Česká sláva na Manhattanu: Jágr a ti další
V dějinách slovutného klubu se to hemží českými velikány. Všechno začal Nedomanský, za Rangers hrálo už 25 krajanů

New York Rangers
Aktuálně:79 bodů; 7. v Metropolitní divizi
V NHL od roku:1926
Češi v historii klubu:Václav Nedomanský, Miloslav Hořava, Petr Nedvěd, Stanislav Neckář, Radek Dvořák, Jan Hlaváč, Michal Grošek, Tomáš Klouček, Martin Ručinský, Milan Hnilička, Robert Holík, Aleš Píša, Karel Rachůnek, Jaromír Jágr, Petr Průcha, Petr Sýkora, Martin Straka, Michal Rozsíval, Marek Malík, Václav Prospal, Aleš Kotalík, Roman Hamrlík, Ondřej Pavelec, Filip Chytil, Libor Hájek.
První Čech: Václav Nedomanský
Když na začátku sezony 1982-83 stihl za celek z Manhattanu jediný duel (mimochodem se vstřeleným gólem) a pak hned následoval trejd k St. Louis Blues, jako by se potvrdilo: New York Rangers snad nejsou Václavu Nedomanskému souzeni.
Nakonec se v rámci téhož ročníku do New Yorku ještě vrátil a stihl dalších 34 utkání s bilancí 11+8. Jeden z nejslavnějších hráčů českých a československých dějin, což stvrdilo jeho loňské uvedení do Hokejové Síně slávy, tím prošlápl krajanům stopu na luxusní zámořské hokejové adrese; tam, kde jsou fanoušci přísní i vášniví a kde se můžete rychle stát jak hrdinou, tak objektem drsného bučení.
*** ***Více k tématu: [Kdyby... Jágr před Howem. Ve startech i gólech ]
V rámci Nedomanského kariéry je působení v Rangers kratičké, teoreticky nevýznamné. Ale jen na první pohled, neboť rodák z Hodonína a legendární klub z 'Velkého jablka' se potkávali poměrně často, byť dlouho jen na dálku.
Právě Rangers stáli o Nedomanského o deset let dříve, než se do zámoří dramatickou emigrací skutečně vydal. Ofenzivní hvězda se jim zalíbila na kanadsko-americkém turné československého výběru na přelomu prosince 1963 a ledna 1964... Jenže komunisté rozhodovali o všem. Jít vydělávat do kapitalistických USA? Soudruhu Nedomanský, na to zapomeň!
Elitní útočník tak musel opustit vlast až v létě 1974. Začal v tehdejší WHA, do NHL nahlédl v dresu Detroit Red Wings v sezoně 1977-78 a o ročník později stihl za 80 zápasů 73 bodů. Válel. Zářil.
A pak se znovu ozvaly neony z Manhattanu. Rangers dle knihy 'Breakaway: From Behind the Iron Curtain to the NHL', která popisuje útěky hokejistů zpoza Železné opony do zámoří, nabídli v létě 1979 Nedomanskému tříletý kontrakt na milion dolarů, na tehdejší dobu terno. Jenže na nátlak agenta Alana Eaglesona myslel jen na to, že mu u Red Wings prý dají smlouvu na 20 let - pět let hraní a patnáct let další práce pro vedení klubu. Za půl milionu dolarů ročně...
Eagleson už však 'Big Nedovi' zatajil, že takovou smlouvu Detroit nepodepíše, neboť se klubový boss James Norris podvolil tlaku majitelů ostatních klubů, že by podobné hýření roztočilo až příliš nebezpečnou spirálu pro jejich byznys a že by najednou hvězdy mohly chtít až příliš velké gáže.
A tak mu Rangers nevyšli ani napodruhé. Až napotřetí ano. A příběh má kouzelnou pointu: Nedomanský se o svém uvedení do Síně slávy dozvěděl od šéfů komise Lannyho McDonalda a Johna Davidsona - a druhý jmenovaný byl při krátkém působení u Rangers jeho spolubydlícím na cestách...
Pak už české hvězdy v Madison Square Garden jen přibývaly. Včetně té největší.
Nejlepší Čech: Jaromír Jágr
Arénou, která už viděla ty největší borce a nejpamátnější výkony, se pravidelně neslo dunění hlasité málem jako přistávající stíhačka: "M-V-P! M-V-P!"
