Eliáš hrál v New Jersey od roku 1995, Stanley Cup tu zvedal nad hlavu v letech 2000 a 2003. Je držitelem několika klubových rekordů, po Dominiku Haškovi a Milanu Hejdukovi se stal třetím Čechem, jehož dres nějaký klub NHL s uznáním vyřadil.
Se Zachou si v dresu s ďábelským znakem zahrál v jediném zápase, v tom úplně posledním jeho bohaté kariéry. I tak ale prý měl na mladíkovu sportovní dráhu zásadní vliv.
Více k tématu: [Eliáš prožil při vyřazení čísla 26 emotivní večer\]
"V Česku bydlel dvacet minut od našeho domu," vysvětloval Zacha. "Poslední dobou toho sice už moc nenahrál, ale pohyboval se kolem týmu. Strávili jsme spolu dost času, dost mi radil. Mít po ruce takovou legendu je neocenitelná pomoc, velmi si toho vážím."
Ti dva jako kdyby symbolizovali střídání stráží v českém hokeji. Eliáš je součástí veleslavné generace, která do NHL pronikla krátce po revoluci. A byť zrovna on toho v reprezentaci odehrál méně než jiné velké postavy země ze středu Evropy, pro její slávu toho v nejlepší lize udělal mnoho.
Teď je tedy na řadě Zacha s pokolením, které se narodilo už dlouho po zlomovém roce 1989. Rodák z Brna je považován za velký příslib Devils. Během své úvodní sezony 2015-16 odehrál jediné utkání, ale stihnul zaujmout dvěma asistencemi. Ročník poté měl v sedmdesáti utkáních osm gólů a 16 asistencí. Je na nejlepší cestě své maximum překonat: v 55 duelech mu zatím spočítali bilanci 6+13.
"Abych řekl pravdu, tak o nějaké české generační výměně v NHL ani moc nepřemýšlím," přiznal Zacha. "Myslím, že z mých krajanů už nikdy nikdo nebude jako Jágr nebo Eliáš. Ale pár velmi dobrých kluků v NHL máme, třeba Davida Pastrňáka z Boston Bruins. Budeme se snažit ze všech sil, abychom se našim předchůdcům alespoň přiblížili."
