Skip to main content

1981: Když Sověti srazili Kanadu na kolena

Napsal Michael Langr a Marek Burkert (Právo) / NHL.com

Za necelé dva měsíce začne v Torontu netrpělivě očekávaný souboj nejlepších hokejistů planety. Po dvanácti letech se špičkové týmy světa utkají na World Cup of Hockey, který rozvíjí tradici proslulého Canada Cupu. NHL.com vám každý týden do začátku Světového poháru připomene jeden ročník slavných turnajů, které psaly dějiny.

Druhý díl se věnuje ročníku 1981, jediném, v němž triumfovalo mužstvo mimo Severní Ameriku.


Po pěti letech od úspěšné premiéry se elita světového hokeje opět schází v zámoří, pořadatelé ale netuší, jak nevídanou potupu jim vyvrcholení turnaje přinese. Canada Cup 1981 se do historie zapsal především finálovým zápasem, v němž Sověti domácí hokejisty vůbec nešetřili.

Původně se měl druhý ročník konat o rok dřív, ale vzhledem k neutěšené politické situaci (sovětská invaze do Afghánistánu, bojkot olympiády v Moskvě) se plány musely o rok odsunout. Mezitím se zásadně proměnily i tváře hokejových velmocí. V NHL v té době vládli New York Islanders a tak nebylo divu, že páteř mužstva tvořili právě oni - Mike Bossy, Bryan Trottier, Clark Gillies, Denis Potvin - poprvé se v ale v kanadské sestavě objevil i Wayne Gretzky.

Po nezdaru na olympiádě v Lake Placid přicházejí s přestavbou kádru také v SSSR. Borci jako Vladimir Petrov, nebo Boris Mikhailov už nemají místo. Pár dnů před začátkem turnaje navíc přichází šokující zpráva. Při automobilové nehodě umírá jeden z nejlepších světových útočníků, třiatřicetiletý Valeri Kharlamov.

Po tragické události se vyrojila řada fám, která úmrtí skvělého hokejisty spojovala s rozhodnutím kouče Viktora Tikhonova vyřadit Kharlamova z týmu pro Canada Cup. Tikhonov měl totiž v záloze připravenou více než adekvátní náhradu za největší hvězdy: trio Vladimir Krutov, Igor Larionov, Sergei Makarov. Formaci 'KLM', jež v 80. letech udávala tón mezinárodnímu hokeji.

Proměna se ale nevyhnula ani československému mužstvu, které v roce 1976 uhranulo kanadské diváky. Noví trenéři Luděk Bukač a Stanislav Neveselý měli k dispozici jádro složené z hráčů jako byli Milan Chalupa, Miroslav Dvořák, Jaroslav Pouzar, nebo Milan Nový, ale v Kanadě se s nimi na ledě objevili Jiří Lála, brankář Karel Lang, Dušan Pašek, nebo Jiří Dudáček.

Právě devatenáctiletý mladík odehrál v roce 1981 životní turnaj.

"Canada Cup se povedl. Byl jsem tehdy mladý kluk a měl oči navrch hlavy. Snažil jsem se, s Milanem Novým nám to šlo," řekl pro hokej.cz Dudáček, který byl v roce 1981 jako první Čech draftován týmem Buffalo Sabres už v prvním kole (ze 17. pozice).

V Buffalu byl tehdy generálním manažerem Scotty Bowman, jenž stál při Canada Cupu na kanadské lavičce. A když viděl Dudáčkovy výkony na turnaji, chtěl ho mít v týmu ještě víc.

"Nejlepší junior od dob Gilberta Perreaulta," opěvoval Dudáčka Bowman. Ovšem český blonďák se do NHL nikdy nepodíval a jeho kariéra měla i ze zdravotních důvodů sestupnou tendenci.

Přípravné zápasy pro nově sestavené československé mužstvo ještě nevěstily nic dobrého, ale Bukač v nich zkoušel a šachoval, aby si byl při turnaji jistý. Vstup do něj se už povedl. Remíza se Sověty 1:1 byla příslibem, v dalším utkání Československo rozdrtilo Finy 7:1 a na řadě byl očekávaný duel s Kanadou.

Hosté vedli 2:0, Kanaďané za přispění švédského sudího sice otáčeli stav, ale necelých pět minut před koncem vyrovnal Dudáček druhým gólem v zápase na konečných 4:4. "Byl to můj nejlepší turnaj," zasnil se hrdina zápasu.

Před 25 lety se nehrálo na jednom místě jako letos v Torontu, ale cestovalo se po celé Kanadě. Po zápasech ve Winnipegu a Edmontonu dochází československému týmu šťáva v Montrealu proti USA. Z vedení 2:0 je porážka 2:6, ale ottawská výhra 7:1 nad Švédy posouvá středoevropský tým k vytyčenému cíli - do semifinále. V něm však Sověti vedli po první třetině o tři góly a stejný rozdíl byl i na konci zápasu.

"Měli jsme až moc velký respekt proti zkušenému soupeři," hodnotil Bukač porážku 1:4.

Dobrý dojem z vystoupení československého mužstva nakonec zesílil i průnik obránce Arnolda Kadlece do All-star týmu turnaje.

Finále však obstarala pořadateli vysněná konfrontace mezi Kanadou a SSSR. Domácí si věřili, ani kouč Bowman neměl nejmenší pochybnosti. Vždyť v základní části porazila Kanada díky pětigólové třetí třetině Sověty 7:3. Trenér Tikhonov si ale z porážky vzal ponaučení, ve finále změnil taktiku a hlavně do branky místo děravého Vladimira Myshkina poslal Vladislava Tretiaka.

Montreal nakonec viděl nejtěžší porážku kanadského týmu na jeho ledě v historii. V polovině zápasu Gillies vyrovnal na 1:1, ale pak se taktovky chopil Sergei Shepelev, který zlomil domácí odpor hattrickem. Nebohý gólman Mike Liut tahal ze sítě jeden puk za druhým. Celkem jich bylo osm, zatímco Tretiak už do konce utkání neinkasoval.

"Ten zápas se se mnou táhnul do konce kariéry," zoufal si Liut, který přitom v hlasování o Hart Trophy v roce 1981 skončil druhý za Gretzkym.

Kromě kanadského výprasku turnaj skončil i nevídaně trapnou událostí. Organizátor Alan Eagleson v doprovodu montrealské policie zabránil vítězům, aby si trofej odvezli do Sovětského svazu s tím, že pohár patří kanadskému lidu a neopustí tedy hranice Kanady. Sověti po dlouhém dohadování odletěli s prázdnou, ale bylo jim alespoň přislíbeno, že dostanou repliku.

Kvůli slabší návštěvnosti Eagleson dokonce zvažoval, že žádný další Canada Cup nebude, ale i finálový výsledek 1:8 ho přesvědčil, aby v tradici pokračoval.

"Kdybychom vyhráli, asi bych řekl: 'K čertu s tím," prohlásil Eagleson.

Místo toho se hokejový svět mohl těšit na Canada Cup 1984.

Ctete více