Czech-Loss

I v sezoně 2021-22 vám každou neděli přinášíme sondu na opačnou stranu Atlantiku. V rubrice Evropský led se zaměřujeme na dění v jednotlivých ligách i na mezinárodní scéně, které často bývá nějakým způsobem spjaté s NHL. Dnes probereme působení výběru Filipa Pešána ve Finsku.

Tenhle turnaj byl tak trochu jako casting na velký hollywoodský biják. Právě na jindy nepříliš sledovaném Karjala Cupu se totiž bojovalo o hypotetickou šanci na nadcházející olympiádu v Pekingu, velkou hokejovou slávu plnou bohatýrských jmen.
Po třech porážkách v řadě je však na místě si přiznat, že moc českých hráčů si o pozvánku do Číny neřeklo.
Upřímně - nanejvýš možná jeden. A sice jasně nejlepší hráč nároďáku se lvíčkem na dresu, šikovný centr Michael Špaček.
"Samozřejmě by to bylo krásné, ale na olympiádu popravdě nemyslím," přiznal samotný forvard švédské Frölundy v průběhu turnaje. "Na olympiádu pojedou ti nejlepší hráči, co hrají v NHL. To je jasné. Reprezentovat je vždycky čest. Ale co bude, nad tím nepřemýšlím, já jdu den ode dne."
Pravdou je, že ani jeho ledové kejkle nedovedly reprezentaci na listopadovém poměřování v rámci Euro Hockey Tour k povedeným výsledkům. Mančaft postupně padl 1:4 se Švédskem, 2:4 s Finskem a naposledy 2:5 s Ruskem.
Ne vždycky to bylo přímo tragické, to vůbec ne. Třeba proti Finům se Češi chvílemi zdáli dokonce jasně lepší. Zrazovala je však produktivita, i proto na jedné z akcí velké čtyřky skončili poslední.
A kromě šikovného Špačka ve svém středu marně hledali kohokoliv, kdo by si rovněž zasloužil vyzdvihnout.
Exkluzivní obsah a vše podstatné o NHL: sledujte náš [Facebook a Twitter!]
Platilo by to s trochou dobré vůle o neúnavném duu šídel Matěj Blümel, Petr Kodýtek, které dokázalo soupeře znechucovat aktivním napadáním a důrazem u mantinelu. Jako obvykle byl platný i mazák Michal Řepík, skromný univerzál ze Sparty.
Po duelu proti Finsku se chválil rovněž brankář Štěpán Lukeš. Nečekaný žolík, který zaskočil za nepřesvědčivé Miroslava Svobodu a Petra Kváču. Hradecký gólman se oproti plánu dostal do branky už v průběhu duelu, a to za drsného stavu 0:3. Jeho skvělý výkon pak pomohl bitvu přinejmenším zdramatizovat.
"Štěpán nám dal šanci na slušný výsledek," uznal kouč Filip Pešán.
Jenže ani z Lukeše ve Finsku nevyrostl druhý Dominátor - v závěrečné partii proti Rusku opouštěl branku také předčasně, za stavu 0:4. Ani on nedokázal zastavit rozjetého soupeře.
Měly by národu odkojenému dvanácti zlaty z mistrovství světa a čarokrásnými kouzly Jaromíra Jágra stačit podobně dílčí klady? Těžko, přetěžko...
Pešánova družina skončila turnaj s nulou v kolonce bodů, s hrozivým skóre 5:13. Na Karjale ani jednou nevedla, ze 180 odehraných minut prohrávala hned 167. Jen v součtu prvních třetin dopadla brutálním poměrem 0:7.
Ve zmíněném posledním mači vůbec nebylo poznat, že proti Špačkovi a spol. stojí tuze mladičký ruský celek. Protivník působil nejen dravěji, ale i daleko zdatněji a paradoxně též vyzráleji. Že Češi vyslancům východní říše vůbec dokázali vstřelit dva góly, za to mohlo ze všeho nejvíc ruské polevení v závěru již jednoznačně rozhodnutého střetnutí.
Čte se to moc a moc smutně. Kouč Pešán přitom už před turnajem naznačil, že to u něj evropští uchazeči o místo v pekingské nominaci nemají marné. Rád si je prý omrkne na vlastní oči. To znamenalo, že je hodlal otestovat buď právě na Karjale, nebo na nadcházejícím Channel One Cupu v prosinci.
"Jen pokud půjde o známé jméno, které s námi bylo třeba na mistrovství světa, nebo o člověka, který opakovaně podává skvělé výkony a bude zrovna indisponovaný, můžeme přimhouřit oko," naznačil.
Dá se bez větších problémů odvodit, že tím měl na mysli především zámořím protřelého veterána Davida Krejčího, válčícího aktuálně za Olomouc. Kromě něj se nabízel například též gólman Šimon Hrubec z KHL, snad ještě centři Jan Kovář s Romanem Červenkou (toho ale vyřazuje ze hry fakt, že není plně očkován, což je pro účast v Pekingu prakticky nutná podmínka - neočkovaní musí před olympiádou do třítýdenní karantény).
Karjala však v plné nahotě ukázala, že jinak už to žádná velká sláva nebude. Pokud to jen trochu půjde, sestavu budou zřejmě tvořit jen hráči z NHL. Naganské časy, kdy později vítěznou partu okysličil početný evropský kontingent opírající se třeba o Milana Hejduka nebo Jaroslava Špačka, patří definitivně do zaprášených dějepisů. Přinejmenším z českého pohledu.