Skip to main content

Frolík: S Flames chci zažít play off

Deset otázek: Michael Frolík by se rád s Calgary probil do vyřazovací části. Mělo by to ohromný náboj, říká český útočník

Napsal Marek Burkert / (Právo) - NHL.com

Čechů v NHL ubývá, ale stále jich je dost na to, aby tvořili významnou součást nejslavnější hokejové ligy světa. NHL.com/cs vám každé pondělí přináší rozhovor s jedním z nich. Tentokrát jsme vyzpovídali Michaela Frolíka, který je v této sezoně jedním z nejlepších hráčů Calgary Flames.

Před Vánoci si Michael Frolík postěžoval, že není moc produktivní, aby pak v posledních čtyřech zápasech stihl nasbírat šest bodů. Když na Silvestra český útočník Flames přerušil i svoji dvacetizápasovou sérii bez vstřeleného gólu, vstupovalo se mu do nového roku o mnoho veseleji.

Calgary se drží na pozicích pro play off a osmadvacetiletý hokejista doufá, že to tak vydrží až do dubna, kdy končí základní část.

"S Chicagem jsem zažil, jaké to je vyhrát Stanley Cup a jaký je to pocit, proto mým velkým přáním do nového roku je dostat se do play off s Calgary. Město by tady bylo úplně poblázněné," vypráví Frolík v rozhovoru pro rubriku NHL.com/cs '10 otázek'.

V jednu chvíli jste dokonce vedli Pacifickou divizi, na místech pro play off se držíte, takže by to neměl být nesplnitelný úkol...

"Přesně tak. Měli jsme i šňůru šesti vyhraných zápasů, chtělo by to udělat nějakou další, ale jsme pořád ve hře, což je důležité. Vypadá to, že to bude na Západě zase vyrovnané až do konce základní části, stejně jako každý rok."

Loni Flames sezona nevyšla, cítíte teď změny k lepšímu?

"Hlavně se nám vyměnili všichni trenéři, přišel i Troy Brouwer a oba gólmani. Asi na nás trochu ty změny dolehly, protože začátek jsme neměli tak dobrý. Ale už si to sedlo, systém máme zažitý a každý ví, co má dělat. Ale ve druhé půlce sezony bude určitě prostor ke zlepšení."  

Co nového přinesl do týmu trenér Glen Gulutzan?

"Ono se to těžko říká, ten systém asi v této době hrají všichni tak nějak podobně, možná jen v detailech se to trochu liší. Ale já si hlavně myslím, že to je dobrej chlap po osobní stránce a to je důležitý. Vypadá, že je férovej. Kdo prostě hraje dobře, tak ho nechává hrát - a naopak. Týmu to prospívá a tak to snad bude pokračovat."

Když se člověk podívá na tabulku, na první pohled ho zaujme disproporce mezi vašimi zápasy doma (9-10-0) a souboji venku (11-7-2), kde patříte k nejlepším v lize. Čím to je, že se vám na cizích ledech tolik daří?

"Je pravda, že doma jsme hlavně ze začátku nemohli skoro vyhrát, a když chcete mít úspěch v této lize, tak doma musíte sbírat body, abyste měli šanci to někam dotáhnout. V poslední době už je to i v Calgary trochu lepší, i když je pořád pravda, že venku se nám hraje o něco líp. Nevím, jestli je to tlakem fanoušků. Na to se ale nedá vymlouvat, doma prostě musíme zabrat a pro hosty to u nás musí být těžké."

Zaskočilo vás, když na několik týdnů vypadl kvůli zranění ze sestavy nejproduktivnější hráč Johnny Gaudreau?

"Když odstoupil, nebylo to nic příjemného. Od té doby jsme ale začali trochu víc vyhrávat a byla to taky šance pro jiné kluky, kteří ho mohou nahradit. Docela jsme se semkli a pak začal dobře chytat gólman Chad Johnson a udělali jsme vítěznou šňůru. Když se pak Johnny vrátil, hned dělal každý zápas body, což nám taky pomohlo. Snad mu forma vydrží."

Gaudreauovi je 23 let, vy sám pak nastupujete ve formaci s devatenáctiletým Matthewem Tkachukem. Jak se vám líbí současný trend tlačit do klíčových rolí mladé hráče?

"Mně bude 29 a patřím tady k nejstarším. Hodně se to mění, ale já se cítím ještě docela mladý, tak snad ještě nějakou chvíli vydržím. Chucky je na to, že mu je 19, hodně nebojácný. Je silný na puku, prostě silový hráč po tátovi. To podědil. On se nebojí šarvátek a klidně se popere, nemá strach a zatím mu to jde."

Do sezony jste naskočil rovnou ze Světového poháru, pomohl vám start na turnaji v Torontu?

"Je to možné, ti kluci, co tam byli, měli asi výhodu v herní praxi. Odehráli jsme o několik zápasů víc než kluci v kempu. Na začátku jsem se cítil asi nejlíp, byl jsem rozehraný, párkrát mi to tam spadlo. Od listopadu jsem se ale nemohl trefit, tak už to snad bude lepší."

Po dlouhých letech se letos začalo dařit i vašim rivalům z Edmonton Oilers, jsou teď hokejové bitvy o Albertu vyhecovanější?

"Mezi námi je velká rivalita a ten zápas je vždycky důležitý a hodně lidí to sleduje. Má to dopad i na tabulku naší divize, která je hodně vyrovnaná. Snad budeme lepší než oni, i když mají McDavida, který začal fakt výborně."

Co byste si přál od nového roku?

"Chci se s týmem podívat do play off. Chicago byla skvělá zkušenost, ale v Kanadě je to ještě o stupeň jiné. Play off jsem zažil sice i ve Winnipegu, ale s Calgary by to mělo ještě jiný náboj."

Kariéru v NHL jste přitom odstartoval na Floridě a od té doby se stěhujete do čím dál větší zimy.

"Teď přituhlo, máme tu minus dvacet, ale jsou tu docela výkyvy. Předtím bylo kolem nuly, hodně se to houpe. Ve Winnipegu bývalo zase minus třicet stupňů tři měsíce v kuse. S větrem tam bylo i minus 45. To už říkali, že je lepší počasí i na Marsu."

Ctete více