybychom do toho šli v nějaké těžší situaci."
Více k tématu: [Preview: Winter Classic zase láká davy]
Teprve třiatřicetiletý trenér si stoupl na střídačku Chicaga 6. listopadu v nelehké situaci. Bez brankářské jedničky Coreyho Crawforda, který je na marodce, a coby trenérský greenhorn v NHL měl nahradit odvolaného Joela Quenevillea - legendu, jež dovedla Blackhawks ke třem Stanley Cupům.
"Jeremy chválil naše hráče za to, jaký měli přístup, ale nepochválil sebe. Jakožto nový muž v týmu to měl těžké. Změnil styl, držel se toho a já jsem nevěděl, jak zvládne ten stres spojený s porážkami. Ale on zůstal pozitivní, nikdy nebyl frustrovaný, nepochyboval o sobě ani o svých asistentech. Jen pořád říkal: To se zlomí, musíme se dál držet toho, co jsme nastavili. A ono se to otočilo. Jen to trvalo víc zápasů," nešetřil slovy uznání k hlavnímu trenérovi Stan Bowman, generální manažer Blackhawks.
"Měli jsme těžký rozpis, hráli jsme skoro každý den a nebyl čas trénovat. To je pro nového trenéra těžké. Většinou, když nastoupí nový kouč, čeká ho dvacet dní tréninků v přípravném kempu, kde může mužstvu vštípit svou vizi a styl hry. A tady si nejsem jistý, jestli (Colliton) vůbec absolvoval dvacet tréninků od doby, kdy převzal tým. Ale svým pozitivním přístupem předal víru ostatním, hráči za ním jdou a výsledky přišly."
Díky tomu teď může Chicago do velkého zápasu nastoupit v dobré pohodě. Od 12. prosince má lepší bilanci než Boston, který má jinak v tabulce o 10 bodů víc: 6-2-1 oproti 4-4-0.
"Jsme v dobrém rozpoložení a můžeme přidat další dva body a zase si trochu ulehčit. Už v tom samotném je velká motivace. Ale že se bude hrát takhle sledované utkání pod širým nebem, tomu pochopitelně dodává ještě něco navíc," řekl Colliton, jenž jedničkou pro ostře sledovaný duel stanovil ostříleného Cama Warda.

"Těšíme se. Blackhawks sice hráli (zápasy pod širým nebem) už víckrát, ale máme spoustu mladých kluků, kteří je ještě nezažili. Včetně mě na lavičce. Je dobře, že máme veterány, kteří vědí, o čem to je, ale také hráče, kteří do toho půjdou s velkou motivací a energií. Je to trochu jako turnajový zápas, jedno utkání znamená hodně. Spousta pozornosti, spousta médií..."
Výhodou jeho týmu je, že jeho jádro patří k nejzkušenějším mužům, co se 'outdoorových' utkání týče. Chicago jich hrálo už pět: kromě tří Winter Classic také dvakrát ve Stadium Series, kde jednou zvítězilo (v roce 2016 proti Minnesota Wild 6:1). Opory jako Jonathan Toews, Patrick Kane, Brent Seabrook či Duncan Keith dobře vědí, do čeho jdou, a mohou připravit i mladší zbytek týmu.
V pondělí sice Blackhawks litovali, že nemohli trénovat venku, protože Notre Dame Stadium smáčel těžký déšť a příprava tak musela být přesunutá do haly. Ale jinak ze všech čišela svěžest a zdravé nadšení.
"Vánoční pauza nám prospěla. Měli jsme před tím hodně zápasů, pak jsme si mohli tři dny odfrknout a všichni se vrátili osvěžení. A když pak máte před sebou takové utkání, parádní show, na kterou má přijít víc než 70 tisíc diváků na Notre Dame, tak se samozřejmě všichni těší. Hodně to vidím na mladých klucích, jak jsou ohromně natěšení. Je fajn je vidět takhle motivované," vykládal útočník Kane.
Winter Classic může potvrdit, že se mraky nad Chicagem rozplývají. Jak ovšem varoval kouč, nelze dělat ani ukvapené závěry.
"Je to velká událost. Ale taky je to jeden zápas," připomněl Colliton. "Pokud vyhrajeme, ještě to neznamená, že jsme na správné cestě. A pokud prohrajeme, ještě to neznamená, že všechny naše problémy jsou vyřešené."
V předvečer duelu pod širým nebem se však kabině Blackhawks každopádně dýchá lépe.