Skip to main content

Shanahan dal sbohem svojí milované hale

Člen Síně slávy si naposledy zabruslil v Joe Louis Areně, kde nastupoval devět sezon v barvách Red Wings

Napsal Nicholas J. Cotsonika @cotsonika / redaktor NHL.com

Brendan Shanahan tohle neměl v plánu. Ale pak prezident Toronto Maple Leafs zjistil, že si jeden z jeho podřízených na sobotu zamluvil před utkáním s Detroit Red Wings na odpoledne led v Joe Louis Areně - a Shanahan věděl, že to je jeho poslední šance.

Od kouče Maple Leafs Mikea Babcocka si půjčil brusle, v šatně vzal první rukavice, které uviděl, a z jednoho balíku hokejek si vybral pár holí pro praváky. Jednu z nich později zlomil.

"Takže vám radši nebudu říkat, čí byly," usmíval se Shanahan.

A zářil i na ledě. Dal pár gólů, jeden nádherný střelou o tyč. Měl na sobě modrý tréninkový dres Maple Leafs, nikoliv červené barvy Red Wings. Jeho vlasy jsou protkány stříbrem, však již oslavil 48. narozeniny. Sám dokonce v žertu hovořil o tom, že tímhle srandamačem "znesvětili vzpomínky na hráčskou kariéru", přesto se na pár hodin vrátil v čase.

Stal se reprezentantem všech, kteří si k této hale hýčkají speciální vzpomínky - ať už tu fandili, pracovali, hráli či trénovali. Každý věděl, že Joe Louis Arena 'kroutí' svoji poslední sezonu. Ale když se rozlučka blíží, je vše intenzivnější.

Red Wings si nezahrají play off a zbývají jen tři duely: v pondělí proti Ottawa Senators, v sobotu proti Montreal Canadiens a 9. dubna proti New Jersey Devils. Pak se klub odstěhuje do zbrusu nové haly Little Caesars Arena.

Proto je třeba užít si v té současné každou sekundu.

"Zažíval jsem hodně emocí," přiznával Shanahan. "Základní myšlenkou bylo: 'Ach jo, mě tak bolí nohy a plíce.' Ale zároveň jsem cítil, že končí jedna éra. Tuhle budovu jsem miloval."

Red Wings se do ní ze stařičkého Olympia Stadium nastěhovali v prosinci 1979. Jelikož od té doby prošlo kádrem Red Wings tolik legend, Snahanan o spartánské šedé kostce za řekou Detroit říká: "Má svoji vlastní osobnost."

Shanahan hrál významnou roli v tom, aby byla hala ještě slavnější. Když jej do Detroitu 9. října 1996 vyměnili Hartford Whalers, stále platilo, že Red Wings čekají na Stanley Cup od roku 1955.

V téhle hale právě Shanahan dorážel na brankáře Patricka Roye a Darren McCarty v prodloužení gólem podtrhl senzační obrat. Tak jako téměř všichni v Detroitu si to stále pamatuje.

"Zápasy proti Colorado Avalanche byly nejvypjatější, nejdůležitější," říká Shanahan. "A každý ví, jak nás tenhle z 26. března 1997 stmelil."

Taky díky tomu o dva a půl měsíce později hala přezdívaná familiárně prostě Joe poprvé slavila Stanley Cup.

"Zvlášť na začátku kariéry si pořád představujete, jestli se tohle jednou stane," řekl Shanahan. "A když vše můžete uzavřít doma, vzpomínky jsou o to sladší. Kromě Mikea Vernona, který vyhrál s Calgary [v roce 1989], a Joea Kocura, jenž slavil v New Yorku [v roce 1994], jsme tehdy navíc všichni zažili první triumf. Míchaly se v nás nadšení a neustálá nejistota. A pak to vyšlo."

Shanahan zde vyhrál stříbrný grál i potřetí v roce 2002. Tady ho hlasatel za gól odměnil irskou lidovkou, jednou z nejoriginálnějších oslav vůbec. Tady jeho jméno zdobí zdi ve společnosti dalších slavných šampionů.

Tady ho lidé stále zdraví jako člena rodiny. I přesto, že v roce 2006 jako volný hráč odešel k historickému rivalovi.

"Další z výhod je, že tu většina zaměstnanců pracuje opravdu dlouho," říká Shanahan. "Každý návrat znamená setkání se spoustou známých tváří."

Hala s osobností, hala s charakterem. Hala plná krásných vzpomínek.

"Nikdy se do šatny nechodilo po červeném koberci," líčí Shanahan. "Spíš byla menší, šlo se kolem schodů politých pivem. Ale i tahle rtuťovitost patří k osobnosti arény. Žádná VIP místa u ledu, všichni fanoušci si byli rovni. Pokaždé, když se loučí některá podobně slavná hala, zažíváme my hokejisté smutek."

Ještě pár zápasů zbývá. Dokud můžeme, měli bychom si je užít.

Ctete více