paul

Klíčový hráč třetího finále Evgeny Kuznetsov řekl po výhře svých Washington Capitals nad Vegas Golden Knights 3:1 zajímavou větu. Že je teď potřeba mít krátkou paměť, aby se na tenhle dílčí úspěch radši rychle zapomnělo - a místo přehnané euforie se povedlo dotáhnout vedení v sérii 2:1 až do konce.
Jenže jak může mít kdokoliv z Capitals krátkou paměť?

Právě vzpomínky plné bolesti, nezdarů a slz jsou přece jednou z hlavních motivací, které Washington dotáhly takhle blízko ke Stanley Cupu.
Dlouhé roky byl výběr Alexe Ovechkina řazen k favoritům play off. V sezonách 2009-10, 2015-16 a 2016-17 dokonce získal Presidents' Trophy. Přesto od roku 1998 nepřešel 2. kolo.
Všechny novinky a zprávy ze Stanley Cupu na Twitteru [@NHLcz]
"Naši fanoušci čekali na velký úspěch strašně dlouho," řekl útočník Nicklas Backstrom. "Ve třetím finále vytvořili skvělou atmosféru, ohromně nám pomohli. Bez nich bychom my hráči nebyli nic. Jsem obrovsky rád, že jsme jim mohli udělat radost postupem do finále. Snad se nám bude dařit i nadále."
Pro jeho klub znamenal sobotní výsledek skutečně historickou chvíli. Capitals se do finále Stanley Cupu probojovali podruhé v dějinách, předchozí série proti Detroit Red Wings však v roce 1998 skončila 0:4.
Letošek tedy přinesl několik poprvé. Nejdřív ve středu přišla první finálová výhra, to když duel číslo dvě skončil 3:2 v jejich prospěch. A nyní došlo i na premiérový domácí triumf.
Více k tématu: [Zase o něco lepší. Capitals se chopili otěží]
Obrovská satisfakce to je především pro už zmíněného lídra Ovechkina. Do hlavního města USA přišel v roce 2005, věčně byl srovnáván s generačním rivalem Sidney Crosbym z Pittsburgh Penguins. A jak šel čas, stále více a více vycházel z toho srovnávání jako ten neúspěšný.
Zatímco Crosby během své kariéry třikrát vyhrál Stanley Cup, Ovechkin jako by byl prokletý. K věčnému traumatu 2. kola v téhle sezoně poprvé nastaly i seriózní úvahy o tom, zda nedojde na jeho výměnu do jiného klubu.
To se však nestalo, naštěstí pro fanoušky Capitals. Právě na Ovechkinově hře je totiž teď nejvíce vidět, jak moc podceňovaný a roky zatracovaný mančaft prahne po zisku poháru.

Nejde jen o to, že Ovechkin je s 25 body druhý v produktivitě nadstavbové části, hned za sedmadvacetibodovým spoluhráčem Kuznetsovem. Snad ještě důležitější je, že se ruský snajpr překonává i v obětavosti a černé práci. Vedle gólu a pěti střel v sobotu nasbíral i dvě zblokované rány a dva hity.
"Ať už na ledě děláte cokoliv, snažíte se co nejvíc pomoci svému mužstvu," vysvětloval Ovechkin. "Jednou skočíte do soupeřovy střely, podruhé ho trefíte povedeným hitem. Obojí dodá vašim spoluhráčům dávku energie. Všichni do toho dáváme maximum. Jako Brooks Orpik, který absolvoval drsný střet, ale normálně hrál dál. To je přesně způsob, jaký nás vede ke skvělým výsledkům."
Kvůli takové srdnatosti, jakou na ledě předvádí Ovechkin nebo Orpik, je Vegas momentálně v nesmírně obtížné situaci. Prohrát i v dalším pondělním souboji by pro Golden Knights znamenalo nutnost poradit si s dvojitým washingtonským mečbolem. Přitom tahle hrozba teď vypadá velmi reálně, vyrovnat se totiž s až magickou silou vycházející ze synergie hráčů a fanoušků Capitals se zdá jako nadlidský úkol.
Celou věčnost byli frustrovaní, celou věčnost snili o zlomení kletby. Proto teď tak drží spolu, vášnivě slaví každý krůček směrem k celkovému prvenství. Proto jsou tak těžce porazitelní.

"My i příznivci jsme na úplně stejné vlně," souhlasil Ovechkin. "Když se (brankáři Bradenu) Holtbymu povede skvělý zákrok, stejně jako lidi na tribuně i my na střídačce skáčeme a křičíme nadšením. Všude kolem nás jsou obrovské emoce, vzájemně se neúnavně povzbuzujeme. Pomáháme si. Navzájem se táhneme. Máme stejný sen."
Na zápas, jaký se ve Washingtonu hrál v sobotu, se u řeky Potomac čekalo desetiletí. Předchozí frustrace a zmar proměnily obyčejné hokejové výhry na celoživotní zážitek. Stačí dva další příznivé výsledky - a lidé z americké metropole pro změnu poznají slzy štěstí.
Snad je v tu chvíli napadne, že ty roky plné utrpení vlastně stály za to.