Skip to main content

Pět otázek pro beka Sharks Brenta Burnse

Obránce San Jose popisuje, co s ním udělalo finále Stanley Cupu a jak si užil léto v karavanu

Napsal Dan Rosen @drosennhl / autor NHL.com

NHL.com bude během celé sezony nabízet rubriku "Pět otázek na...", ve které největší hokejové osobnosti dovolí nahlédnout do zákulisí své kariéry i osobního života. Tentokrát jsme vyzpovídali obránce San Jose Sharks Brenta Burnse.

Brent Burns má od pondělí další charakteristické poznávací znamení. Ke svému typickému hustému plnovousu přidal velký černočerný monokl pod levým okem.

"Mám ho od posledního zápasu," přiznal Burns NHL.com, jakmile opouštěl Madison Square Garden. "Dostal jsem hokejkou do tváře."

Když zaslechl, že by si takové zkrášlení měl vyfotit na památku, jen se pousmál. "Je pravda, že černooký kluk ze mě nikdy nebude, tak je zajímavé si zkusit aspoň tohle."

Takový monokl by pro běžného člověka byl bolestivou vzpomínkou na nepříjemnou chvíli. Burns je však tak trochu jiný živočišný druh - ze šrámů si velkou hlavu nedělá. Je mu fuk, jak bude druhý den po zápase vypadat v zrcadle.

Sharks se takový bojovník samozřejmě hodí. V týmu ho mají už od roku 2011. Šťastný za spojení s nimi je ovšem i samotný Burns. Je vděčný, že může stejnou kabinu sdílet s osobnostmi typu Joea Thorntona a Joea Pavelskiho.

I díky Burnsovi San Jose vstoupilo do nové sezony povedeně, z prvních tří zápasů dva vyhrálo a jen v jednom padlo. Jeho elitní obránce si během té doby připsal velmi slušné tři góly a tři asistence.

Zásadní roli měl už během loňského tažení Sharks do finále Stanley Cupu. V základní části nasbíral 27 gólů, 48 asistencí a 75 bodů, ve všech zmíněných disciplínách šlo o jeho kariérní maxima. Však se také propracoval až k nominaci na Norris Trophy. Ve 24 zápasech play off měl sedm gólů a 24 bodů.

V rozhovoru pro NHL.com, který proběhnul před pondělním zápasem proti New York Rangers, promluvil o tom, jaké zkušenosti si Sharks vzali z finále play off. Jaký náboj to do kabiny vneslo pro další sezonu. Ale i tom, jaké to je hrát v současné NHL obránce a co dělá rád v letní pauze.

Pět otázek na... Brenta Burnse:

Co s hokejistou udělá, když se v minulé sezoně dostal až do finále Stanley Cupu?

"Nemyslím, že by to ve skutečnosti cokoliv změnilo. Pořád je to týmová hra. Všichni jsme nanejvýš poznali, jak těžké je dostat se tak daleko. Byla to úžasná jízda, teď se ale začíná odznova, takže je nám jasné, že nás čeká obtížná cesta, pokud se chceme dostat znovu tak daleko. Spousta věcí do sebe musí zapadnout, abyste prošli čtyřmi koly vyřazovací části a mohli jste slavit."

"My jsme si poslední play off ohromně užili. Byla to zábava. Pamatuju si, že víc mě všechno bolelo na těle i na duši, když jsem třeba vypadnul už v 1. kole. V Sharks se dala dohromady skvělá parta, těšili jsme se na každý zápas, na každý trénink. Přestože to nakonec nedopadlo naším vítězstvím, byla to pecka. Moc jsem se těšil, až to zase vypukne a já se zase budu moci ponořit do hokejové dřiny. Kdyby mě finálová prohra deprimovala, třeba by to bylo jiné. Ale to se nestalo."

Před tímto rozhovorem jste s novináři mluvil o tom, jaký náboj cítíte z vašeho týmu. Kde se vzal?

"Tohle začíná u vedení, u trenérů. Pokud jsou na téhle úrovni správní lidi, může se to přenést do kabiny. Někdo vyprskne smíchy a najednou je to nakažlivé - smějete se i vy hráči. Už jsem hrál i v týmech, kde jste se skoro báli usmát, zažertovat. Tohle naštěstí není náš případ. Jedním z nás je Joe Thornton, nesmírně týmový hráč, který je do hokeje blázen. Miluje ho víc, než kterýkoliv jiný hráč. Musíte k němu cítit obrovský respekt. Když vidíte, co všechno pro něj dělá, podvědomě hokeji taky obětujete o něco víc. Jsme vynikající parta, ke které je každý den skvělé se vracet. Už jsem si prožil leccos, takže můžu porovnávat. Vždycky jsem si snažil hokej užívat, v Sharks je skvělé, že to tak cítí i všichni ostatní."

Když jste byl mladší, hrával jste v útoku. Pak z vás udělali obránce, v San Jose ale po čase zase i forvarda - a dal jste 22 gólů. Jak se vám po tom vracelo do obrany, když jste měl před tím možnost si vpředu zahrát i s Joe Thorntonem?

"Především mi to dalo odlišný pohled na hru jako takovou. Pro mě to byla vynikající zkušenost, přestože jsem ten čas mohl místo toho využít třeba k tomu, abych jako obránce zapracoval na svých defenzivních schopnostech. Nestěžuju si. Příchod do San Jose mi pomohl stát se lepším hokejistou, nabrat další sebevědomí. To je v současné NHL obrovsky důležité. Jak člověk stárne, hodně od ostatních odkoukává. Jedním z klíčových poznatků je, že mazáci věří ve vlastní schopnosti. To je třeba příklad Joea Thorntona. Obdivuju i irského bojovníka Conora McGregora, šampiona UFC v pérové váze. Hodně jsem si toho o něm přečetl. Pokusil jsem se něco naučit z jeho přístupu, tréninku. Vlastně je to docela podobné Thorntonovi. Jen sedět vedle Joea a sledovat ho mi nesmírně pomáhá."

Co děláte rád během letní pauzy?

"Baví mě vzít rodinu a jezdit karavanem křížem krážem po Státech. Je to skvělá oddechovka. Když jste profesionálním hokejistou, je samozřejmě užitečné řídit se všemi možnými pravidly a časovým harmonogramem. V létě je to ale jiné. Je skvělé se o nic nestarat. Vstát si, kdy chcete. Jet, kam chcete. Prostě se ničím nevážete a užijete si volno se svými blízkými. Na určitých místech třeba musím přeci jen v určitý čas být, jinak se ale nechávám jen tak unášet. A je to bomba."

Kam jste se letos v létě podívali?

"Těch míst bylo tolik! Projeli jsme 19 300 kilometrů a skvěle jsme si to užili. Zkouším přemluvit manželku, abychom prodali dům a bydleli permanentně v karavanu. To by bylo něco. Ohromně vás to osvobodí, nejste závislí. Dětem se to taky líbí, mají tam i své malé televizky, chytnou si na nich své animované pořady. Během prázdnin jsem se dost naběhal a nacvičil na různých amerických parkovištích, abych přes léto nevyšel z formy. Náš kondiční kouč Mike Potenza mi v tomhle vyšel vstříc, sám mi dával různé tipy, co bych si měl zkusit. Někdy je fajn vypadnout ven z tělocvičny, z toho věčného stereotypu."

Ctete více