Jaromír Jágr tehdy Hart Trophy nakonec nedobyl, dostal ji v životním laufu působící Joe Thornton. Ba i Art Ross Trophy pro nejproduktivnějšího muže NHL mu na konci ročníku 2005-06 nakonec unikla, Thornton byl o dva bodíky lepší.
Stejně však číslo 68 předvedlo něco, co Rangers nezažili - ani předtím, ani potom.
Jágrův příchod na Manhattan připomínal vykoupení z hokejové věznice, jeho první kariérní přestup k Washington Capitals totiž přinesl pochyby, zklamání, neshody. V průběhu sezony 2003-04 s úlevou zmizel z metropole USA do New Yorku a hned měl průměr skoro bodu na zápas. Další sezonu zmařila výluka.

© Chris McGrath/Getty Images
Ovšem pak Jágr exceloval. 54 gólů, 69 asistencí, 123 bodů. Báječná, fantastická základní část. Nejlepší od kohokoli, kdo kdy za klub nastoupil!
"Rangers mi dali šanci všem ukázat, že ještě pořád umím hrát hokej. Každý o mně pochyboval, když jsem ještě hrál ve Washingtonu," vzpomínal později pro TSN.
Rušné velkoměsto a domácí prostředí s nádechem cirkusové show mu náramně sedly. Za Rangers odehrál nakonec jen tři a půl sezony, v historické tabulce bodování klubu je až na 35. místě a brzy jej přeskočí současný útočník Chris Kreider. Jenže když přepnete na bodový průměr, je z Jágra číslo dvě! A to je jedničkou Artěmij Panarin, držící si v nekompletní současné sezoně snových 1,377 bodu na zápas, z nichž pravděpodobně dříve či později sleví.
Jágr měl ve 277 startech průměr 1,152 za celkem 124 gólů a 195 asistencí. Byl v tomto ohledu lepší než Wayne Gretzky. Než Mark Messier, než Rod Gilbert, než Mike Gartner.
Českou hvězdu obklopila řada krajanů, kouč Tom Renney měl na stole v kanceláři anglicko-český slovník. Vypadalo to, že se zrodilo spojení snů...
Jenže člověk míní a Jágr mění. Když se v roce 2008 stal poprvé v kariéře volným hráčem, měl sice Rangers ve svých vyjednávacích strategiích jako 'námluvu' číslo jedna, ale nakonec šokoval hokejový svět odchodem do KHL, když zvolil sibiřský Omsk.
Kdo ví, co všechno mohl v barvách newyorského celku dokázat...
Nejpopulárnější Čech: Petr Nedvěd
Celkovým šéfem byl Jágr. Králem jednotlivého okamžiku vysoký bek Marek Malík, jenž si při penaltovém nájezdu machrovsky prohodil hokejku mezi bruslemi a ukázal přesně takový trik, jaké New York miluje nadevše. Ale vítězem v soutěži sympatií je... Petr Nedvěd.
Bonviván s číslem 93 patří k několika Čechům, kteří by v hypotetické éře bez Jágra byli národními sportovními idoly první kategorie, ale takto působili tak trochu v jeho stínu. I za Rangers se Nedvěd činil, za 478 zápasů přispěl 351 body (149+202), čímž 'osmašedesátku' v absolutních číslech převyšuje.
Exkluzivní obsah a vše podstatné o NHL: sledujte náš [Facebook a Twitter!]
Ale hlavně mu parádně sedělo město kypící energií, zábavou a vášní. Maséři a další zaměstnanci Rangers si dodnes vybavují jeho vysmátou tvář a vtípky, do New Yorku pasoval i svojí hedónistickou image svůdníka a milovníka luxusu i krásných žen, který přitom - až na krátké manželství s Veronikou Vařekovou - ještě donedávna zůstával bezdětným.
Leccos přitom musel spolknout. Fanoušci v MSG na něj svého času bučeli a newyorští novináři psali o tom, že mužstvu prospěje jeho odchod. "Když se daří, nenajdete lepší město. Když se nedaří, neexistuje horší," vysvětloval to výstižně v roce 2000 pro idnes.cz.
Už tehdy byl ochotný platit za nájem v jedenadvacátém patře poblíž Central Parku měsíčně necelých tři sta tisíc korun. "Jaké to je žití? Šíleně drahé! Ale New York je New York. Nechtěl bych být někde mimo. Jsem rád, že když jsem tady, můžu být v centru," vyznal se ve zmíněném rozhovoru.
A nakonec z toho vzešla láska vzájemná. Jako u mnoha dalších českých hokejistů.

















