Skip to main content

Cestu do NHL vytyčují správné vzory

Jak by dopadly současné hvězdy, pokud by je nenasměrovali rodiče nebo vnímaví trenéři?

Napsal Marek Burkert (Právo) @NHLcz / NHL.com/cs

Redakce NHL.com/cs v létě vyzpovídala mnoho hokejistů NHL a získala jejich pohled na různorodá témata. V této části našeho malého seriálu se věnujeme vzorům, které mohou významně ovlivnit cestu do NHL.

Stovky dřepů denně a během víkendu hned několik zápasů proti mnohem starším soupeřům. Na dominanci Jaromíra Jágra bylo zaděláno už v jeho klukovských letech. Nejlepší Evropan v dějinách NHL by nebeských met ale nikdy nedosáhl, pokud by mu jeho cestu nevykolíkovali přísný otec a vnímaví trenéři.

Ve svém životopise Jágr vzpomíná hlavně na triumvirát František Šebek, Karel Beran, Zdeněk Šindler, kteří ho vedli v žákovských letech.

"To byli jediní trenéři, kteří mi vyloženě přáli. Už tenkrát se některým lidem nelíbilo, že jdu tak nahoru, a snažili se mi všechno znepříjemnit, jak jen mohli," líčil Jágr ve své autobiografii.

Právě Beran nesvazoval extrémně nadaného kluka žádnými úkoly a nechal ho prostě hrát. A Jágr za sezonu 1980-81 nastřílel v mistrovských zápasech nadpřirozených 310 gólů... Jágr starší pak dával pozor na to, aby se jeho syn všestranně rozvíjel a neustále ho 'postaršoval', aby mohl hrát s vyššími a silnějšími protivníky a u toho se dále zlepšoval.

Rodina je vždycky nejbližším příkladem. Třeba pro Patrika Eliáše, jehož číslo 26 je umístěno pod střechou Prudential Center, domovské arény New Jersey Devils, byli vzory jeho starší bratři Radek a Zdeněk. Legenda Devils jim to ostatně řekla i při slavnostním ceremoniálu spojeném s vyvěšováním dresu.

Video: Eliáš o životě po kariéře

"Prvním trenérem, který pak ve mně probudil takovou tu týmovou soudržnost, že za něčím jdeme společně a musíme tomu každý něco obětovat, byl v Třebíči mistr světa z let 1947 a 1949 Vladimír Bouzek," vybavil si Eliáš.

Jeho generace neměla své dětské hokejové sny tolik spojené s NHL, spíš s reprezentací a světovými šampionáty.

"Pamatuju, že mým ideálem v osmi letech bylo hrát jako Ruda Hlouch z mužů," prohlásil v rozhovoru pro iDnes další rodák z Třebíče Martin Erat.

"Ano, taky jsem obdivoval tyhle třebíčské bohy a machry," usmíval se Eliáš.

Na nastupující generaci, která se hrne do NHL, už je jasně znát zřetelný posun v uvažování.

 

[Více k tématu: České střídání stráží. Eliáš inspiruje Zachu]

 

"Já se chtěl vždycky stát hokejovým profíkem, mým snem byla reprezentace, ale kolem sedmnácti let mi došlo, že bych mohl mít šanci v NHL, takže jsem na sobě začal makat ještě tvrději... A teď jsem tady," řekl NHL.com/cs útočník Carolina Hurricanes Sebastian Aho.

Jednadvacetiletý Fin nepotřeboval tak tvrdou ruku, jakou měl nad sebou třeba Robert Holík v podobě otce Jaroslava, významné české hokejové legendy. Proslulou se stala zejména historka, kdy přísný rodič svého syna dovezl k bráně továrny, kam nastupovala ranní směna, aby v něm probudil ještě větší píli. Syn 'Bobby' se později stal jedním z nejtvrději trénujících hráčů v NHL.

Rodina je zkrátka základ, což ví i švédské křídlo z Columbus Blue Jackets Alexander Wennberg.

"Nejlepšími trenéry pro mě byli máma s tátou. Mamka mě koučovala ve fotbale, táta v hokeji. I když to jsou úplně rozdílné sporty, tak je nezajímalo, kolik jsem dal gólů, ale spíš zda se mi povedlo pořádně přihrát, jestli jsem pomáhal zlepšit výkony ostatních. Takže když se snažím o úspěch týmu, tak to mám od svých rodičů," děkoval Wennberg.

"Kolem šestnácti let jsem měl trenéry, kteří mi pomohli výš, ale dá se říct, že hráče, jakým jsem, ze mě udělali právě rodiče," dodal čtyřiadvacetiletý Švéd.

"Já bych tu mohl sedět klidně dny a mluvit o lidech, kteří mi pomohli k tomu, kde jsem teď," připojil se jeho krajan, obránce Oliver Ekman-Larsson, kterému nová osmiletá smlouva s Arizona Coyotes zaručuje 66 milionů dolarů. "Největšími fanoušky ale byla a je jednoznačně celá moje rodina, která mě ve všem podporovala od prvního dne," řekl sedmadvacetiletý zadák Coyotes.

Pokud vše funguje, jako doma u Larssonů, tak je talentovaný hráč na nejlepší cestě uspět. Zkřížit plány ale hokejistovi mohou kromě zranění i nekompetentní a laxní trenéři, kteří dokážou zabrzdit hráčský vývoj a třeba o tom ani nevědí. Vedle nich pak i nejrůznější pochybní známí s vlastnostmi pijavic.

"Najde se spousta jedinců, kteří k vám nejsou upřímní, nebo prostě jen závidí. Proto je tak důležité obklopit se těmi správnými lidmi. Musíte si najít přátele, kteří vám úspěch přejí a chtějí k němu přispět," řekl letošní vítěz Stanley Cupu Andre Burakovsky.

"Během života potkáte spoustu lidí, ale musíte si vybrat ty, kterým jde o váš nejlepší zájem," tvrdí třiadvacetiletý švédský útočník Washington Capitals.

 

[Sledujte veškeré novinky z NHL na Twitteru @NHLcz]

 

Současný hokej se tak v něčem podobá i tak odlišnému sportu, jako je profesionální tenis, který je ve většině ohledů sobecký a individualistický. Člověk je v něm sám a musí si kolem sebe vytvořit tým lidí, kteří mu dělají zázemí. Díky němu se pak může posouvat dál.

"Nebýt otce, matky a sestry Jitky, kteří se o Jágra vzorně starali, pomáhali mu a obětovali se pro něho, tak by to tak vysoko nikdy nedotáhl. Na Kladně bylo více mimořádných talentů, ale protože neměli patřičné zázemí, tak se jejich talent rozplynul," řekl jeden z bývalých Jágrových trenérů Miroslav Ibl.

Jak by asi dopadly současné hvězdy, pokud by jejich sportovní růst nepodporovali rodiče a obětaví trenéři?

Ano, hokej by možná hráli. Ale určitě ne na takové úrovni, jaká je potřeba v zápasech NHL.

Ctete více

NHL používá cookies, web beacons, a další podobné technologie. Užíváním webových stránek a dalších on-line služeb NHL dáváte souhlas s naší Ochranou osobních údajů a s Podmínkami služby, včetně naší Cookie Policy.