Skip to main content

Čeští beci ubývají, ale Zbyněk Michálek je stálicí

Napsal Michael Langr / NHL.com

Český obránce v NHL začíná být pomalu ohroženým druhem. Od sezony 2012-13 z ligy každou sezonu pravidelně ubývá jeden. Do ročníku 2012-13 jich zasáhlo 16 a pak šel jejich počet dolů: přes 11 a 10 na devět, kteří si zatím zahráli v probíhajícím ročníku.

Letos v létě se nového angažmá nedočkal Jan Hejda, dlouho byli v nejistotě i Marek Židlický a Michal Rozsíval. Ladislav Šmíd strávil po rekonvalescenci a návratu do hry většinu času mezi náhradníky a řemeslo, v němž ještě před deseti lety Češi tak vynikali, zvedá jen v NHL jen hrstka mladých.

Jednou stálicí se však česká škola v zámoří pochlubit může. Zbyněk Michálek patří dlouhá léta ke klíčovým mužům zadních řad Arizona Coyotes a nejinak tomu je i letos.

"Je to škoda," říká Michálek o každoročním úbytku českých hokejistů v NHL. "Já si pamatuju, když jsem začínal, tak v každém týmu bylo minimálně pár Čechů. Teď už je to bohužel naopak. Taková je realita současného českého hokeje. Tu pozici, kterou jsme měli tenkrát my, převzali Švédové. Těch je teď všude plno, mají skvělé mladé hráče, kteří budou dalších spoustu let hrát v NHL."

Zbynek Michalek
Zbyněk Michálek
Obránce - ARI
G: 1 | A: 1 | B: 2
Střely: 17 | +/-: 4

Když působil Michálek u Phoenix Coyotes před dvěma lety, měl v obraně po boku krajana Rostislava Kleslu. Teď, už pod hlavičkou Arizona Coyotes, se tam střídají tři Švédové: jednu z největších hvězd mužstva Oliver-Ekmana Larssona doplňují Nicklas Grossmann a Klas Dahlbeck.

"Doufám, že se na tyhle pozice dostaneme zpátky i my. Bude to dlouho trvat, bude to hodně tvrdé práce, ale snad se v českém hokeji nějaké změny stanou a začne se prosazovat víc hráčů," věří Michálek, který ještě před dvěma lety sedával v kabině se čtyřmi krajany: kromě Klesly také s křídly Radimem Vrbatou, Martinem Eratem a centrem Martinem Hanzalem, jenž jediný v mužstvu zůstal. Klesla se vrátil do Evropy a je kapitánem extraligového Třince, Erat odešel do Omsku v KHL a Vrbata do Vancouver Canucks.

"Z osobního hlediska je vždycky lepší, když jsou v mančaftu Češi," má jasno Michálek. "Člověk se může s klukama pobavit, zajít na večeři, rodiny se můžou stýkat. Kluci si víc rozumí i na ledě. Když byli v jedné lajně NHL tři Češi, pamatuju si, že jim to obvykle klapalo. Je to výhoda. Ale bohužel teď už to nejde."

Sám Michálek se však zařadil k velkým jistotám. Se svým pozičním defenzivním stylem sice nikdy nebude pravidelným hrdinou sestřihů nejlepších akcí, ale tak poctivého a obětavého dříče by chtěla mít v mužstvu spousta trenérů.

Ve 21 zápasech nové sezony dal rodák z Jindřichova Hradce jediný gól a na další nahrál, produktivita však není to hlavní, co se od obětavého zadáka očekává. Platný je díky defenzivním zkušenostem, hlídání hvězd soupeře, blokování střel i schopnosti zachovat ve vlastním pásmu chladnou hlavu. V plus/minus hodnocení je s číslem +4 druhým nejlepším zadákem mužstva.

V létě, kdy se stal volným hráčem bez omezení, o něj byl na trhu velký zájem. Michálek se však podruhé rozhodl k návratu do Arizony, kde se s rodinou napevno usadil.

"Jsem spokojený, jsem rád, že jsem zpátky. Hlavně kvůli rodině, protože tady máme zázemí. Už jednou jsme se museli stěhovat. I s dětmi na druhý konec Ameriky, to není ono. Nechtěl jsem to absolvovat znovu," připomněl dvaatřicetiletý bek. "Nějaké možnosti jít jinam tam byly, ale rodinná stránka převážila. Jsem za to rád. Jak kvůli rodinnému životu, tak hokejově."

Jeho kariéra čítá už 732 zápasů NHL a celých 560 z nich odehrál za Coyotes. Tam se usadil hned po první profesionální sezoně, kterou strávil u Minnesota Wild. První arizonská štace trvala do roku 2010, kdy zamířil na dva roky do Pittsburgh Penguins. Druhá pak jen pár letošních týdnů po jarní uzávěrce přestupů, když ho Coyotes vyměnili s končící smlouvou do St. Louis Blues. A třetí by měla trvat minimálně do léta 2017, kdy mu vyprší dvouletý kontrakt.

"Vím, kde jsem, vím, co čekat od trenérů. Znám hodně spoluhráčů, mám tady spoustu kamarádů mimo led, vím, že rodina je v bezpečí..." vypočítává jihočeský odchovanec devizy věrnosti jednomu klubu.

V nové sezoně se další výhodou ukázaly být i výsledky týmu, který si v první čtvrtině základní části vedl nečekaně dobře. Arizona má bilanci 13-9-1, v tabulce Pacifické divize je třetí a v Západní konferenci sedmá.

"V přípravě jsme prohráli šest zápasů, ale sezonu jsme rozjeli dobře. Překvapení to trochu bylo," připouští Michálek. "Dobrý systém, mladí kluci hrají dobře a Hanzi boduje. Myslím, že nemáme až tak špatný tým, jak si všichni před sezonou mysleli."

Podle něj stojí za zlepšením omlazení kádru, s nímž se pojí agresivnější herní styl. Ostatně tahouny mužstva jsou dva dvacetiletí útočníci Max Domi a Anthony Duclair.

"Filozofie klubu je zabudovat víc mladých do sestavy a tím zrychlit naší hru. I od nás obránců chtějí rychlejší, agresivnější přístup, než jsme hráli dřív. Tam celý ten hokej v NHL směřuje: všichni musí dobře napadat, bruslit, i obránci se zapojovat do útoku a do forčekingu," popisuje Michálek, jenž si jakožto defenzivní specialista na aktivnější hru beků zvykal hůř než někteří kolegové.

"Není to nic jednoduchého, hlavně když věk přibývá a člověk spíš zpomaluje, než zrychluje," tvrdí. "Pořád bruslit a stíhat ty mladé kluky dá hodně zabrat. Můj styl je defenzivnější, tohle je pro mě něco nového a musím si na to trochu zvykat. Ale zas tak velké problémy mi to nedělá."

Ctete více