Skip to main content

Orr i Bowman. Finále připomene legendy 1970

St. Louis je ve finále po 49 letech a znovu proti Bostonu. Bowman v 60. letech hledal posily i v Československu

Napsal Marek Burkert (Právo) @NHLcz / NHL.com/cs

Takřka půlstoletí trvalo než si kluby, které se utkaly o Stanley Cup v roce 1970, budou moci své tehdejší závěrečné klání zopakovat.

Pro Boston Bruins to je v historii už 20. finále, v němž budou usilovat o sedmou trofej. To St. Louis Blues navazují na finálovou nit, která se přetrhla právě před 49 lety.

Třikrát na začátku svého působení v NHL byli v poslední sérii sezony pokořeni výsledkem 0:4 na zápasy. A nejslavnější hokejový pohár světa dosud v moci neměli... 

Když se v květnu 1970 chystali na bitvu o Stanley Cup hráči Bostonu a St. Louis, americké hitparádě zrovna kralovala skladba Let It Be od The Beatles. Na jedné straně byl tradiční spolek z 'Original Six', na druhé klub v teprve třetím roce své existence. A konečný výsledek podle toho taky vypadal.

Boston hrál ve finále po 12 letech, Blues ovšem potřetí v řadě. Jenže síla byla jednoznačně na straně Bruins, kterým šéfoval dvaadvacetiletý Bobby Orr. Se 120 body první obránce, jenž ovládl produktivitu ligy v základní části a získal Art Ross Trophy.

Trojí finálová přítomnost Blues byla způsobena zejména expanzí z roku 1967. Počet účastníků ligy se po 25 letech, kdy ji tvořilo pouze šest klubů, zdvojnásobil. Nové týmy pak vytvořily vlastní Západní divizi s odděleným play off.

Západu to zaručovalo hned od první sezony finalistu Stanley Cupu, ačkoli nováčci končili základní část s bodovými zisky, které by na Východě nezaručovaly účast v play off ani zdaleka...

Právě z této okolnosti profitovali Blues obratně koučovaní Scotty Bowmanem, jenž měl v sezoně 1969-70 k dispozici i hráče, jako byli slavní brankáři Jacques Plante a Glenn Hall, v obraně hrál i pozdější architekt dynastie New York Islanders Al Arbour a o produktivitu se starali hlavně Larry Keenan, Red Berenson a Ab McDonald.

Bowman po zkušenostech z předchozích dvou let, kdy Blues prohráli finále s Montreal Canadiens shodně ve čtyřech utkáních, hledal nejrůznější způsoby, jak tým posílit a upíral zrak také k tehdejšímu Československu.

Video: Finále Stanley Cupu 1970: Orrův slavný gól

Prvním Čechem, jenž si zahrál NHL, byl právě v sezoně 1969-70 Jaroslav Jiřík. Ale v dresu St. Louis nasbíral jen tři starty a zbytek sezony strávil v Central Hockey League, kde působil v Kansas City Blues.

Jeden z nejproslulejších trenérů v zámořských dějinách měl ovšem na konci 60. let spadeno i na sparťana Jana 'Gustu' Havla.

"Blues o mě hodně stáli a opravdu jsem se vážně rozmýšlel. Bowman tehdy přijel do Prahy, kde mě testoval. Měřil mi nohy, svaly... To jsem netušil, že to bude nejlepší kouč všech dob," líčil pro NHL.com/cs Havel, kterého zástupci Blues chtěli zlanařit k emigraci na světovém šampionátu 1969 ve Stockholmu.

"Nabízeli mi plat 200 tisíc dolarů, přinesli i náhradní pas. Že za mnou manželku a děti dostanou přes Červený kříž. Bylo nás několik, které chtěli, ale já jim smlouvu nepodepsal, protože tady byla rodina, táta s mámou. Zkoušel jsem to pak ještě oficiální cestou, ale ta žádost skončila u soudruha Himla v šuplíku. Kdybychom tehdy utekli, tak jsme ale všichni měli šanci se v NHL prosadit," tvrdil vyhlášený český střelec.

 

[Kompletné pokrytie série Bostonu so St. Louis ]

 

Právě góly Blues před 49 lety ve finále proti Bruins hodně chyběly. Na domácím ledě neměli v prvních dvou zápasech vůbec šanci - 1:6, 2:6. Třetí duel v Bostonu měl také vcelku jednoznačný průběh a skončil výsledkem 4:1 pro domácí. Až v tom čtvrtém kladli hosté zavilý odpor. 

V 19. sekundě třetí třetiny je poslal do vedení 3:2 Keenan, jenže v 54. minutě srovnal svým šestým gólem ve finálové sérii Johnny Bucyk a připravil tak půdu k jednomu z nejikoničtějších momentů celé historie NHL.

Z prodloužení bylo odehráno jen pár desítek sekund, když se Orr rozhodl, že by měl ke čtyřem asistencím v průběhu série přidat i gól.

Když k zadnímu mantinelu přihrál Dereku Sandersonovi a vyrazil před brankoviště, propuklo v čase 60:40 v Boston Garden šampionské veselí. Jedinečnou chvíli dokonale zachytila fotografie Raye Lussiera.

Překonaný brankář Hall se na ní marně snaží držet balanc, obránce Blues Noel Pickard už jen setrvačností dokončuje hákování, které Orrovy nohy vymrštilo do vzduchu. A bostonskému hrdinovi okamžiku právě dochází, že vstupuje do historie.

I po půlstoletí od slavného finále legendární branka a její autor stále mocně ovlivňují bostonské hokejové prostředí.

"Pro všechny hráče je samozřejmě inspirující, když s vámi promluví taková persona. Ale Orr se s námi normálně potkává i během sezony, když máme třeba týmová setkání," říká bostonský centr David Krejčí.  

Fanoušci Bruins se pak od roku 2010 mohou před TD Garden fotit u sochy, která zvěčnila Orrův nezapomenutelný let z finále 1970, jež má ve zdejší komunitě skoro posvátnou hodnotu.

Zatímco stále čipernému Orrovi je 71 let, Philu Espositovi bylo už 77 a Bucykovi 84, Bowmanovi pak ještě o rok víc a gólmanu Hallovi dokonce 87.

Řada jejich tehdejších spoluhráčů se však finálové reprízy roku 1970 nedočkala. I jejich odkaz však bude v letošních zápasech Bruins proti St. Louis připomínán.

Ctete více

NHL používá cookies, web beacons, a další podobné technologie. Užíváním webových stránek a dalších on-line služeb NHL dáváte souhlas s naší Ochranou osobních údajů a s Podmínkami služby, včetně naší Cookie Policy.